Tento příspěvek navazuje na již publikované články na téma Rizika práce z domova. Doporučuji si nejprve přečíst 1. díl a 2. díl.

V tomto závěrečném díle bychom se měli zamyslet nad tím, jaká je pravděpodobnost, že zaměstnanec bude útočníkem donucen k činnosti, která povede k narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti dat.

Tento příspěvek navazuje na již publikovaný článek Rizika práce z domova.

V tomto pokračování bychom se měli zamyslet nad tím, jaká je pravděpodobnost, že zaměstnanec svojí nedbalostí způsobí narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti dat. Rozhodnutí o tom, zda bude umožněno danému zaměstnanci pracovat z domova a bude mu tedy povolen i vzdálený přístup do IS společnosti, by mělo být založeno na výsledcích hodnocení daného pracovníka a dalších okolnostech (např. zda nemá finanční problémy, časté absence, neuspořádaný rodinný život atd.)

Na rizika práce z domova (homeworking, teleworking) je třeba se dívat jak z pohledu zaměstnavatele, tak i z pohledu zaměstnance.

Obě strany by měly znát rizika, která podstupují. Zaměstnavatel může, pokud jeho zaměstnanci pracují z domova, výrazně ušetřit na provozních nákladech, protože nemusí hradit náklady na pracovní místo, osvětlení a klimatizaci pracoviště, el. energii potřebnou k napájení počítače a v neposlední řadě i spotřebu vody.