Tento příspěvek doplňuje informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi„ a přináší odpověď na otázku, jakým způsobem můžeme přistoupit v rámci analýzy rizik k hodnocení hrozeb.

V příspěvku nazvaném identifikace hrozeb jsme si hrozby rozdělili podle zdroje na interní a externí a dále podle úmyslu na náhodné a úmyslné. Kombinací jsme získali matici, která zachycovala 4 základní typy hrozeb.

Tento příspěvek doplňuje informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“ a přináší další pohled na kvantifikaci datových aktiv.

V okamžiku, kdy v rámci analýzy rizik provádíme kvantifikaci aktiv, klademe si obvykle otázku, jaký by byl finanční a nefinanční dopad v případě, že by došlo k narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti těchto aktiv.

Tento příspěvek doplňuje informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“ a přináší odpověď na otázku jakým způsobem můžeme hrozby v rámci analýzy rizik identifikovat.

Hrozbu můžeme definovat jako náhodnou nebo úmyslně vyvolanou událost, která může mít negativní dopad na důvěrnost, integritu a dostupnost aktiv. Každý informační systém je vystaven působení mnoha různých hrozeb a pokud chceme těmto hrozbám čelit, musíme nejprve zjistit, které to jsou.

Kniha „Řízení informačních rizik v praxi“ je jedinečnou publikací na českém trhu, která se problematice řízení informačních rizik věnuje v dostatečné hloubce i šířce a přináší ucelený, srozumitelný a zcela konkrétní návod jak řídit informační rizika.

Mnohé informace uvedené v této knize nebyly doposud nikde publikovány a společnosti, jež se řízením a především analýzou rizik zabývají, je často považují za své know-how.