Asymetrická kryptografie je zpravidla postavena na nějakém složitém matematickém problému, pro který není známý efektivní způsob řešení.
Pokud bychom byli takový problém schopni vyřešit, pak bychom mohli daný algoritmus bez problémů prolomit.
Asymetrická kryptografie je zpravidla postavena na nějakém složitém matematickém problému, pro který není známý efektivní způsob řešení.
Pokud bychom byli takový problém schopni vyřešit, pak bychom mohli daný algoritmus bez problémů prolomit.
Při vývoji programů využívajících kryptografii je důležité dodržovat několik základních principů.
Mezi ty nejdůležitější patří například používat doporučené algoritmy s vhodnými parametry a pro účely, pro které byly stvořeny, nebo neimplementovat samotné kryptografické algoritmy, ale použít některou z dostupných kryptografických knihoven (princip „Don’t roll your own crypto“ – „Nenasazuj vlastní kryptografii“).
Vznik a rozšíření nového kryptografického algoritmu je běh na velmi dlouhou trať plný těžkých překážek.
Doba od vymyšlení algoritmu, přes jeho vývoj, pečlivé testování, standardizaci, implementaci v běžných kryptografických knihovnách, počátek praktického užívání, až po rozšíření mezi širokou veřejnost, se neměří v měsících, ale v letech, a zpravidla ve dvouciferných číslech.
Kvantové počítače představují naprosto zásadní hrozbu pro současnou kryptografii.
Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že žádné veřejně známé kvantové počítače zatím nedosahují a ani se zdaleka neblíží úrovni potřebné k prolomení současné kryptografie.