V minulém příspěvku věnovaném stinné stránce robotizace jsem tuto problematiku již nakousl.

Nyní se pojďme zamyslet nad tím, kdy je výhodnější jít cestou robotizace a kdy cestou integrace. Ptáte se proč, když je nasazení robota tak levné, rychlé a efektivní. Odpověď je celkem jednoduchá, v dlouhodobém horizontu nemusí být toto řešení nutně levnější.

Tento článek obsahuje jednoduchou metodiku hodnocení výkonu vrcholového managementu navrženou na základě Holmströmovy teorie kontraktu, který za ní získal Nobelovu cenu.

Problém je, že způsob hodnocení vrcholového managementu v mnoha firmách není nastaven správně.

Od nařízení na ochranu osobních údajů si mnozí slibují, že díky vysokým sankcím, které organizacím hrozí v případě, že nesplní požadavky v něm uvedené, bude v jejich zájmu jednat v souladu s těmito požadavky.

Můžeme jen doufat, že ve většině případů tomu tak skutečně bude, ovšem můžeme o tom i celkem úspěšně pochybovat.

Opravdu už přestávám věřit v uváděné závažnosti zranitelností, které mají své logo a webové stránky, a na které vedou odkazy ze spousty „odborných“ a zpravidla i apokalyptických článků.

Je to jak s těmi asteroidy. Každou chvíli se někde objeví nějaká poplašná zpráva, že by se mohl srazit s naší matičkou Zemí a ono pořád nic.

Můžeme tomu klidně říkat čtvrtá průmyslová revoluce, ale v zásadě se jedná o naprosto přirozený vývoj.

Již několik let dochází k digitalizaci dat, konsolidaci a virtualizaci infrastruktury, systémové integraci, automatizaci rutinních činností a nasazování umělé inteligence s cílem snížit náklady, vytvořit unikátní hodnototvorný řetězec, a obstát tak ve vysoce konkurenčním a turbulentním prostředí.

Hodnota spočtena pomocí modelu CAPM slouží ke stanovení nákladů na vlastní kapitál a vstupuje do výpočtu WACC, DCF nebo NPV.

Nejprve si uvedeme vzorec pro výpočet CAPM (Capital Asset Pricing Model) a dále co jednotlivé proměnné znamenají, a kde je získat.

Bez ohledu na rozsáhlost zpracování a zisk musí organizace, pokud chce být v souladu s nařízením GDPR, přijmout určitá bezpečnostní opatření organizační a technické povahy.

Pravděpodobnost hrozby, míra zranitelnosti, velikost dopadu a tudíž i riziko však v případě všech organizací zpracovávajících osobní údaje není stejně velké.

V tomto příspěvku bych se chtěl věnovat zranitelnostem, které vyplývají ze samotné podstaty spreadsheetů a možnostem jejich zneužití.

Zbystřit by měly jak firmy vyvíjející RPA, tak i organizace, které se chystají tato řešení nasadit anebo jej dokonce už používají, protože jejich řešení nebývají vůči těmto zranitelnostem imunní.

V minulém příspěvku jsem psal o tom, jak se stát masovým sdělovacím prostředkem, začít publikovat na internetu nejrůznější příspěvky a jak snadno prostřednictvím těchto příspěvků ovlivňovat i veřejné mínění.

V každoročně zveřejňované predikci kybernetických hrozeb na další rok, jsem pak uvedl, že v tomto roce můžeme očekávat enormní nárůst falešných zpráv tzv. fake news.

Hlavním cílem normy ČSN EN ISO 14001:2016 je podporovat ochranu životního prostředí, o což by měla usilovat každá organizace bez ohledu na její velikost a předmět podnikání.

V podstatě jde o to splnit minimálně všechny legislativní požadavky, které se na organizaci v oblasti environmentu vztahují.