Donedávna jsme se věnovali rizikům, která souvisí především s používáním AI, ale nyní nastal nejvyšší čas, abychom se podívali i na rizika spojená s nepoužíváním AI.

Právě v době rostoucí geopolitické nejistoty a regulatorních tlaků bychom toto riziko měli vnímat velice vážně. Nejde jen o nějaké FOMO, ale o reálnou hrozbu technologického zaostávání, o které se ve svém nedávném článku zmínil i Dr. Libor Dostálek.

JD Vance není hlupák, který by nerozuměl problematice AI. Je to zkušený politický stratég, který ví přesně, jak oslovit své publikum.

Šlo o pečlivě připravenou psychologickou operaci (PSYOPS), jejímž cílem nebylo nic menšího než posunout evropskou veřejnou a politickou debatu a vývoj směrem, který by přesně vyhovoval americkým geopolitickým zájmům.

Byť se teď o AI hodně mluví a najednou je na ní každý expert, tak přesto ve většině organizací není AI ani řádně definována a je za ní považováno cokoliv.

Že není sepsána politika, standardy a směrnice pro používání AI, a nejsou ani identifikována a řízena rizika AI, není snad ani potřeba dodávat. Pojďme se proto podívat na konkrétní rizika AI, která můžeme rozdělit do několika skupin.

Byť jsou k dispozici nejrůznější návody pro řízení rizik informačních systémů, tak AI systémy jsou v lecčems jedinečné, především ve své nepředvídatelnosti, neboť jsou trénovány nad daty, která se mohou měnit a dále se pak samy mění na základě interakce s lidmi.

NIST zveřejnil řadu dokumentů týkajících se řízení rizik umělé inteligence. Klíčový je pak rámec pro řízení rizik umělé inteligence AI RMF 1.0 z ledna 2023.