Ať už tomu budeme říkat kontejnerizace, sandboxing nebo také izolace aplikací, tak jde o to, že každá aplikace by měla běžet pod svým vlastním neprivilegovaným účtem, který má jen omezený přístup k souborovému systému.

To, v čem se od sebe jednotlivá řešení liší, je, jak bezpečné je samotné řešení starající se o onu izolaci.

Jak přistoupit k zabezpečení vizualizovaného prostředí a minimalizovat rizika vizualizace.

Virtualizace serverů ve výrobních prostředích rostla v posledních letech raketovým tempem, a to z téměř nulového stavu v roce 2004 až ke značné rozšířenosti v roce 2009. Z různých průzkumů vyplývá, že 93% organizací provádí virtualizaci serverů a 78% používá virtuální počítače na straně uživatelů. 48% účastníků potvrzuje, že virtualizace skutečně snížila jejich náklady, většinou díky konsolidaci serverů a nižší spotřebě energie.

O virtualizaci serverů se v poslední době dost často mluví v souvislosti se snižováním nákladů. Ostatně není se čemu divit, protože pokud má na základě doporučení výrobců většina aplikací pro svůj běh vyhrazen samostatný server, jsou potom výpočetní střediska plná jednoúčelových serverů. Taková společnost pak má velké množství serverů, jejichž výpočetní kapacitu není schopna plně využít a také provoz těchto serverů je pro ni zbytečně nákladný.