GDPR požaduje, aby za účelem zajištění ochrany informací byla přijata odpovídající bezpečnostní opatření organizační a technické povahy, neuvádí však, která by to měla být.

A to je zásadní problém, protože ďábel GDPR tkví právě v těchto nejasných a vágních definicích.

V minulém dílu jsme předpokládali, že objednávka ze zahraničního eshopu bude doručována přímo. Co ale dělat v případě, kdy např. americký eshop doručování do ČR nenabízí.

V případě, že daný obchodník nabízí a umožňuje zaslání zboží např. pouze na americkou adresu, tak musíte využít služeb třetí strany.

V tomto příspěvku je uvedeno jak postupovat v okamžiku, kdy na internetu narazíte na negativní obsah, který by vás nějakým způsobem mohl zásadně poškodit.

V prvé řadě je třeba zachovat chladnou hlavu a zjistit, zda se jedná o ojedinělý případ, anebo se dané negativní informace objevují i jinde.

Výše sankcí za nesplnění požadavků jest vysoká. Údajně by měla motivovat dotčené subjekty k tomu, aby braly ochranu osobních údajů vážně.

Nabízí se však otázka, zda této skutečnosti nebude spíš využíváno k vyřizování si osobních účtů mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem a dále pak ze strany konkurence k jejímu poškození.

Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby se technologie rozpoznávání obličeje nedala oklamat ani pomocí fotografie, makeupu a masky.

Ale přesto se uživatel, který se bude do svého telefonu hlásit pomocí svého obličeje, může cítit bezpečněji než ten, co tak činí přiložením prstu nebo zadáním hesla.

BankBot rozhodně neinstaloval žádné falešné uživatelské rozhraní, které by bylo uloženo v aplikaci pravého mobilního bankovnictví.

Jedná se o naprosto nešťastnou formulaci, kterou bohužel převzaly všechny mainstreamové zpravodajské weby, a která mohla vyvolat dojem, že smartbanking těchto bank byl špatně zabezpečen, když se do nich dalo uložit to falešné uživatelské rozhraní.

Problém je, že GDPR vůbec nedefinuje, co přesně se rozumí oním rozsáhlým zpracováním.

Z uváděných příkladů však lze odvodit, že pokud zpracováváte osobní údaje o méně než několika jednotkách tisíc občanů, tak se o rozsáhlé zpracování nejedná, a nemusíte tak jmenovat DPO.

Dále popisované marketingové techniky se dají použít při prodeji téměř jakéhokoliv zboží přes internet.

A ten, kdo jich použije, může dosáhnout poměrně rychle velice slušného zisku.

Jako ochrana před zcela novými druhy ransomware resp. jejich detekcí lze použít tzv. techniku canary files.

Ta spočívá v tom, že se do adresářů, které obsahují citlivá data, umístí návnada v podobě několika málo souborů, a pokud dojde k jejich změně, tak je jasné, že došlo k zavlečení ransomware.

GDPR požaduje, aby subjekt, který provádí rozsáhlé zpracování osobních údajů, jmenoval tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů (Data Protection Officer, zkr. DPO).

A pokud daný subjekt DPO nejmenuje, byť správně měl, tak za to může dostat pokutu. Bez ohledu na skutečnost, zda měl či neměl implementována příslušná bezpečnostní opatření.