V jednom starším příspěvku o autentizaci jsme psali, že uživatel by měl heslo zadávat tak, aby nemohlo dojít k jeho odpozorování.

Ovšem v okamžiku, kdy zdáváte heslo do svého smartphonu nebo tabletu na veřejnosti, tak nemáte jistotu, že vaše heslo někdo neodpozoroval. Aby to případný útočník neměl tak snadné, tak se místo znaků, které uživatel zadává na klávesnici, zobrazují v políčku pro heslo zástupné symboly. S nástupem smartphonů a tabletů, které nejsou vybaveny HW klávesnicí, je nutné veškerá hesla zadávat prostřednictvím virtuální klávesnice, která se zobrazí na dotykovém displeji daného zařízení.

Je bezpečné přistupovat k bankovnímu účtu ze smartphonu? Sejde na tom, jakým způsobem svůj smartphone používáte.

Klienti bank mohli doposud přistupovat ke svým účtům přes internet ze svého počítače. S rozmachem mobilních telefonů mnozí z nich začali používat GSM banking, kde komunikace mezi klientem a bankou probíhá prostřednictvím textových zpráv. S nástupem smartphonů a poklesem ceny datových tarifů začali mnozí z nich přistupovat do internetového bankovnictví přímo ze svého smartphonu.

Máme tady další studii o tom, jak slabá hesla uživatelé používají, tentokrát od autora aplikace Big Brother Camera Security.

Tato aplikace patřila po určitou dobu mezi neoblíbenější aplikace na App Storu a pro mnohé uživatele se stala zajímavou alternativou jak odemykat svůj telefon a mít kontrolu nad tím, co se s ním děje v době, kdy ho nemají u sebe.

Pokud se budete řídit níže uvedenými radami, nebudete muset váš smartphone s operačním systémem Google Android tak často dobíjet, neboť baterie vám vydrží výrazně déle. V případě, že je váš telefon vybaven jiným operačním systémem, můžete se těmito tipy alespoň inspirovat.

Pokud chce v dnešní době někdo někoho špehovat, nepotřebuje k tomu žádné nákladné vybavení ani znalosti.

Pokud zavítáte např. na stránky společnosti Retina-X Studios, můžete si zakoupit jejich software Mobile Spy, který byl již v roce 2011 k dispozici pro všech pět nejpoužívanějších operačních systémů tj. pro Symbian, iPhone, Android, BlackBerry a Windows Mobile. Nyní, zdá se, už jen pro Android.

Ano, je to tak, Google umožňuje se svým uživatelům dvoufaktorově autentizovat.

Pokud se rozhodnete pro tento způsob autentizace, budete muset kromě svého uživatelského jména a hesla zadat ještě jednorázové heslo (One Time Password, zkr. OTP), kterému Google říká ověřovací kód (verification code). Ten vám bude zaslán na mobil ve formě SMS nebo bude vygenerován aplikací Google Authenticator, kterou si do svého smartphonu za tímto účelem nainstalujete.

Hned na úvod bych chtěl podotknout, že byť se jedná jen o “proof of concept”, není přiliš těžké si představit, jakým směrem se může vývoj malwaru pro chytré telefony dále ubírat.

Soundminer je specializovaný trojan (sensory malware) pro mobilní telefony s operačním systémem Google Android, který je schopen extrahovat z komunikace, kterou vede klient např. se systémem IVR své banky, číslo kreditní karty nebo PIN a to pak může být pomocí dalšího trojana zvaného Deliverer zasláno na server útočníka.

V tomto příspěvku si povíme, jak snadné je zjistit znak, který uživatel systému Google Android používá k odemčení svého chytrého telefonu.

Pokud nechcete, aby se k datům na vašem smartphonu dostal někdo jiný, nastavte si ho tak, aby se vám po určité době nečinnosti sám uzamkl. Zadávat ale v okamžiku, kdy chcete svůj smartphone použít, nějaké dlouhé heslo je otrava. To si uvědomil i Google, který majitelům smartphonů s operačním systémem Google Android umožňuje telefon odemykat pomocí tzv. Android password pattern.

V tomto příspěvku se pokusím upozornit na rizika, která vyplývají z používání soukromých telefonů k pracovním účelům a naopak.

Na tento problém jsme ostatně narazili již v příspěvku, Lesk a bída HR v ČR, ve kterém jsme se věnovali benefitům. Dal by se i v případě chytrých telefonů použít model BYOC (Buy Your Own Computer) nebo chcete-li BYOS (Buy Your Own Smartphone)? Myšlenka BYOX (za X si můžete dosadit cokoliv) je velice prostá. Zaměstnanec si vybere zařízení, jaké chce, a zaměstnavatel mu na něj přispěje určitou částkou.

Únik informací, naprostá ztráta soukromí, kompromitace a finanční problémy, to jsou největší rizika, kterým jsou vystaveni uživatelé smartphonů. A většina z nich si tato rizika vůbec neuvědomuje nebo je přesvědčena, že se jich netýkají.

Bohužel tomu tak není. Těmto rizikům jsou vystaveni prakticky všichni a to od čelních představitelů vlády, police, armády, přes vlastníky firem, profesionální manažery a jejich asistentky, až po drobné a střední podnikatele, živnostníky či prosté občany.