Zaměstnanci si celkem rychle zvykli připojovat se do firemních systémů ze svých soukromých zařízení a to prakticky kdykoliv a odkudkoliv.

S rostoucím počtem soukromých zařízení je nutné se však znovu zamyslet nad tím, zda se nějak výrazně nemění riziko úniku citlivých informací a neautorizovaného přístupu do podnikových sítí právě z těchto zařízení.

Firmy se nejvíce obávají malwaru, který se nachází na nezabezpečených soukromých mobilních zařízeních jejich zaměstnanců.

Ti je požívají v rámci plnění svých pracovních povinností v rámci program BYOD. Malware se na tato zařízení dostává prostřednictvím aplikací stažených z internetu a dále pak prostřednictvím zranitelností v aplikacích třetích stran, což potvrdil i poslední AV-TEST.

V současné době se začínají některé firmy opět zamýšlet nad tím, zda zaměstnanci raději neposkytnout firemní zařízení a nepovolit mu jeho používání i pro soukromé účely.

Zda se, že po počátečním nadšení pro BYOD, přichází vystřízlivění. V této souvislosti se objevila i nová zkratka COPE (Corporate Owned Personally Enabled) a někteří neváhají dokonce hovořit i o zcela novém přístupu k řešení této problematiky. Samozřejmě, že se o žádný nový přístup nejedná, spíš je to krok zpět, ale to ještě neznamená, že se tím mnohé problémy neřeší.

Zaměstnanci odmítají chránit svůj telefon pomocí hesla, protože zadávání hesla je obtěžuje.

A tento odmítavý postoj zaujímají jak zaměstnanci, tak i manažeři. Cožpak si neuvědomují, jak cenná data na svých smartphonech mají? Uvědomují, ale jaksi si nechtějí připustit, že zrovna jejich smartphone by mohl někdo ukrást nebo že by ho mohli někde zapomenout či ztratit. A přitom z nejrůznějších průzkumů vyplývá, že smartphony se ztrácejí a první, co nálezce udělá, že si prohlédne obsah daného zařízení. V případě, že telefon není chráněn PINem nebo heslem jsou pak informace na něm uložené komukoliv, kdo se daného zařízení zmocní, přístupné.

Zaměstnanci chtějí ze svých soukromých zařízení přistupovat do podnikových aplikací, které mnohdy obsahují  velice citlivé informace, jež lze poté velice často nalézt i na samotných zařízeních.

Zaměstnanci si bohužel neuvědomují, o jak citlivé informace se jedná a jakou tyto informace mají pro společnost cenu. A že se dost často jedná o informace, které jsou tím nejcennějším aktivem, které společnost vlastní, a proto je nezbytné zajistit jejich ochranu během celého jejich životního cyklu.

Tímto článkem zahajujeme sérii příspěvků na téma BYOD.

Když jsem se zde před více jak dvěma lety poprvé zmínil o zaměstnaneckém programu BYOD, tak tahle zkratka ještě neexistovala a jen málokterý CIO si připouštěl, že brzy přijde doba, kdy se bude muset této výzvě postavit čelem a bude zcela na něm, jaký k tomuto požadavku businessu zaujme postoj, zda bude, jak říkají Američané, „naysayer“ nebo „enabler“.