Dnes si opět uvedeme jednoduchý příklad stanovení ceny produktu na základě znalostí z prvního dílu.

Máte tři víceméně stejné produkty A, B a C, které se od sebe liší jen nepatrně anebo jen v jedné stěžejní vlastnosti a doposud jste je prodávali i za přibližně stejnou cenu. Produkt B se však moc neprodává, a vy se jej potřebujete zbavit.

Nástroj CSA od společnosti Gordic slouží ke snadnému řízení rizik, umožňuje identifikaci a kvantifikaci aktiv, hrozeb, zranitelností, opatření a rizik.

V tomto příspěvku je zachycena má praktická zkušenost s tímto nástrojem.

Na školení pořádaných samozvanými guru na sociální síť LinkedIn se o něm nedozvíte, a nikdo v ČR ho evidentně neumí a nedělá, tedy až na pár výjimek.

Což je škoda, protože je zde obrovská možnost s minimálními náklady dosáhnout neskutečných výsledků.

Dnes si opět uvedeme jednoduchý příklad stanovení ceny produktu na základě znalostí z prvního dílu.

Představte si, že máte produkt A, který je úplně nový, ale moc se neprodává, takže co s ním?

Přes počáteční růst vám počet zobrazení vašich příspěvků, komentářů a lajků začal náhle klesat, co s tím?

V prvé řadě si musíte uvědomit, co chcete, zda vysoký a rostoucí počet zobrazení, komentářů a lajků anebo zisk. Obě tyto metriky se totiž dokonce mohou pohybovat i proti sobě.

Publikujete pravidelně, a přesto evidujete nízký počet zobrazení vašeho profilu, nebo vám snad nedej bože dokonce počet zobrazení vašeho profilu klesá?

Nezoufejte, horší by bylo, kdyby vám klesalo něco jiného.

V tomto příspěvku navazuji na minulý díl, který se týkal vysvětlení pojmu piggybacking.

V dnešním dílu se budu věnovat několika ne tak docela známým a používaným, ale o to zajímavějším způsobům průniku do objektu.

Dnes si opět uvedeme jednoduchý příklad stanovení ceny produktu na základě znalostí z prvního dílu.

Pokud má kupující porovnat dva produkty a každý z nich má jiné vlastnosti, dostává se do ošemetné situace a hrozí, že zvolí ten lacinější. A to jen proto, že ony vlastnosti nedokáže porovnat. Nedokáže prostě porovnat, co mu přinese větší užitek, zda Vlastnost 1 nebo Vlastnost 2.

Dnes si uvedeme jednoduchý příklad stanovení ceny produktu na základě znalostí z minulého dílu.

Představte si, že máte produkt A a produkt B. Produkt A chcete prodávat za 59 Kč a produkt B za 129 Kč.

V tomto článku se dozvíte, jak stanovit cenu produktů v rámci integrovaného marketingového mixu s využitím poznatků behaviorální ekonomie a neuromarketingu a podstatným způsobem tak zvýšit objem prodeje.

Nemusím snad ani dodávat, že v základních kurzech ekonomie a marketingu na vysokých školách se toto běžně neučí a uvedené informace nenajdete ani ve skriptech nebo doporučované literatuře.