Publikováno: 12. 02. 2015, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, aktualizováno: 13. 04. 2015, zobrazeno: 3 417x
Byť se při vizualizaci jednotlivých úrovní rizik běžně používá zelená pro nízké, žlutá pro střední, oranžová pro vysoké a červená pro kritické riziko, tak si kladu otázku, zda není vyjádření nízkého rizika právě pomocí zelené barvy tak trochu zavádějící.
Nemám nic proti zelené barvě, naopak. Ale nemůže v mnoha lidech zelená barva budit zdání, že tam žádné riziko není, a tudíž že s ním není třeba nic dělat? A přitom ono riziko tam pořád je, a je třeba ho minimálně monitorovat.
Publikováno: 06. 04. 2014, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 4 733x
Riziko je odvozeno z pravděpodobnosti hrozby, míry zranitelnosti a hodnoty dopadu.
Riziko můžeme definovat jako pravděpodobnost, že se vyskytne určitá hrozba, která překoná bezpečnostní opatření, zneužije nějaké zranitelnosti a způsobí škodu plynoucí z úniku citlivých informací, jejich nežádoucí změny nebo zničení. Hrozba je pak někdo/něco, kdo/co má potenciál způsobit nějakou škodu na aktivu a zranitelnost je vlastnost samotného aktiva.
Publikováno: 02. 04. 2014, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 5 830x
, 1 komentář
Je způsob výpočtu rizika, tak jak je uveden v mezinárodních standardech, použitelný i v případech, kdy jedna hodnota nabývá svého minima a druhá naopak svého maxima?
Při analýze rizik zcela jistě narazíte jak na hrozby vyskytující se velice často, a mající na organizaci naprosto zanedbatelný dopad, tak i na hrozby, které se nevyskytují prakticky vůbec, ale přitom by jejich dopad na organizaci mohl být zdrcující. V rámci analýzy rizik vám však v obou těchto případech vyjde riziko spíše nízké nebo střední, a to bez ohledu na to, jaký použijete matematický aparát. Je to tak ale v pořádku?
Publikováno: 02. 09. 2013, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 5 384x
Tento příspěvek doplňuje informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“ a upozorňuje na co si dát pozor při výpočtu zbytkového rizika.
V naší úvaze budeme vycházet z předpokladu, že riziko je dáno vztahem R=A*H*Z, kde R je riziko, A je hodnota dopadu, H je pravděpodobnost hrozby a Z je míra zranitelnosti. Dále budeme předpokládat, že zbytkové riziko po implementaci opatření lze vyjádřit jako RR=R/O, přičemž RR je zbytkové riziko a O je opatření, které dané riziko R snižuje.
Publikováno: 18. 11. 2012, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 6 078x
Pokud zavedete ta správná opatření, mělo by to vést ke snížení rizika.
Na první pohled se zdá, že následující obrázek je srozumitelný a naprosto přesně vystihuje podstatu. Jenže opravdu se v okamžiku, kdy zavedete nějaké opatření, zmenší všechny tři hodnoty, jak se obrázek snaží naznačit? Řekl bych, že ve většině případů tomu tak není.
Publikováno: 24. 03. 2012, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 18 036x
V rámci analýzy rizik musíme provést zhodnocení aktiv, hrozeb a zranitelností. Pojďme se společně zamyslet nad tím, čím vlastně začít.
Teoreticky by bylo možné v rámci analýzy rizik přistoupit k hodnocení aktiv, hrozeb a zranitelností šesti různými způsoby. Pokud si aktiva označíme jako A (assets), hrozby jako T (threat) a zranitelnosti jako V (vulnerability), pak by mohly být tyto faktory vyhodnoceny v tomto pořadí: A-T-V, A-V-T, T-V-A, T-A-V, V-T-A, V-A-T, přičemž T-A-V a V-A-T je asi nejméně pravděpodobný přístup k hodnocení těchto rizikových faktorů.
Publikováno: 02. 07. 2011, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 6 522x
Tento příspěvek se snaží přinést jiný pohled na kvantifikaci datových aktiv.
V okamžiku, kdy v rámci analýzy rizik provádíme kvantifikaci aktiv, klademe si obvykle otázku, jaký by byl finanční a nefinanční dopad v případě, že by došlo k narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti těchto aktiv.
Publikováno: 22. 05. 2011, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 8 270x
Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad tím, jaké informace a na jakém médiu mohou být uloženy.
Byť se již před mnoha lety hovořilo o tzv. paperless office (bezpapírová kancelář), tak i dnes je spousta informací, které organizace shromažďuje a zpracovává, uložena v papírové podobě. Nezapomínejte prosím na tuto skutečnost, až budete provádět identifikaci datových aktiv. Pokud jsou informace uloženy v elektronické podobě, tak se obvykle nachází na:
Publikováno: 19. 10. 2010, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, aktualizováno: 03. 11. 2010, zobrazeno: 6 442x
Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad tím, jak stanovit hodnotu dopadu ve finančních jednotkách.
Chtěl bych předeslat, že hodnotu dopadu není možné stanovit přesně, protože ač jsou některé hodnoty, které do výpočtu celkové výše dopadu vstupují, dané, tak jsou zde i takové, u kterých je jejich výši nutné stanovit za použití statistických metod. První, co každého CIO napadne, je spočítat náklady na:
Publikováno: 25. 07. 2010, v rubrice:
Řízení rizik, autor:
Miroslav Čermák
, aktualizováno: 29. 03. 2011, zobrazeno: 20 908x
Cílem tohoto příspěvku je popsat základní rozdíly mezi kvalitativní a kvantitativní analýzou rizik.
Kvantitativní analýza rizik je náročnější na zdroje a její provedení trvá mnohem déle než kvalitativní analýza rizik. Je tomu tak proto, že hodnotu aktiva je nutné vyjádřit v penězích stejně jako možnou škodu v případě realizace konkrétní hrozby. Vyjádření škody ve finančních jednotkách však umožňuje jednodušší rozhodování ve fázi zvládání rizik, kdy vybíráme vhodná opatření.