Semikvantitativní a semikvalitativní analýza rizik
Kromě kvalitativní a kvantitativní analýzy rizik se můžeme setkat ještě se semikvalitativní nebo také semikvantitativní analýzou rizik.
V takovém případě je pro hodnocení pravděpodobnosti hrozeb a dopadů použita taková stupnice hodnocení, kdy je jednotlivým stupňům hodnocení přisouzena nějaká hodnota a výsledná hodnota rizika je pak dána matematickou operací, zpravidla součinem těchto dvou hodnot.
Pro stanovení výsledného rizika se pak vytvoří matice hrozba x dopad, kde jsou pak rizika ve stejné výši znázorněna stejnou barvou, čehož lze např. v Excelu dosáhnout použitím funkce podmíněného formátování.
Otázka je, jak velkou matici, resp. matici o jakých rozměrech zvolit. Z výzkumu, který jsem provedl, vyplynulo, že pokud jde o matice rizik, tak nejoblíbenější jsou matice o rozměrech 5×5. Těch bylo 78 %. Další početnou skupinu pak tvořily matice o rozměru 3×3. Těch bylo 16 %. Zbývající 3 % pak tvořily matice o rozměrech 4×4 případně 4×5.
Je nasnadě, že z rozměru matice ještě automaticky nevyplývá počet kategorií rizik. Z analýzy 120 matic o rozměru 5×5 a vyplynulo, že 41 % rizikových matic pracovalo se 3 kategoriemi rizik, 32 % se 4 kategoriemi rizik a 26 % dokonce s 5 kategoriemi rizik.
I v maticích o stejných rozměrech byly rozděleny jednotlivé kategorie rizik různě a různé bylo i slovní vyjádření pravděpodobnosti hrozeb (likelihood), velikosti dopadu (impact) a výsledného rizika (risk).
Je nasnadě, že v okamžiku, kdy se použije např. 4 bodová stupnice pro hodnocení hrozeb a dopadů, tak se jedná o stupnici lineární, kdy pravděpodobnost hrozby a velikost dopadu nabývá hodnot z intervalu <1,4>. Prostým součinem pak dostaneme hodnoty z intervalu <1,16>.
Tímto způsobem však nebude patrno rozdílu mezi rizikem s nízkou pravděpodobností hrozby a kritický dopadem a rizikem s téměř jistým výskytem a nízkou hodnotou dopadu, protože v obou případech bude hodnota rizika 4. V prvním případě se bude jednat o součin 1×4 a ve druhém případě 4×1.
Řešením je použití různých stupnic, kdy např. pravděpodobnost hrozby bude nadále nabývat hodnot 1, 2, 3, 4, ale dopad bude nabývat zcela jiných hodnot např. 1, 5, 16, 21, což ve výsledku zaručí dosažení unikátních hodnot rizika.
Analytik může nadále pracovat s kvalitativní hodnotící škálou a hrozbu i dopad stanovovat jako: nízké, střední, vysoké a kritické, ale matematický aparát za tím může pracovat s hodnotami uvedenými výše.
Záměrně jsem zde ani jednu z matic nevizualizoval, neobarvoval, a nestanovoval počet kategorií rizik ani jejich intervaly, protože to je třeba učinit v dalším kroku.
Štítky: analýza rizik
K článku “Semikvantitativní a semikvalitativní analýza rizik” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.
Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.
