Víte, kolik organizací se v minulém roce stalo obětí nějakého toho kybernetického útoku?

Jistěže ne a vlastně ani nemůžete. Skutečný počet organizací, které se staly obětí nějakého kybernetického útoku, se nejspíš ani nikdy nedozvíte, protože žádné veřejné statistiky neexistují. Ale vězte, že jich je mnohonásobně více, než se uvádí.

Pro mnoho lidí je kybernetická válka stále něco neuchopitelného a nepochopitelného. Když se v těchto dnech objevila informace o úspěšném útoku na FireEye, tak mě jako první napadlo, kteří jejich nestátní klienti to také odnesou.

Možná se ptáte, co má soukromá firma společného s kybernetickou válkou? Pokud se jakýkoliv subjekt zaplete, byť i jen do rozkrývání státních kyber útoků, musí vždy očekávat, že i on se stane cílem.

Blíží se nám konec roku a tak opět nadešel čas se zamyslet nad tím, jakým kybernetickým hrozbám budeme čelit v nadcházejícím roce 2021.

Už teď je jisté, že budeme čelit mnoha různým hrozbám. A vzhledem k tomu, že drtivá většina útoků je zatím stále vedena spíše plošně, tak by základní bezpečnostní opatření měl přijmout v zásadě každý.

V jednom starším příspěvku jsem se věnoval definici SMART cílů, v tomto příspěvku se podíváme na cíle ještě chytřejší.

A jeden by si myslel, že chytřejší ty cíle snad už ani být nemohou. A přitom stačí přidat jen ER a nebýt amatér.

Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad tím, proč agilní vývoj leckde selhává, a co je skutečnou příčinou tohoto selhání.

Rozhodně nechci pohanit agile. On totiž selhává i ten vodopád, jenže od toho agile se jaksi naivně očekávalo, že určité problémy vyřeší. A on je nevyřešil a naopak je ještě více odhalil a poukázal na ně.

Registr rizik by měl obsahovat všechna rizika, která byla doposud ve vaší organizaci identifikována, analyzována a kvantifikována.

Samotný registr rizik může mít podobu jednoduchého spreadsheetu, ale stejně tak se může jednat o databázi, která se aktualizuje prostřednictvím webové aplikace. Dále uvádím, co by měl registr rizik obsahovat.

O penetračním testování i bug bounty programech jsme již psali. V tomto příspěvku bych rád srovnal tyto dva přístupy k identifikaci zranitelností, které  nemusí stát proti sobě, ale mohou se i vzájemně doplňovat.

Rozdíly jsou dány délkou trvání, náklady a typy objevených chyb, což zachycuje tabulka níže.

Došlo k citelnému poklesu klasického bankovního malware, který napadal koncová zařízení uživatelů.

Drtivá většina útoků je letos realizována prostřednictvím phishing e-mailů, které obsahují odkaz vedoucí na zpravidla hacknutý web s certifikátem, na kterém je umístěna kopie stránek internetového bankovnictví, takže je celkem jedno, z jakého zařízení klient přistupuje a jaký na něm běží operační systém.

Občas mě někdo osloví, jestli bych pro něj neudělal nějakou reklamu. Ale když se jej zeptám, zdali má zpracovanou marketingovou strategii a vůbec jaký je jeho integrovaný marketingový mix, tak je překvapen.

Netuší, že reklama je jen pouhá část integrovaného marketingového mixu a zároveň i to poslední, co by měl v dané chvíli řešit, a že musí být přizpůsobena na míru segmentu nebo personě, kterou chce oslovit.

V souvislosti s řízením a správou operačních rizik se můžeme setkat s tzv. třemi liniemi obrany.

Tento jednoduchý (three lines of defence, zkr. 3LOD) model je tady s námi již hezkou řádku let, cca dvě dekády, a je otázka, zda je tento model stále ještě plně funkční.