V tomto příspěvku se podíváme, jak pracovat s výsledky průzkumu, který nedopadl podle očekávání.

Je to nepříjemné, nemělo by se to stát, obzvlášť pokud jste pozorně četli předchozí díly, ale někdy se prostě nedaří. V takovém případě je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu a začít přemýšlet o tom, jak výsledky průzkumu otočit ve prospěch toho, kdo si ho objednal anebo je alespoň zpochybnit.

V tomto příspěvku si popíšeme, jak se realizovat tzv. pseudoanonymní průzkum.

Možná se ptáte, proč vůbec takový pseudoanonymní průzkum realizovat. Odpověď je nasnadě, abychom si zajistili, že průzkum dopadne přesně tak, jak potřebujeme.

V minulém dílu jsem psal o tom, jak zvolit ty správné respondenty, aby průzkum vyšel tak jak potřebujete. Nyní se podíváme na to, jak se volí ty správné otázky.

Za tímto účelem si mnohé organizace najímají externí subjekt, zpravidla nějakou agenturu, která pro ni otázky připraví a průzkum pak realizuje. Tím má být zajištěna objektivita a anonymita.

Pokud se ptáte, kdo by vůbec mohl mít zájem o takovýto průzkum, tak vězte, že nejčastěji si takovéto průzkumy nechávají dělat politické strany a korporace.

Výsledky těchto průzkumů totiž neslouží ke zjištění skutečného stavu věci, ale primárně k ovlivnění veřejného mínění nebo zaměstnanců a k podpoře již učiněných nebo naplánovaných rozhodnutí.