V tomto příspěvku se dozvíte, jaká rizika jsou spojena s používáním funkce automaticky předat dál, která je obsažena v mnoha aplikacích určených pro práci s elektronickou poštou.

Funkce automaticky předat dál nebo přesměrovat umožňuje poměrně efektivně na základě uživatelem vytvořených pravidel distribuovat poštu na odpovídající adresy a tím značně eliminovat nutnost ručního přeposílání přijatých zpráv správným příjemcům. Je zajímavé, že dokonce i Microsoft, jehož produkty tuto funkci obsahují, doporučuje funkci automatického předávání dál nebo přesměrování používat s rozmyslem, neboť si uvědomuje možná rizika.

Tento článek přináší odpověď na otázku, jak zajistit bezpečnost dat ve vývojovém, testovacím a produkčním prostředí a úspěšně zvládat rizika, která jsou s provozem těchto prostředí spojena.

Je třeba si uvědomit, že každý SW prochází zpravidla během svého vývoje několika různými prostředími. Běžně se jedná o vývojové, testovací a produkční prostředí. Vzhledem k tomu, že testovací prostředí se může ve velkých společnostech dále dělit na integrační a akceptační, jsme postaveni před poměrně nelehký úkol:

Cílem tohoto článku je vysvětlit, co je to informační bezpečnost. Nejprve si ale řekneme, co je to bezpečnost.

Bezpečnost obecně je chápána jako ochrana něčeho před poškozením, zničením, ztrátou nebo zcizením. Informační bezpečnost si potom můžeme dle výše uvedené definice vyložit jako ochranu informace před poškozením, zničením, ztrátou nebo zcizením.

Tento příspěvek navazuje na již publikované články o důvěrnosti, integritě a dostupnosti a pokouší se nastínit, jaký je vztah mezi těmito třemi základními atributy bezpečnosti.

Nežádoucí odhalení (Disclosure), modifikace (Alteration) nebo zničení (Destruction) určitých informací může vést k finanční ztrátě, poškození dobrého jména společnosti a v nejhorším případě i k ohrožení života jejich zaměstnanců nebo klientů. Z těchto důvodů je nutné informace před narušením důvěrnosti (Confidentality), dostupnosti (Availability) a integrity (Integrity) odpovídajícím způsobem chránit a to během celého jejich životního cyklu.

Důvěrnost je nejčastěji definována jako zajištění, že informace jsou přístupné nebo sděleny pouze těm, kteří jsou k tomu oprávněni.

O nežádoucím zpřístupnění (disclosure) určitých informací se v informační bezpečnosti proto hovoří jako o narušení jejich důvěrnosti (confidentiality). Většina společností pracuje se spoustou informací, které je třeba klasifikovat a volba vhodného klasifikační schématu (classification scheme) je proto pro úspěšné zavedení klasifikace informací ve společnosti naprosto zásadní.