Za posledních pár let došlo v oblasti vícefaktorové autentizace k podstatné změně.

Na definici vícefaktorové autentizace se sice nic nezměnilo, stále platí, že za ní můžeme označit takovou autentizaci, při které dochází k potvrzení identity uživatele několika různými způsoby, zpravidla heslem a poté použitím nějakého autentizačního zařízení, který uživatel vlastní, případně ověřením nějaké jeho biometrické charakteristiky.

V minulých dílech jsem se poměrně detailně věnoval metodice hodnocení zranitelností CVSS, která je de facto průmyslovým standardem pro stanovení závažnosti zranitelností.

Dnes bych se chtěl krátce zamyslet nad tím, jak postupovat v okamžiku, kdy je např. pomocí nějakého automatizovaného skeneru detekováno větší množství poměrně závažných zranitelností.

Malware se v zásadě šíří e-mailem, přes nakažené aplikace na nejrůznějších úložištích a v neposlední řadě pak přes web, kdy se jedná o tzv. drive by download malware, který nevyžaduje žádnou interaktivitu ze strany uživatele.

Právě posledně jmenovaný vektor útoku doznal v posledních měsících jisté změny.

Dne 16. dubna 2018 tak trochu bez povšimnutí mainstreamových médií věnujících se bezpečnosti spatřila světlo světa nová verze NIST frameworku z roku 2014.

Na vzniku frameworku se podíleli bezpečností experti ze soukromého i veřejného sektoru a akademické sféry.

Vrcholový management, který činí závažná strategická rozhodnutí, by neměl sedět ve vyšších patrech budovy, protože pak má tendenci více riskovat.

Údajně již od třetího patra lze pozorovat sklony jít do většího rizika, takže pozor!

Dostala se ke mně poslední verze novelizace VoKB po zapracování připomínek od dotčených subjektů.

Pojďme se společně podívat, co zásadního nám novelizace vyhlášky přináší. Došlo k většímu množství formálních úprav, pojmů a jejich definic, a změnám v přílohách.

Koeficient Beta vyjadřuje v modelu CAPM míru volatility, neboli kolísavosti a tedy i rizikovosti dané investice vůči ostatním aktivům na trhu.

Proč jsou však některá aktiva podstatně rizikovější než ostatní aktiva a mají i mnohem vyšší míru volatility (Beta, zkr. B)?

V tomto příspěvku bych se chtěl zamyslet nad tím, jaký je přínos asistované analýzy rizik.

Pokud organizace nemá s analýzou rizik informačního systému praktické zkušenosti, tak je celkem logické, že se v této záležitosti obrací na externího konzultanta.

Byť se blíží termín nabytí účinnosti GDPR, tak jsem zaznamenal, že stále dost malých a středních podnikatelů není připraveno a neprovedli dokonce ani základní analýzu toho, jaké osobní údaje a kde zpracovávají.

Někteří z nich, nemaje povinnost jmenovat DPO, se dokonce nechali slyšet, že to příliš řešit nebudou a nechají tomu vzhledem k vágní definici a spornému výkladu pojmu přiměřenosti bezpečnostních opatření volný průběh, a udělají jen to nejnutnější a ono to nějak dopadne.

Tento příspěvek navazuje na minulé příspěvky, ve kterých jsem uváděl, jak identifikovat uživatele používající různé prohlížeče a dokonce i různá zařízení.

V tomto příspěvku se podíváme, jak je možné identifikovat uživatele používající TOR browser.