Přečtěte si, co můžete udělat pro to, abyste se nestali obětí bankovního malwaru.

V minulém příspěvku jsme dospěli k závěru, že nejčastěji uváděná doporučení již dávno přežila svou dobu, a před nejnovějším bankovním malwarem nás neochrání. Situace však rozhodně není tak beznadějná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Existují řešení, která jsou mnohem účinnější, ovšem jak už to obvykle bývá, vyšší úroveň bezpečnosti je vykoupena určitým nepohodlím, záleží však jen na vás, co upřednostníte.

Na internetu se můžeme setkat s nejrůznějšími doporučeními, jak by se měl klient internetového bankovnictví chovat, aby se nestal obětí kybernetického útoku.

Jsou však tato doporučení, skutečně účinná nebo mají navodit jen falešný pocit bezpečí? Pojďme se společně zamyslet nad smyslem jednotlivých doporučení, která by nás měla před bankovním malwarem ochránit.

V tomto příspěvku se dozvíte, jakým způsobem provést vyhodnocení jednotlivých opatření a zvolit to nejefektivnější.

V okamžiku, kdy jsme provedli analýzu rizik a známe již celkovou škodu, kterou by mohly jednotlivé hrozby způsobit, měli bychom se zamyslet nad volbou vhodných opatření. Rozhodnutí, zda bude dané opatření vůbec implementováno, by měla předcházet tzv. cost/benefit analýza. V rámci této analýzy bychom měli posoudit, jaká je hodnota aktiva a jaké jsou náklady na jeho ochranu. Pro výpočet hodnoty lze použít následující vzorec:

Cílem tohoto příspěvku je popsat jednotlivé typy bezpečnostních opatření a doplnit tak informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“.

Pro termín opatření, někdy též protiopatření, se v informační bezpečnosti používají více či méně zaměnitelná synonyma security measures, countermeasures, safeguards nebo controls. Ať už je ale použit jakýkoliv termín, vždy se jedná o opatření, jehož cílem je snížit riziko na akceptovatelnou úroveň a ochránit tak cenná aktiva. Podle způsobu implementace můžeme opatření rozdělit na: