Princip zálohování spočívá v tom, že vytváříme kopii dat anebo i více kopií dat na záložní média, abychom z nich mohli data v případě narušení integrity obnovit.

Záložním médiem pak mohou být flash disky, pevné disky, optické disky, pásky anebo cloud. Většina organizací vytváří jednu záložní kopii, některé dvě, a některé dokonce i tři. Volba vhodné technologie zálohování se pak odvíjí od požadavků na RTO a RPO.

Průměrný breach lifecycle se v minulém roce pohyboval kolem 277 dní.

Přičemž 207 dnů útočník operoval skrytě v síti organizace, než se jej podařilo odhalit a dalších 70 dnů pak trvala obnova a vypořádání se s následky incidentu. V zásadě se jedná o dost podobná čísla jako loni. Drobné zlepšení v řádu jednotek dnů nehraje v podstatě žádnou roli.

Z mnoha bezpečnostních reportů vyplývá, že až za 80 % bezpečnostních incidentů mohou samotní zaměstnanci organizace.

Není až tak podstatné, jestli to je přesně 80 % či více, ale že je to poměrně velké číslo.

Blíží se konec roku, a tak opět nastává čas se zamyslet nad tím, co nás čeká v roce 2023 a jakým kybernetickým hrozbám budeme čelit.

V kontextu současného geopolitického vývoje, probíhající hybridní válce i eskalace válečného konfliktu, je však tato predikce více než kdy jindy značně nejistá, a proto je nutné ji brát s rezervou.

Mnohé organizace tvrdí, že kybernetická bezpečnost je pro ně prioritou.

Mnohdy však zůstává jen u tohoto prohlášení. Zkuste se sami zamyslet nad tím, zda níže uvedené body naplňujete, protože nenaplnění jakéhokoliv bodu může představovat problém.

Honeypot a honeynet je server nebo dokonce celá síť fungující jako návnada, která by hackera měla zaujmout a na nějakou dobu i zaměstnat.

Jedná se tedy o specifickou formu bezpečnostního opatření, které v sobě ale skrývá i určitá rizika.

Tento článek se zamýšlí nad tím, jak přistoupit k hodnocení bezpečnostních řešení dle MITRE, a jak interpretovat výsledky hodnocení.

Na stránkách MITRE jsou uvedeny taktiky a techniky, které jsou zpravidla používány v rámci vedení kybernetických útoků.

V průměru 287 dní trvá organizaci, než se vypořádá s útočníkem, který pronikl do její sítě.

A ještě horší na tom je, že počet dní od průniku do detekce se pohybuje kolem 212 dní a zbylých 75 dní je pak potřebných na obnovu provozu.

Ukazuje se, že při řízení technických zranitelností se do budoucna neobejdeme bez hodnocení rizik vyplývajících z daných zranitelností, tzv. risk based vulnerability management.

Je tomu tak proto, že jak počet zranitelností roste, tak se již nelze rozhodovat o jejich zvládání jen na základě jejich CVSS base skóre.

Pojďme se společně zamyslet nad tím, co ovlivňuje a nadále i bude podstatným způsobem ovlivňovat počet kybernetických útoků.

Jednou větou, byť možná trochu na úkor přesnosti, by se dal stav, ve kterém se nacházíme, formulovat asi nějak takto.