Aneb od červených, žlutých a modrých týmů k fialovým, oranžovým a zeleným.

V každé organizaci vývoj, provoz a nasazování nových verzí nějak funguje a nějakým způsobem se i řeší bezpečnost. Někde více, někde méně a někde vůbec.

Pokročilé vyhledávání je založeno na použití speciálních operátorů, což jsou de facto vyhrazená klíčová slova, za kterými následuje dvojtečka a po ní výraz, který hledáme.

A pak tu máme ještě Google hacking nebo také Google dorking, který obsahuje databázi zajímavých dotazů založenou právě na pokročilém vyhledávání.

Portál TryHackMe nabízí možnost se připravit na roli etického hackera, penetračního testera, bezpečnostního analytika apod.

Po registraci je k dispozici hned několik cest (paths), kterými se můžete vydat a po jejich absolvování pak na vás čeká i certifikát. Cesta se skládá z modulů (module), které tvoří nějaký logický celek. A moduly se pak skládají z tzv. místností (rooms), ve kterých se učíte a prověřujete své znalosti konkrétní problematiky ve formě otázek a praktických příkladů (tasks).

Při vývoji programů využívajících kryptografii je důležité dodržovat několik základních principů.

Mezi ty nejdůležitější patří například používat doporučené algoritmy s vhodnými parametry a pro účely, pro které byly stvořeny, nebo neimplementovat samotné kryptografické algoritmy, ale použít některou z dostupných kryptografických knihoven (princip „Don’t roll your own crypto“ – „Nenasazuj vlastní kryptografii“).

Snaha o atribuci útočníka v kyberprostoru je tady již od jeho samého počátku, ovšem ne vždy se nám to daří a ne vždy je možné bez jakékoliv pochybnosti formulovat jednoznačný závěr.

K identifikaci APT útoku resp. APT skupiny, která za ním stojí lze použít MITRE ATT&CK, Lockheed Martin’s Cyber Kill Chain nebo Diamond Model. Z použitých taktik, technik a postupů, zkr. TTPs. lze usuzovat, o koho by se mohlo jednat, resp. pro koho je takové chování typické.

Vznik a rozšíření nového kryptografického algoritmu je běh na velmi dlouhou trať plný těžkých překážek.

Doba od vymyšlení algoritmu, přes jeho vývoj, pečlivé testování, standardizaci, implementaci v běžných kryptografických knihovnách, počátek praktického užívání, až po rozšíření mezi širokou veřejnost, se neměří v měsících, ale v letech, a zpravidla ve dvouciferných číslech.

NDA (Non-Disclosure Agreement) je bezpečnostní opatření mající podobu dohody o zachování mlčenlivosti mezi dvěma případně i více stranami.

Setkat se můžeme s jednostrannou (unilateralní), dvoustrannou (bilaterální) a vícestrannou (multiraterální) dohodou o mlčenlivosti.

Kvantové počítače představují naprosto zásadní hrozbu pro současnou kryptografii.

Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že žádné veřejně známé kvantové počítače zatím nedosahují a ani se zdaleka neblíží úrovni potřebné k prolomení současné kryptografie.

Zapomeňme na cibuli jako model vícevrstvé bezpečnosti, neboť je to v pravdě nejméně vhodný příklad.

Pokud se chceme skutečně inspirovat přírodou, a hledat nějaké paralely, tak bychom měli upřít naši pozornost na mnohem zajímavější a pro tento účel i vhodnější plodiny, např. takový kokosový ořech rostoucí na kokosové palmě, který vám jako víceletá rostlina, může v případě péče nést plody i po mnoho let.

Dost často je hodnocení rizik založeno na pouhém subjektivním hodnocení experta, který se může mýlit a dost často se i mýlí. Ovšem zdá se, že to nikoho netrápí.

Což je velice zvláštní, protože kvalita expertů, kteří hodnotí výši kybernetického rizika, od které se pak odvíjí některá zásadní rozhodnutí, by měla být v zájmu vrcholového managementu.