Pokud jde o vyhodnocování úspěšnosti phishingových kampaní, vyplatí se sledovat i jiné ukazatele, než jen failure rate, success rate a miss rate.

Je tomu tak proto, že lidský firewall má své limity a v každé organizaci se vždy najde někdo, kdo klikne. A v takovém případě je mnohem důležitější, než sledovat počet těch, co klikli nebo e-mail nahlásili, sledovat čas, který mezitím uběhl. Zkuste pouvažovat o následujících metrikách.

Návrh fyzických bezpečnostních opatření se odvíjí od postavení organizace na trhu, jejího poslání a hrozeb, kterým je vystavena.

Předpokladem je vždy rozčlenění objektu na zóny, ve kterých se může pohybovat veřejnost, kde dochází ke střetu mezi zaměstnanci a veřejností, a dále pak zóny, kde se mohou pohybovat jen zaměstnanci a konečně i zóny, kde se může pohybovat jen vybraná skupina zaměstnanců, např. výpočetní středisko.

Certified in Cybersecurity, dále jen CC, je základní bezpečnostní certifikace od společnosti (ISC)², kterou je možné absolvovat bez poplatku, což je super.

A zdarma je možno absolvovat i stejnojmenný on-line kurz, který by vás měl na tuto zkoušku připravit. Přípravný kurz CC, který je dostupný po registraci na stránkách (ISC)² se skládá z 5 modulů, v rámci kterých jsou vysvětleny základní pojmy.

Bezpečnostní osvěta (security awareness), trénink (training) a vzdělávání (education) představují tzv. vzdělávací kontinuum (learning continuum).

Ostatně takto to formuloval NIST ve své publikaci SP 800-16 Information Technology Security Training Requirements již v roce 1989.

Vzít aplikaci vyvíjenou on-prem, umístit ji do cloudu a myslet si, že jsem tím vyřešil i její bezpečnost, je zásadní omyl.

Obzvlášť když jsem se vůbec nevypořádal s něčím takovým jako je bezpečnostní perimetr cloudu.

Princip zálohování spočívá v tom, že vytváříme kopii dat anebo i více kopií dat na záložní média, abychom z nich mohli data v případě narušení integrity obnovit.

Záložním médiem pak mohou být flash disky, pevné disky, optické disky, pásky anebo cloud. Většina organizací vytváří jednu záložní kopii, některé dvě, a některé dokonce i tři. Volba vhodné technologie zálohování se pak odvíjí od požadavků na RTO a RPO.

Průměrný breach lifecycle se v minulém roce pohyboval kolem 277 dní.

Přičemž 207 dnů útočník operoval skrytě v síti organizace, než se jej podařilo odhalit a dalších 70 dnů pak trvala obnova a vypořádání se s následky incidentu. V zásadě se jedná o dost podobná čísla jako loni. Drobné zlepšení v řádu jednotek dnů nehraje v podstatě žádnou roli.

Z mnoha bezpečnostních reportů vyplývá, že až za 80 % bezpečnostních incidentů mohou samotní zaměstnanci organizace.

Není až tak podstatné, jestli to je přesně 80 % či více, ale že je to poměrně velké číslo.

Blíží se konec roku, a tak opět nastává čas se zamyslet nad tím, co nás čeká v roce 2023 a jakým kybernetickým hrozbám budeme čelit.

V kontextu současného geopolitického vývoje, probíhající hybridní válce i eskalace válečného konfliktu, je však tato predikce více než kdy jindy značně nejistá, a proto je nutné ji brát s rezervou.

Mnohé organizace tvrdí, že kybernetická bezpečnost je pro ně prioritou.

Mnohdy však zůstává jen u tohoto prohlášení. Zkuste se sami zamyslet nad tím, zda níže uvedené body naplňujete, protože nenaplnění jakéhokoliv bodu může představovat problém.