PSYOPS a záměrná manipulace veřejného diskurzu aneb Proč JD Vance říká to, co říká?

JD Vance není hlupák, který by nerozuměl problematice AI. Je to zkušený politický stratég, který ví přesně, jak oslovit své publikum.

Šlo o pečlivě připravenou psychologickou operaci (PSYOPS), jejímž cílem nebylo nic menšího než posunout evropskou veřejnou a politickou debatu a vývoj směrem, který by přesně vyhovoval americkým geopolitickým zájmům.

Vance přišel s jednoduchými a emocionálně silnými sděleními – „deregulace znamená inovace“, „USA musí být lídrem v AI“ a „AI nesmí být ideologická“ – a sází na to, že je lidé přijmou jako fakta, aniž by se nad nimi hlouběji zamýšleli. Ve skutečnosti jde o sofistikovanou manipulaci, která slouží několika strategickým cílům.

Deregulace podpoří inovace a zajistí, že USA zůstane technologickým lídrem

Skutečný motiv: Oslabení evropské AI regulace ve prospěch amerických firem. Na první pohled to vypadá jako argument ve prospěch technologického pokroku. Ve skutečnosti jde o útok na evropskou AI regulaci a snahu, aby se prohloubila závislost Evropy na amerických technologických firmách.

Proč to dělá?

  • Evropa se snaží regulovat AI skrze AI Act, což ohrožuje dominanci amerických firem. Pokud Evropa zavede přísné standardy, firmy jako OpenAI, Google nebo Meta budou nuceny hrát podle evropských pravidel.
  • Deregulace znamená, že USA ponechají kontrolu nad AI vývojem v rukou soukromých korporací, které pak mohou Evropě diktovat podmínky.
  • Když Evropa nebude regulovat AI, znamená to neomezený přístup amerických firem na evropský trh, zatímco USA si mohou zachovat protekcionistické bariéry.

PSYOPS prvek:

  • Vance ví, že Evropa má historicky negativní vztah k regulacím, které brzdí inovace. Využívá tedy rétoriku „svobodného trhu“ jako emotivní zbraň, aby přiměl evropské lídry k podkopání vlastních regulací pod záminkou laissez-faire.

Cíl: Přesvědčit Evropu, aby neomezovala americké AI firmy a sama sebe oslabila.

Poznámka: Zajímavé je, že se v této debatě vůbec neobjevuje aspekt ESG, CSR a environmentálních regulací, což může být záměrné. USA dlouhodobě prosazují přísné ekologické regulace v Evropě, čímž oslabují konkurenceschopnost evropských firem, zatímco jejich vlastní technologické giganty, které jsou energeticky náročné, se těmto omezením vyhýbají. AI je extrémně výpočetně náročná technologie s obrovskou uhlíkovou stopou, a přesto se o jejích energetických nárocích téměř nemluví. To jen potvrzuje selektivní přístup k regulacím – zatímco AI má být „osvobozena“ od regulací bránících inovacím, ekologická omezení, která by mohla zpomalit její rozvoj, zůstávají v platnosti a často jsou používána k ochraně amerických zájmů tím, že nutí evropské firmy k seberegulaci.

AI by neměla být ideologicky zaujatá a nesmí sloužit k cenzuře

Skutečný motiv: Vytvořit narativ, že americká AI je „neutrální“, zatímco ostatní modely (zejména čínské) jsou propagandou. Vance tvrdí, že AI musí být „bez ideologických předsudků“, ale to je naprostý nesmysl – jakýkoliv jazykový model má inherentní bias.

Proč to dělá?

  • Vance připravuje půdu pro globální informační válku v oblasti AI.
  • Snaží se vytvořit falešný dojem, že americké AI modely jsou „svobodné“, zatímco čínské a evropské modely jsou „ideologické“.
  • Ve skutečnosti však americké LLMs také cenzurují obsah na základě politických a obchodních zájmů svých tvůrců. Jinými slovy koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

PSYOPS prvek:

  • Slovo „cenzura“ vyvolává silnou emocionální reakci. Pokud Evropa uvěří, že evropské regulace vedou k cenzuře, bude automaticky inklinovat k americkým modelům, které jsou údajně neutrální.
  • USA získají kontrolu nad tím, jaké informace budou evropské AI systémy generovat a filtrovat.

Cíl: Zajistit, aby Evropa nepřijala vlastní narativ o AI a místo toho přijala americkou verzi „pravdy“.

Poznámka: Tomu nahrává i děravý model DeepSeek, který ukazuje, jak zranitelná mohou být otevřená AI řešení. DeepSeek, vyvíjený v Číně, se již potýká s vážnými bezpečnostními problémy, což posiluje americký narativ, že pouze uzavřená a důkladně auditovaná AI může být bezpečná. To však odhaluje rozpor v rétorice – zatímco Vance tvrdí, že regulace AI brání inovacím, současně využívá argument o bezpečnostních hrozbách otevřených modelů k ospravedlnění omezení konkurence. Tím USA získávají argument pro to, proč by Evropa měla preferovat americká řešení před čínskými modely. To je další součást informační války, kde bezpečnostní nedostatky soupeřových technologií slouží jako nástroj geopolitického soupeření.

