V tomto příspěvku je uvedeno, jak probíhá výroba obtížně odhalitelných falešných profilů na sociálních sítích, a jak je detekovat.

Tyto falešné profily jsou využívány na internetu k ovlivňování veřejného mínění, v rámci konkurenčního boje k psaní pozitivních i negativních recenzí, komentářů apod.

Tento příspěvek obsahuje několik tipů pro autory antimalware řešení ať už v perimetru nebo na koncovém zařízení.

Byť se objevují neustále nové a nové verze malware, tak se tento malware chová v zásadě pořád stejně.

Cílem tohoto příspěvku je popsat techniky, které lze použít pro efektivní obfuskaci zdrojového kódu.

Jsou zde uvedeny všechny známé, méně známé i znovu objevené obfuskační techniky, plus některé zcela nové, které mě napadly, když jsem analyzoval obfuskovaná makra a skripty malware, a které se nenacházejí ve volně dostupných ani komerčně distribuovaných obfuskátorech.

O rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který rozhodl, že zaměstnavatelé smějí po předchozím oznámení monitorovat komunikaci zaměstnanců na pracovních počítačích, hovoří mnozí jako o průlomovém.

Nejenže toto rozhodnutí průlomové není, neboť přišlo o několik let později, ale hlavně, máme zde trochu jiný problém.

V minulém příspěvku jsem se zabýval reputačním rizikem spojeným se zveřejněním informace o možném narušení bezpečnosti.

V tomto příspěvku bych se chtěl zaměřit na to, jak komunikovat s médii během probíhajícího kybernetického útoku. A jak dokonce řízenou komunikací využít této kauzy ve svůj prospěch.

Tento příspěvek rozebírá příčiny poklesu příjmů z bannerové reklamy a popisuje velice jednoduché řešení, jak tento negativní trend zvrátit.

Důvod poklesu příjmů z reklamy je velice prostý, stojí za ním především špatné cílení, tj. zobrazování takové reklamy, které nemůže návštěvníky daného webu svým obsahem ani formou zaujmout, což následně vede k plošnému blokování všech reklam pocházejících z daného reklamního systému.

Vím, že prohlášení Marka Zemana zní tak trochu divně, obzvlášť teď, když bylo zveřejněno několik zero-day zranitelností ve Flashi, a ty se hned staly součástí nejoblíbenějších exploit kitů.

Jenže ono bezpečné nejspíš opravdu je. Musíme si však uvědomit, že nejde jen o počet zranitelností.

Pokud dokážete spolehlivě identifikovat uživatele internetu a sledovat jejich pohyb po webu, můžete jim pak zobrazovat takovou reklamu, která bude přesně odpovídat jejich potřebám a zájmům. Takto cílená behaviorální reklama je až o stovky procent účinnější než běžná kontextová reklama. 

A vězte, že je možné zasáhnout i uživatele, kteří nepoužívají cookies nebo je pravidelně mažou.

Cílem tohoto příspěvku je popsat útok, který FDS zpravidla nejsou schopny detekovat, a vysvětlit, proč tomu tak je.

Po přečtení tohoto příspěvku by měla být firma dodávající nebo provozující FDS schopna pozměnit svá pravidla a algoritmy tak, aby byl její systém schopen i takovýto útok detekovat.

Zatímco v české kotlině v drtivé většině případů probíhají útoky podle stále stejného scénáře, a je poměrně snadné je detekovat, tak na západ od nás probíhají útoky, které jsou mnohem sofistikovanější.

Ne že bychom se s těmito útoky u nás vůbec nesetkali, v posledních letech k nim samozřejmě docházelo, nicméně jednalo se o vpravdě ojedinělé případy, a tak jim nikdo nevěnoval dostatečnou pozornost, což ovšem byla zásadní chyba, protože…