Cílem tohoto příspěvku je poskytnout čtenáři jednoduchý návod jak provést kvantitativní analýzu rizik a doplnit informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“.

Kvantitativní analýza rizik je založena na vyjádření hodnoty aktiva a dopadu v peněžních jednotkách. Analýza rizik probíhá v několika krocích, ve kterých se snažíme o identifikaci a kvantifikaci aktiv, hrozeb, zranitelností a stanovení celkové výše škody. Jednotlivé kroky nebo chcete-li fáze analýzy rizik, si dále stručně popíšeme.

Tento příspěvek doplňuje informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi„ a přináší odpověď na otázku, jakým způsobem můžeme přistoupit v rámci analýzy rizik k hodnocení hrozeb.

V příspěvku nazvaném identifikace hrozeb jsme si hrozby rozdělili podle zdroje na interní a externí a dále podle úmyslu na náhodné a úmyslné. Kombinací jsme získali matici, která zachycovala 4 základní typy hrozeb.

Tento příspěvek doplňuje informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“ a přináší další pohled na kvantifikaci datových aktiv.

V okamžiku, kdy v rámci analýzy rizik provádíme kvantifikaci aktiv, klademe si obvykle otázku, jaký by byl finanční a nefinanční dopad v případě, že by došlo k narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti těchto aktiv.

Tento příspěvek doplňuje informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“ a přináší odpověď na otázku jakým způsobem můžeme hrozby v rámci analýzy rizik identifikovat.

Hrozbu můžeme definovat jako náhodnou nebo úmyslně vyvolanou událost, která může mít negativní dopad na důvěrnost, integritu a dostupnost aktiv. Každý informační systém je vystaven působení mnoha různých hrozeb a pokud chceme těmto hrozbám čelit, musíme nejprve zjistit, které to jsou.