USA musí chránit svou vedoucí pozici před zahraniční konkurencí

Skutečný motiv: Posílit americký protekcionismus a geopolitickou hegemonii. Vance tvrdí, že USA musí udržet vedoucí pozici v AI. Co tím ale skutečně říká? „Evropa by se neměla pokoušet vytvořit vlastní silný AI ekosystém.“

Proč to dělá?

  • Vance chápe, že AI je nová ropa – kdo ji ovládne, ovládne budoucnost.
  • Pokud Evropa nebude investovat do vlastních AI modelů, zůstane technologicky závislá na USA – stejně jako dnes závisí na Microsoftu, Google a Amazonu.
  • USA samy své AI modely neotevírají – naopak Čína je čím dál více open-source. Pokud by Evropa adoptovala čínský přístup, mohla by získat větší inovační náskok.

PSYOPS prvek:

  • Narativ „musíme se bránit Číně“ je v USA extrémně účinný a Vance jej chytře využívá i v Evropě.
  • Pokud Evropa uvěří, že USA jsou její jediným spolehlivým partnerem v AI, přestane budovat vlastní AI infrastrukturu a udrží závislost na USA.

Cíl: Udržet Evropu technologicky podřízenou, aby AI infrastruktura byla plně v rukou amerických firem.

Poznámka: Evropa je silně závislá na amerických síťových a bezpečnostních technologiích, protože čínští výrobci (Huawei, ZTE) jsou sankcionováni a evropské firmy (Nokia, Ericsson) jsou slabé mimo oblast telekomunikací. Cisco dominuje podnikovým sítím, firewallům a datacentrům, přičemž jeho hlavní konkurenti (Juniper, Arista, Fortinet, Palo Alto Networks) jsou také z USA. Bez skutečné alternativy mimo USA je Evropa v technologicky podřízené pozici, což představuje strategickou zranitelnost v případě geopolitických konfliktů nebo omezení přístupu k americkým produktům.

AI nebude nahrazovat lidskou práci, ale pouze ji doplňovat

Skutečný motiv: Minimalizovat obavy z masové nezaměstnanosti a zabránit odporu proti AI Vance tvrdí, že AI práci nenahradí, ale doplní. To je lež.

Proč to dělá?

  • Pokud by otevřeně přiznal, že AI povede k masivnímu propouštění, vyvolalo by to silný odpor veřejnosti a politiků, kteří by mohli požadovat přísnější regulace.
  • Lidé v Evropě by mohli začít AI vnímat jako hrozbu pro svou pracovní budoucnost, což by zpomalilo její zavádění.
  • Americké technologické firmy potřebují, aby AI byla široce akceptována a aby regulace trhu práce neomezovala její expanzi.

PSYOPS prvek: 

  • Vance se snaží uklidnit obavy, aby zabránil preventivním zásahům regulátorů a odborů.
  • Přitom již dnes vidíme masové propouštění v technologických firmách kvůli AI (Meta, Amazon, IBM).

Cíl: Zabránit regulaci AI trhu práce a nechat firmy dělat si, co chtějí. to vidíme i u evropských technologických firem, které by rády do AI investovaly, ale zároveň se obávají příliš přísných regulací a jejich dopadů na konkurenceschopnost.

Poznámka: Již dochází k propouštění zaměstnanců kvůli AI – například Meta propustila 4000 lidí, Dell zrušil 12 000 míst a Intel oznámil 15 000 propuštění v rámci snižování nákladů a investic do AI. Firmy se snaží zefektivnit provoz a přizpůsobit se rostoucímu vlivu AI, přesto některé studie naznačují, že AI může zároveň vytvářet nová pracovní místa, což by mohlo negativní dopady částečně kompenzovat.

Závěr: Jsme svědky PSYOPS operací jako součástí širší strategie USA, jak ovlivnit směr, kterým se bude AI ubírat v Evropě. Tj. oslabit evropské zájmy a posílit americkou dominanci. Evropa nesmí slepě přijmout americký narativ. Musí investovat do vlastního AI ekosystému. Neměla by se nechat zmanipulovat rétorikou „svobodného trhu“, která ve skutečnosti slouží jen americkým korporacím. Evropa by měla mít vlastní strategickou komunikaci (STRATCOM) a provádět symetrické PSYOPS k ochraně svých technologických a geopolitických zájmů. V současnosti se totiž nachází výhradně v defenzivní pozici, kdy je terčem informačních operací hned několika velmocí, ale sama nevede dostatečně efektivní protiopatření.

Pro citování tohoto článku ve své vlastní práci můžete použít následující odkaz:
ČERMÁK, Miroslav. PSYOPS a záměrná manipulace veřejného diskurzu aneb Proč JD Vance říká to, co říká?. Online. Clever and Smart. 2025. ISSN 2694-9830. Dostupné z: https://www.cleverandsmart.cz/psyops-a-zamerna-manipulace-verejneho-diskurzu-aneb-proc-jd-vance-rika-to-co-rika/. [cit. 2025-03-26].

Pokud vás tento článek zaujal, můžete odkaz na něj sdílet.

Štítky: ,


K článku “PSYOPS a záměrná manipulace veřejného diskurzu aneb Proč JD Vance říká to, co říká?” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: