Věříte tomu, co čtete v chatu MS Teams? A víte, že se vám může skrytě měnit?
Chatujete často, nevěříte na spoofing, říkáte si, co je psáno to je dáno? A co když vám řeknu, nedělejte to, chat se vám může změnit doslova pod rukama.
Věříte tomu, co čtete v chatu MS Teams? A víte, že se vám může skrytě měnit?
Chatujete často, nevěříte na spoofing, říkáte si, co je psáno to je dáno? A co když vám řeknu, nedělejte to, chat se vám může změnit doslova pod rukama.
Vzít aplikaci vyvíjenou on-prem, umístit ji do cloudu a myslet si, že jsem tím vyřešil i její bezpečnost, je zásadní omyl.
Obzvlášť když jsem se vůbec nevypořádal s něčím takovým jako je bezpečnostní perimetr cloudu.
Je doba vánoční plná příběhů a zázraků a na jeden takový je potřeba se podívat, protože se z něj můžeme hodně poučit.
Bylo, nebylo 9. 12. (byl a už není) se objevil níže uvedený tweet (mimochodem velmi trefná profilová fotka odkazující na dnes již kultovní film Leon), … a nastalo zděšení, často i oprávněné, hlavně tam, kam bezpečnost nechodí. Protože jak víme, kam nechodí bezpečnost, tam chodí hacker.
Pro mnoho lidí je kybernetická válka stále něco neuchopitelného a nepochopitelného. Když se v těchto dnech objevila informace o úspěšném útoku na FireEye, tak mě jako první napadlo, kteří jejich nestátní klienti to také odnesou.
Možná se ptáte, co má soukromá firma společného s kybernetickou válkou? Pokud se jakýkoliv subjekt zaplete, byť i jen do rozkrývání státních kyber útoků, musí vždy očekávat, že i on se stane cílem.
Ovládání videokonferenčních aplikací se pomalu stává nutností, neboť se jedná o jeden z hlavních nástrojů pro práci z Home Office, a to ať už jde o komunikaci s kolegy, klienty, dodavateli anebo jako způsob vzdálené výuky.
Ne každý však videokonferenční aplikace ovládá, umí je správně používat, a stejně jako vzdálená práce v aplikacích přináší i videokonference nové bezpečnostní výzvy a rizika, která bychom neměli ignorovat.
Je tomu více než rok, co se více sofistikovaný overlay malware objevil v ČR a zaútočil hned na několik mobilních bankovních aplikací, přesněji řečeno na uživatele těchto aplikací.
Overlay malware na platformě Android se hojně vyskytuje už mnoho let. V případě bankovního malware, který intenzivně sleduji od roku 2014 jsem viděl postupný přesun útoků na klienty z desktopového malware na Android malware.
Když jsem načal v předchozím článku problematiku penetračních testů v otázce (zne)užívání jejich výsledků, bylo to jako říct B ale neříct A, … takže ještě pár vět k tomu A, tj. k čemu by penetrační testy měly být a jak by měly být provedeny.
Penetrační test je dost často omezen jen na jeden konkrétní systém a jsou dány jasné hranice systému, které tester nesmí překročit.
Výsledky penetračních testů jsou poměrně často třaskavé téma, obzvláště pokud se předtím na daném systému neprováděly.
Tendence využít nebo spíše zneužít výsledků penetračních testů tady byla, je a bude, s tím se nedá nic dělat, přesto i ti, co penetrační testy provádí, mají možnost tyto negativní jevy utlumit.
Overlay malware se na platformě Android vyskytuje hojně už mnoho let.
Zatímco předchozí verze malware byly víceméně šířeny mailem jako přímý odkaz na stažení malware z neznámých zdrojů a graficky méně zdařilé, pak poslední verze a způsob útoku Android Overlay malware cca od září 2018 již vypadá jinak.
Backdoor, který de-facto představuje úmyslnou či neúmyslnou chybu se s určitou pravděpodobností nachází v každém komplexním systému.
Tato věta se může zdát nadnesená, ale vychází bohužel z reality, a to i kdybychom brali v úvahu jen odhalené a evidované zranitelnosti.