V minulém příspěvku jsem se zabýval otázkou, jaký význam má strategický management v podnikání a vyslovil jsem závěr, že pokud má organizace v dlouhodobém horizontu uspět, tak její management musí přijít s jasnou vizí, provést situační analýzu a nakonec sestavit strategický plán za účelem dosažení této vize.

V praxi tomu tak vždy není a jednou z nejčastějších příčin selhání je špatně provedená situační analýza.

Opět se nám blíží konec roku a nastává čas se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, jaký ten rok 2019 vlastně byl a především jaké hrozby můžeme očekávat v roce 2020.

Předpověď pro rok 2019 se nám téměř bezezbytku naplnila. Těžba kryptoměn polevila a na výsluní se opět vrátil ransomware. Napadány byly především velké organizace a to i v ČR a výsledkem pak byla až několikadenní nedostupnost provozovaných systémů. Na domácnosti pak byl cílen klasický malware a phishing.

Trendem posledních let je přesouvat data i celé informační systémy do cloudů.

A pokud tento trend bude pokračovat i nadále, lze očekávat, že většina firem do několika málo let přesune svá data a systémy do cloudu, a můžeme hádat jen jednou, že to bude ten největší a nejlacinější.

Hned na úvod je třeba připustit, že koučink je skutečně účinná metoda osobního i profesního rozvoje a může koučované osobě pomoci k rychlejšímu stanovení a dosažení cíle.

Je však zbytečně zahalen tajemstvím a je z něj děláno cosi určeného jen pro vyvolené a co mohou vykonávat jen vyvolení. Není se čemu divit, dá se na něm totiž dost vydělat a to až několik tisíc za hodinu sezení.

V tomto článku se dozvíte, jak stanovit cenu produktů v rámci integrovaného marketingového mixu s využitím poznatků behaviorální ekonomie a neuromarketingu a podstatným způsobem tak zvýšit objem prodeje.

Nemusím snad ani dodávat, že v základních kurzech ekonomie a marketingu na vysokých školách se toto běžně neučí a uvedené informace nenajdete ani ve skriptech nebo doporučované literatuře.

Jistě jste se s ním setkali i vy. Bezpečnostním reportem, jenž uvádí, v kterých zemích a odvětvích bylo zachyceno nejvíce phishingu, malware, DDoS útoků apod.

Položili jste si však někdy otázku, jak to mohou ty firmy proboha tak přesně vědět? Nevědí to, a už vůbec ne přesně, ale ta čísla prostě prodávají a pomáhají přesvědčit ke koupi daného bezpečnostního řešení.

Tehdejší management IPB je možná dodnes přesvědčen, že měl výběr „strategického“ partnera Nomury pevně ve svých rukou.

Jak jste se dočetli v předchozích příspěvcích, management banky byl připraven vybrat takového „strategického“ partnera, který by jej ponechal ve funkcích. Konečně, banku dle svého strategického záměru úspěšně ovládli finančními a majetkovými operacemi, stejně jako velkou část ekonomiky, již v letech 1993 – 1995.

Nebudeme si nic nalhávat, jsou odvětví, kde se bez strategického řízení klidně obejdete.

Minimálně v prvopočátku podnikání a pak jsou samozřejmě odvětví, do kterých bez uplatnění principů strategického řízení nelze prakticky ani vstoupit.

Proč jsou na některé firmy vedeny soustavné kybernetické útoky, zatímco na jiné prakticky vůbec?

Souvisí s tím nějak výše investic do bezpečnosti, a pokud ano, tak jaká je optimální výše těchto investic?

Stejní lidé, kteří šířili SPAM ohledně investic do diamantů, vybízejí nyní k investicím do zlata.

Pokud jde o význam zlata jako uchovatele hodnoty a ochrany proti inflaci, tak jste na tom sice o něco lépe než u diamantů, ovšem ani investici do zlata vám nemohu doporučit, protože si nemyslím, že je teď ta nejvhodnější doba a vůbec.