Nebudeme si nic nalhávat, jsou odvětví, kde se bez strategického řízení klidně obejdete.

Minimálně v prvopočátku podnikání a pak jsou samozřejmě odvětví, do kterých bez uplatnění principů strategického řízení nelze prakticky ani vstoupit.

Konkurenční zpravodajství (Competetive Intelligence, zkr. CI) je součástí Business Intelligence, zkr. BI.

CI se zabývá systematickým a etickým vyhledáváním a získáváním relevantních informací o konkurenci, a jejich následnou analýzou, syntézou a distribucí těchto informací příjemcům z řad managementu.

V tomto příspěvku najdete sadu několika naprosto elementárních otázek, které vám umožní odhalit úroveň strategického řízení ve vaší organizaci a následně navrhnout kroky vedoucí k jeho zlepšení.

Management organizace by si měl v první řadě uvědomit, co je jeho posláním a čeho chce opravdu dosáhnout.

Poté by měl jasně popsat, jaká je jeho mise a především pak vize, protože bez ní nemá šanci v delším časovém horizontu uspět.

Hlavním cílem normy ČSN EN ISO 14001:2016 je podporovat ochranu životního prostředí, o což by měla usilovat každá organizace bez ohledu na její velikost a předmět podnikání.

V podstatě jde o to splnit minimálně všechny legislativní požadavky, které se na organizaci v oblasti environmentu vztahují.

Přečtěte si, jaká je hlavní úloha managementu v oblasti inovací. Proč u některých inovací funguje vnitřní motivace, a u některých zase spíše vnější. A zamyslete se nad tím, jaké inovace vlastně potřebujete.

Předně je třeba si uvědomit, že hlavním faktorem, který podstatnou měrou ovlivňuje inovační schopnost firmy je především pozitivní postoj managementu k inovacím a od toho se odvíjející způsob řízení a firemní kultura.

Sebeorganizující tým si sám vybírá, kdo bude jeho členem, volí si svého lídra a rozhoduje o tom, kdo, co, kdy a jak bude dělat.

V rámci sebeorganizujících týmů tak dochází k tomu, že pracovní místo se de facto přizpůsobuje člověku, nikoliv naopak jak je to typické u tradičního způsobu řízení, kde bývají kapacity jednotlivých členů týmu využity jen z několika málo procent.

Tradiční způsob řízení neumožňuje firmě nabídnut zákazníkovi takový produkt nebo službu, kterou poptává a nabídnout mu ji dostatečně rychle.

Vyhrávat proto budou spíše ty firmy, které zavedou takový způsob řízení, který jim umožní dostatečně pružně reagovat na potřeby a problémy svých zákazníků, a dodají jim nový produkt, byť třeba i s méně novými funkcemi, ale rychleji.

To, že firmy hledají možnosti, jak snížit své náklady, je v pořádku, ale přesto si nelze nevšimnout, že k tomuto opatření většinou přikročí až v okamžiku, kdy jim začne klesat zisk nebo jim už neroste takovým tempem jako v minulých letech.

Díky úspoře nákladů může firma sice ještě nějakou dobu cekem dobře fungovat, a dokonce být i schopna uspokojit požadavky vlastníka a akcionářů a generovat odpovídající zisk, ovšem pokud se nezmění a nepřijde s nějakou skutečně disruptivní inovací, tak ji ani tato úspora nákladů nezachrání.

Je mnoho definic tzv. SMART cílů, přičemž jednotlivá písmena tohoto slova v angličtině vyjadřují kritéria ohledně toho, jaké by ony cíle vlastně měly být.

Problém mnoha definic však spočívá v tom, že dochází k nežádoucí korelaci mezi jednotlivými kritérii. Níže jsem se proto pokusil naformulovat vlastní definici SMART cílů včetně zdůvodnění jednotlivých kritérií a uvedení vhodných českých ekvivalentů.