Konkurenční zpravodajství (Competetive Intelligence, zkr. CI) je součástí Business Intelligence, zkr. BI.

CI se zabývá systematickým a etickým vyhledáváním a získáváním relevantních informací o konkurenci, a jejich následnou analýzou, syntézou a distribucí těchto informací příjemcům z řad managementu.

V tomto příspěvku najdete sadu několika naprosto elementárních otázek, které vám umožní odhalit úroveň strategického řízení ve vaší organizaci a následně navrhnout kroky vedoucí k jeho zlepšení.

Management organizace by si měl v první řadě uvědomit, co je jeho posláním a čeho chce opravdu dosáhnout.

Poté by měl jasně popsat, jaká je jeho mise a především pak vize, protože bez ní nemá šanci v delším časovém horizontu uspět.

Hlavním cílem normy ČSN EN ISO 14001:2016 je podporovat ochranu životního prostředí, o což by měla usilovat každá organizace bez ohledu na její velikost a předmět podnikání.

V podstatě jde o to splnit minimálně všechny legislativní požadavky, které se na organizaci v oblasti environmentu vztahují.

Přečtěte si, jaká je hlavní úloha managementu v oblasti inovací. Proč u některých inovací funguje vnitřní motivace, a u některých zase spíše vnější. A zamyslete se nad tím, jaké inovace vlastně potřebujete.

Předně je třeba si uvědomit, že hlavním faktorem, který podstatnou měrou ovlivňuje inovační schopnost firmy je především pozitivní postoj managementu k inovacím a od toho se odvíjející způsob řízení a firemní kultura.

Sebeorganizující tým si sám vybírá, kdo bude jeho členem, volí si svého lídra a rozhoduje o tom, kdo, co, kdy a jak bude dělat.

V rámci sebeorganizujících týmů tak dochází k tomu, že pracovní místo se de facto přizpůsobuje člověku, nikoliv naopak jak je to typické u tradičního způsobu řízení, kde bývají kapacity jednotlivých členů týmu využity jen z několika málo procent.

Tradiční způsob řízení neumožňuje firmě nabídnut zákazníkovi takový produkt nebo službu, kterou poptává a nabídnout mu ji dostatečně rychle.

Vyhrávat proto budou spíše ty firmy, které zavedou takový způsob řízení, který jim umožní dostatečně pružně reagovat na potřeby a problémy svých zákazníků, a dodají jim nový produkt, byť třeba i s méně novými funkcemi, ale rychleji.

To, že firmy hledají možnosti, jak snížit své náklady, je v pořádku, ale přesto si nelze nevšimnout, že k tomuto opatření většinou přikročí až v okamžiku, kdy jim začne klesat zisk nebo jim už neroste takovým tempem jako v minulých letech.

Díky úspoře nákladů může firma sice ještě nějakou dobu cekem dobře fungovat, a dokonce být i schopna uspokojit požadavky vlastníka a akcionářů a generovat odpovídající zisk, ovšem pokud se nezmění a nepřijde s nějakou skutečně disruptivní inovací, tak ji ani tato úspora nákladů nezachrání.

Je mnoho definic tzv. SMART cílů, přičemž jednotlivá písmena tohoto slova v angličtině vyjadřují kritéria ohledně toho, jaké by ony cíle vlastně měly být.

Problém mnoha definic však spočívá v tom, že dochází k nežádoucí korelaci mezi jednotlivými kritérii. Níže jsem se proto pokusil naformulovat vlastní definici SMART cílů včetně zdůvodnění jednotlivých kritérií a uvedení vhodných českých ekvivalentů.

Na prvním místě je třeba si uvědomit, že zaměstnanci jsou vůči změnám velice rezistentní, což je pochopitelné, protože se změn bojí.

V takové situaci se obvykle doporučuje danou změnu srozumitelným způsobem komunikovat všem dotčeným zaměstnancům, aby pochopili, proč se vedení společnosti rozhodlo danou změnu realizovat.