Dostala se ke mně poslední verze novelizace VoKB po zapracování připomínek od dotčených subjektů.

Pojďme se společně podívat, co zásadního nám novelizace vyhlášky přináší. Došlo k většímu množství formálních úprav, pojmů a jejich definic, a změnám v přílohách.

Byť se blíží termín nabytí účinnosti GDPR, tak jsem zaznamenal, že stále dost malých a středních podnikatelů není připraveno a neprovedli dokonce ani základní analýzu toho, jaké osobní údaje a kde zpracovávají.

Někteří z nich, nemaje povinnost jmenovat DPO, se dokonce nechali slyšet, že to příliš řešit nebudou a nechají tomu vzhledem k vágní definici a spornému výkladu pojmu přiměřenosti bezpečnostních opatření volný průběh, a udělají jen to nejnutnější a ono to nějak dopadne.

Tento příspěvek navazuje na minulé příspěvky, ve kterých jsem uváděl, jak identifikovat uživatele používající různé prohlížeče a dokonce i různá zařízení.

V tomto příspěvku se podíváme, jak je možné identifikovat uživatele používající TOR browser.

Od 30. dubna 2018 musí být všechny vydané TLS certifikáty vystaveny v databázích Certificate Transparency, zkr. CT.

Pokud tam prohlížeč Google Chrome certifikát nenajde, tak jej bude považovat za nedůvěryhodný.

V tomto příspěvku se podíváme, zda je nadále možné zneužívat vlastnosti spočívající v použití speciálních znaků v názvech domén k phishing útokům.

Od posledně se nic zásadního nezměnilo, i když k určitým změnám k lepšímu přeci jen došlo. Ostatně, posuďte sami, jak se s tímto problémem vypořádaly jednotlivé prohlížeče.

Také vám váš DPO doporučuje šifrovat citlivé informace při přenosu přes internet a v úložišti?

Tak doporučení je to jistě chvályhodné, jenže problém je, že šifrování dat v úložišti vás v zásadě ochrání jen v jednom jediném případě, a to když vám někdo ukradne celý počítač anebo se ho zbavíte a nesmažete bezpečně data na něm uložená.

Zaměstnavatel je oprávněn monitorovat činnost zaměstnance i jeho elektronickou komunikaci.

Monitoring je možný a může být prováděn i bez souhlasu zaměstnance, protože jsou jím chráněny zájmy zaměstnavatele. Nicméně zaměstnanec musí být o rozsahu a způsobu kontroly informován.

Stále větší počet webů využívá HTTPS. Bohužel i těch, na kterých jsou umístěny podvodné stránky v rámci phishingu.

Útočníci mohou svůj škodlivý obsah nebo phishing umístit na web, který je chráněn certifikátem.

Na tuto otázku je celkem jednoduchá odpověď. V okamžiku, kdy zaměstnanec nemá možnost volby.

Pokud zaměstnanec nemá možnost volby, tak je jeho souhlas zbytečný a je zde jiný právní titul, který zpravidla legalizuje zpracování jeho osobních údajů.

Od nařízení na ochranu osobních údajů si mnozí slibují, že díky vysokým sankcím, které organizacím hrozí v případě, že nesplní požadavky v něm uvedené, bude v jejich zájmu jednat v souladu s těmito požadavky.

Můžeme jen doufat, že ve většině případů tomu tak skutečně bude, ovšem můžeme o tom i celkem úspěšně pochybovat.