Dne 16. dubna 2018 tak trochu bez povšimnutí mainstreamových médií věnujících se bezpečnosti spatřila světlo světa nová verze NIST frameworku z roku 2014.

Na vzniku frameworku se podíleli bezpečností experti ze soukromého i veřejného sektoru a akademické sféry.

V tomto příspěvku se podíváme, co je to attack surface, attack vector, threat landscape a threat horizon.

V ochraně systému můžeme spatřit určitou analogii s ochranou jakéhokoliv objektu, který čím je větší a členitější, tím je náročnější a také nákladnější jej chránit.

Analýzu rizik je možné provést dle doporučení uvedených ve vyhlášce č. 316/2014 Sb. Problém je, že vyhláška, tak jak je napsána, neposkytuje kompletní návod, jak analýzu rizik provést, a také požadavky v ní uvedené, lze vyložit různě.

Doporučuji vám, držet se vyhlášky, co to jde, protože se tím vyhnete pozdějšímu vysvětlování, proč jste to či ono udělali jinak. I tak ale narazíte na několik zásadních problémů, které budete muset vyřešit, abyste mohli vůbec analýzu rizik provést.

Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit jednotlivé pojmy, se kterými se v případě kybernetických útoků setkáváme a vysvětlit, jaký je mezi nimi vztah.

Jde o to, že byť v kyberprostoru útočníci zpravidla zneužívají nějakou nově objevenou zranitelnost pomocí stejného exploitu, tak na napadený stroj doručují různý payload. Nerozumíte? Pak čtěte dále.

V následujících letech lze očekávat poměrně značné investice do zajištění bezpečnosti informací, služeb a sítí v kybernetickém prostoru ze strany subjektů, provozujících kritickou komunikační infrastrukturu nebo významný informační systém.

Ony investice by pak měly spočívat především v zavedení systému řízení bezpečnosti informací a bezpečnostních opatření organizační i technické povahy a to na základě výsledků hodnocení rizik, jak je uvedeno ve vyhlášce 316/2014.

V tomto příspěvku najdete několik poznámek týkajících se zákona o kybernetické bezpečnosti a související vyhlášce.

Zákon ani vyhláška nevysvětluje vztah mezi informační bezpečností a kybernetickou bezpečností a není zřejmé, zda autoři považují tyto pojmy za synonyma. Zcela logicky pak mohou panovat i určité nejasnosti kolem definice bezpečnostního incidentu, ale myslím si, že zákon definuje pojem kybernetický bezpečnostní incident poměrně jasně.

Kritická infrastruktura je definována v nařízení vlády č. 315/2014 Sb. a významný informační systém pak ve vyhlášce č. 317/2014 Sb.

Víte, že v tomto nařízení si musíte dohledat odvětví, ve kterém působíte a zkontrolovat zda náhodou nesplňujete uvedená kritéria? A že naplnění určujících kritérií významného informačního systému, který není uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, posuzujete dle § 3 odstavce 3 vy, jako správce informačního systému?

Jednoznačně největším přínosem vyhlášky 316/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti je uvedení konkrétních doporučení a bezpečnostních opatření organizační i technické povahy.

I organizace, kterých se zákon o kybernetické bezpečnosti netýká, ale které se chtějí před nejrůznějšími kybernetickými útoky, které jsou stále častěji vedeny i na malé střední firmy, bránit, získávají prostřednictvím této vyhlášky zdarma komplexní seznam bezpečnostních opatření organizační a technické povahy a návod jak zavést systém řízení bezpečnosti informací.

Zákon 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, tzv. zákon o kybernetické bezpečnosti upravuje práva a povinnosti osob a působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti, s cílem zajistit bezpečnost informací, služeb a sítí v kybernetickém prostoru.

V souvislosti s APT útoky, které jsou už vedeny i na malé a střední podniky, roste poptávka po nejrůznějších bezpečnostních řešeních.

Ovšem bez zavedení nějakého systému řízení informační bezpečnosti a především pak odpovídajících procesů a vybavení odpovědných pracovníků příslušnými pravomocemi, není možné na tyto útoky dostatečně rychle reagovat a zabránit tomu nejhoršímu.