Vytěžování dat, politický marketing a ovlivňování voleb

Nechápu tak nějak ten povyk kolem zpracování informací, které o sobě uživatelé na Facebooku sami uvedli a podmínky jejich použití odsouhlasili a někdo je pak vytěžil a použil.

Vlastně chápu. Problém je, že to není hlas lidu, kterému by to vadilo, ale opozice, která prostě jen přišla zkrátka a jejich poradce štve, že to nebyli oni, kdo dokázal těchto informací využít lépe a tak aspoň vyrobili problém.

Zcela jistě by nás mělo znepokojovat, že někdo jako je firma Cambridge Analytica o nás tyto informace sbírá a pak jich zneužívá k politickému či jinému marketingu, ale jestli jsme k tomu dali souhlas, tak na co si pak stěžujeme?

Je zcela naivní se domnívat, že nějaké nařízení na ochranu osobních údajů by tomu snad mohlo zabránit. Nemohlo, pokud budou lidé nadále své osobní údaje poskytovat třetím stranám, tak prostě musí počítat s tím, že jednou tyto informace prostě mohou uniknout.

Ostatně dochází k tomu po celou dobu a grilování Zuckerberga je jen fraška a divadlo pro veřejnost. A že poklesne cena nadhodnocených akcií nějaké společnosti o pár procentních bodů, koho to zajímá?

Horší je, co bude následovat potom, obvinění, vyšetřování, soudní spory a další regulace, které nikomu a ničemu nepomohou. A přitom řešením je osvěta, se kterou by se mělo začít už na základních školách.

K čemu vlastně došlo? Jednoduše řečeno, získané osobní údaje byly zneužity k vytvoření takového marketingového sdělení, který mělo významně ovlivnit americké volby respektive jejich voliče. Je však otázka, do jaké míry k onomu ovlivnění skutečně došlo.

Síla některých médií je v mnohdy velmi nadhodnocena, zatímco třeba vliv církve je naopak bagatelizován. Lze se domnívat, že většina voličů už měla více méně předem jasno, koho bude volit a informace šířené v rámci kampaní byly psány tak, aby podpořily stávající názor elektorátu uzavřeného ve své sociální bublině.

Tyto volby byly postaveny více méně na stejném základě jako ty předchozí, a to na volbě osobnosti, která má nebo měla nějaké charisma. V předchozích volbách zvítězil Obama, v posledních Trump, podobně jako u nás Zeman.

Ptáte se proč? Odpověď je nasnadě, protože proti nim nestála žádná výrazná osobnost, která by lidem prezentovala nějaký silný, nejlépe osobní příběh, který by u nich budil pozitivní emoce.

Schválně, dokážete vyjmenovat všechny prezidentské kandidáty v poslední volbě a vzpomenout si u každého z nich, co byla jeho témata, se kterými se snažili oslovit své voliče? Moc ne, co? Ale není se čemu divit, ostatní představovali v zásadě homogenní produkt.

Je zvláštní, že jejich poradci, experti na mediální komunikaci, budování osobní značky a další guru jim neřekli, že prostě nemají šanci. Vlastně ne, není to zvláštní, dostali zaplaceno, a tak jim pomáhali. Je však s podivem, že z nich nakonec neuspěl nikdo. Všichni selhali.

Životní cyklus jejich produktu prostě a jednoduše skončil ve fázi uvedení na trh v pravém horním kvadrantu BCG matice. Byli otazníkem a otazníkem i zůstali. Dokonce se ani z nikoho z nich nestala hvězda. Co bylo toho příčinou? Pomineme-li nedostatečnou diferenciaci produktu, kterou jsem již zmiňoval, tak pak i způsob propagace nebo chcete-li komunikační mix, byl naprosto nešťastný.

