Zájem o něj rostl od roku 2016, ovšem pak se začaly objevovat první pochybnosti a tak následovaly výzvy k ukončení jeho používání.

Varování ohledně instalace a používání aplikace TikTok od čínské společnosti ByteDance na zařízeních přistupujících k informačním a komunikačním systémům kritické informační infrastruktury, informačním systémům základní služby a významným informačním systémům vydal nakonec i NÚKIB.

Útočník se nejprve pokusí získat co nejvíce informací o organizaci a zaměstnancích organizace, která je předmětem jeho zájmu z veřejně dostupných zdrojů.

Dále si pak útočník na sociálních sítích zakládá několik falešných profilů za účelem pozdějšího kontaktování vyhlédnutého zaměstnance nebo skupiny zaměstnanců.

Pro posouzení pravosti profilu na sociálních síti LinkedIn se nejčastěji doporučuje posuzovat počet spojení, kvalitu profilové fotografie a množství uvedených informací.

Pojďme se nyní společně zamyslet nad těmito jednotlivými doporučeními.

Již několik týdnů plní kauza uniklých informací z kanadského seznamovacího portálu Ashley Madison, který si získal celosvětovou popularitu, stránky seriózních i bulvárních plátků, ale co se vlastně stalo?

Když zavítáte na portál Ashley Madison, který je plně lokalizován i do češtiny, tak se dozvíte, že je zde zaregistrováno údajně kolem 41 miliónu uživatelů. Píši údajně, protože realita je podstatně jiná, jak se dozvíte dále.

V poslední době se nám opět ve větší míře objevují falešné profily na LinkedIn, které jsou zneužívány i scammery.

Což je poměrně nové zjištění, protože doposud byly falešné profily na LinkedIn zakládány spíše za účelem získávání kontaktů, budování vztahů, propagaci produktů a služeb a ve vybraných případech pak i k provedení APT útoku.

S rostoucí oblibou a využíváním sociálních sítí je stále více organizací vystaveno riziku, že na jejich zaměstnance bude veden útok využívající technik sociálního inženýrství, a že se v mnoha případech jejich zaměstnanci stanou i obětí tohoto útoku.

Organizace by proto měly své zaměstnance na toto riziko upozornit a především jim vysvětlit, jakým způsobem na ně může být útok veden, a na co by si měli dát pozor.

V okamžiku, kdy je cílem útočníka získat důvěrné informace, má několik možností, jak tohoto cíle dosáhnout.

Fyzicky proniknout do dané organizace a příslušná data ukrást, je z důvodu možného odhalení poměrně riskantní operace. A proto k fyzickému průniku dochází zpravidla až v okamžiku, kdy ostatní způsoby selžou. Ovšem někdy to může být to nejjednodušší a nejrychlejší způsob, obzvlášť když úroveň zabezpečení v mnohých organizacích je tristní.

V okamžiku, kdy potřebujete na vývoji nějakého produktu nebo služby spolupracovat i s lidmi mimo vlastní organizaci, dospějete dříve či později k závěru, že aby tato spolupráce byla efektivní, tak e-mail prostě nestačí.

Zajímavou platformou pro sdílení informací, která vám umožní komunikovat mezi jednotlivými členy týmu, posílat zprávy, vkládat dotazy, přílohy a to odkudkoliv na světě, je např. Yammer (přezdívaný také Facebook pro firmy), zakoupený Microsoftem.

Přístup zaměstnanců na sociální sítě vede k poklesu produktivity, úniku citlivých informací a šíření škodlivého kódu.

Ano, může tomu tak opravdu být, ale také nemusí. Měli byste si uvědomit, že mnozí zaměstnanci používají sociální sítě ve svém soukromém životě již teď a budou je používat i nadále, bez ohledu na to, jestli jim přístup na ně povolíte nebo ne. Mohou se do nich totiž pohodlně přihlašovat ze svého smartphonu a to v podstatě kdykoliv a kdekoliv.