Válka zuří zuřivou zuřivostí. Ale je tomu opravdu tak? Skutečně se v kyberprostoru odehrává litý boj anebo jsme opět jen obětí prachsprosté manipulace?

Pokud jde o porozumění tomu, co se odehrává v kyberprostoru a jakým hrozbám a kybernetickým útokům čelíme, jsme zcela odkázáni na své omezené osobní zkušenosti, zkušenosti našich známých a známých těchto známých a v neposlední řadě pak i na široce prezentovaný a notně pokřivený mediální obraz.

V minulém dílu jsem psal, jak jsou vedeny vícefázové útoky na uživatele mající svou poštu umístěnou v cloudu O365.

V dnešním dílu se podíváme, jak jsou zneužívány EML přílohy, cloud, obrázky a automatická pravidla k zajištění přístupu k e-mailům i po případné změně hesla ze strany uživatele.

Aneb co dělat, když vám řešení incidentu začíná přerůstat přes hlavu a z incidentu se stává havárie.

Risk management, incident management a crisis management spolu velice úzce souvisí. Incident management je v zásadě reaktivní komponenta k preventivnímu risk managementu.

Tento příspěvek obsahuje ucelený návod, jak dosáhnout úspěchu v libovolném oboru, který si zvolíte.

Bez zbytečných keců, v pouhých několika málo po sobě jdoucích krocích se dozvíte, co přesně musíte udělat, abyste uspěli.

V minulém příspěvku jsem se zabýval otázkou, jaký význam má strategický management v podnikání a vyslovil jsem závěr, že pokud má organizace v dlouhodobém horizontu uspět, tak její management musí přijít s jasnou vizí, provést situační analýzu a nakonec sestavit strategický plán za účelem dosažení této vize.

V praxi tomu tak vždy není a jednou z nejčastějších příčin selhání je špatně provedená situační analýza.

Opět se nám blíží konec roku a nastává čas se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, jaký ten rok 2019 vlastně byl a především jaké hrozby můžeme očekávat v roce 2020.

Předpověď pro rok 2019 se nám téměř bezezbytku naplnila. Těžba kryptoměn polevila a na výsluní se opět vrátil ransomware. Napadány byly především velké organizace a to i v ČR a výsledkem pak byla až několikadenní nedostupnost provozovaných systémů. Na domácnosti pak byl cílen klasický malware a phishing.

Trendem posledních let je přesouvat data i celé informační systémy do cloudů.

A pokud tento trend bude pokračovat i nadále, lze očekávat, že většina firem do několika málo let přesune svá data a systémy do cloudu, a můžeme hádat jen jednou, že to bude ten největší a nejlacinější.

Hned na úvod je třeba připustit, že koučink je skutečně účinná metoda osobního i profesního rozvoje a může koučované osobě pomoci k rychlejšímu stanovení a dosažení cíle.

Je však zbytečně zahalen tajemstvím a je z něj děláno cosi určeného jen pro vyvolené a co mohou vykonávat jen vyvolení. Není se čemu divit, dá se na něm totiž dost vydělat a to až několik tisíc za hodinu sezení.

V tomto článku se dozvíte, jak stanovit cenu produktů v rámci integrovaného marketingového mixu s využitím poznatků behaviorální ekonomie a neuromarketingu a podstatným způsobem tak zvýšit objem prodeje.

Nemusím snad ani dodávat, že v základních kurzech ekonomie a marketingu na vysokých školách se toto běžně neučí a uvedené informace nenajdete ani ve skriptech nebo doporučované literatuře.

Jistě jste se s ním setkali i vy. Bezpečnostním reportem, jenž uvádí, v kterých zemích a odvětvích bylo zachyceno nejvíce phishingu, malware, DDoS útoků apod.

Položili jste si však někdy otázku, jak to mohou ty firmy proboha tak přesně vědět? Nevědí to, a už vůbec ne přesně, ale ta čísla prostě prodávají a pomáhají přesvědčit ke koupi daného bezpečnostního řešení.