Jednoznačně nebyl dostatečně využit model AIDA. Vůbec nebyla zvládnuta segmentace a targeting, základní to nástroj každého marketera. Marketingová komunikace začala pozdě a odehrávala se převážně jen v uzavřených sociálních bublinách, kde v zásadě docházelo jen k posilování přesvědčení již rozhodnutých voličů. Mimochodem do těch bublin se uzavřeli i samotní kandidáti.

A těch pár fake news lidé sdíleli spíš jako takovou kuriozitu a ukázku absolutního amatérismu a toho, jak se to nedělá. Jestli pak někdo tvrdí, že těmito fake news docházelo k nějaké manipulaci s veřejným míněním, tak pak už neříkám nic. Protože až přijdou deep fakes, tak to tihle experti ani nepostřehnou.

Je potřeba nabídnout kvalitní produkt, a budovat důvěryhodnou značku, která se něčím podstatným od těch ostatních odlišuje, tzv. strategie diferenciace. Jedině tak může v hlavách spotřebitelů, rozuměj voličů, zaujmout nějakou pozici, tzv. positioning.

I politik, stejně jako jakýkoliv jiný produkt, musí mít nějaké jádro a slupku a musí mít i vlastnosti, které ho od těch ostatních odlišují. Jen kritizovat leadera nestačí. Někdy může výrazně pomoci i fyzický vzhled, vizte třeba úspěch Emmanuela Macrona ve Francii.

Některým kandidátům scházela autentičnost, byli prostě příliš afektovaní a jejich projev nevzbuzoval důvěru. Jiní byli sice autentičtí, ale nedokázali formulovat své názory a představy o směřování společnosti jednoduchým a tedy i srozumitelným, pochopitelným a zapamatovatelným způsobem. A další zase neměli nosné téma a mlátili jen prázdnou slámu.

A politik musí mít nosné téma, řekněme jedno, maximálně tři, protože jen ty jsou lidé schopni si zapamatovat. Zdá se vám to málo? Tak schválně, kolik dokážete vyjmenovat klíčových témat u každého z kandidátů nebo hlavních politických stran? A jestli jste jich vyjmenovali více, jste si jisti, že nejsou dost podobná s těmi ostatními?

A když už má politik téma, tak ho musí být schopen vyjádřit pomocí několika málo slov a to tak, aby je každý pochopil. Vezměte si třeba Tomia Okamuru, nemusíte ho mít rádi, ale on má nosné téma a umí ho jednoduše vyjádřit.

Stejně tak i Miloš Zeman nebo Donald Trump, byli autentičtí a měli nosná témata, jedno jak moc populistická, ale dokázali je prezentovat jednoduchou formou, a hlavně od počátku se nacházeli v pozici leadera. A jestli zde sehrál nějakou roli spin doctoring, není až tak podstatné, protože tuto možnost měli všichni, ale pravda, ne každý ho uměl využít.

Ostatní kandidáti byli od počátku v jasné nevýhodě, protože i ten nejlepší z nich se mohl nacházet maximálně v pozici vyzyvatele (challenger) a ostatní jen v pozici následovníků (follower).

Řekněme si to na rovinu, a divím se, že to takto otevřeně a jasně zatím nikdo neformuloval, politický marketing funguje v zásadě stejně jako ten klasický. Potřebujete-li v tomto směru poradit, neváhejte požádat o konzultace.

Pokud vás tento článek zaujal, můžete odkaz na něj sdílet.

Štítky:

  1. Robert Maly

    Nedá mi to, protože až komicky znějící „zneužití osobních dat v sociální síti Facebook“, které už samo je protimluvem, mě velmi udivuje v době, kdy už snad nikdo nemůže pokládat svá data na cizích počítačích (odborně nazýváno cloudem) za soukromá. BTW zkuste mrknout, které Android aplikace mají práva k SMS, Telefon a Mikrofon:). Jak říkal Švejk „Já mám moc rád, když tak lidi blbnou na kvadrát.“


K článku “Vytěžování dat, politický marketing a ovlivňování voleb” se zde nachází 1 komentář.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: