Cloud computing bezesporu vede k úspoře nákladů, ale je třeba se bavit i o rizicích, která vyplývají ze samé podstaty této služby.

A pokud máme hovořit o rizicích, která na nás v cloudu číhají, musíme provést analýzu rizik. A začít bychom měli jak jinak než identifikací a kvantifikací aktiv. V tomto případě budeme za aktiva považovat data, která klient (Cloud Subscriber, zkr. CS) poskytovateli cloudu (Cloud Provider, zkr. CP) svěřuje.

V tomto příspěvku se již nebudeme věnovat popisu toho, co je to cloud, neboť tomu již byl věnován příspěvek nazvaný cloud computing.

Jistě jste zaznamenali, že některé firmy, které dříve měly svá data uložena ve veřejném cloudu, začínají tato data přesouvat do privátního cloudu, neboť jsou si vědomy rizik, která jsou s veřejnými cloudy spojena. Určitě jste si také všimli, že mnohé firmy, které o přesunutí svých dat a aplikací do veřejného cloudu uvažují, se nejprve snaží vybudovat svůj vlastní privátní cloud.

Je cloud computing něco, čím bychom se měli vážně zabývat nebo je to jen další buzzword?

Zamysleme se nejdříve nad původem tohoto slova. Vzhledem k tomu, že se internet na nejrůznějších obrázcích znázorňuje jako mrak nebo chcete-li oblak a stále více společností nabízí své služby na internetu a přes internet jsou i jejich služby dostupné, je vznik tohoto slova celkem logický. Z pohledu uživatele je vše, co se nachází mimo jeho síť, oblak (cloud).