Průmyslová špionáž

Průmyslová špionáž (Industrial Espionage, zkr. IE), dále jen špionáž je nelegální činnost, která je realizována zpravodajskými službami a konkurencí.

Dochází k ní i na území našeho státu a týká se především firem, kde se něco nového vyvíjí. To ovšem neznamená, že se nemůže týkat i firem podnikajících v sektoru služeb.

V případě průmyslové špionáže se používají techniky, kterou jsou v případě konkurenčního zpravodajství zakázány, zaznamenat tak lze snahu o:

  • fyzický průnik do prostor organizace a zcizení citlivých informací, instalaci odposlouchávacích zařízení,
  • zajištění si vzdáleného přístupu přes internet formou exploitace a doručení škodlivého kódu v rámci tzv. APT útoků;
  • vydávání se za někoho jiného, např. kolegu, dodavatele, odběratele a uvést zaměstnance v omyl za použití technik sociálního inženýrství a získat tak od něj citlivé informace (může být použit phishing, vishing);
  • pořizování snímků za použití dronů, přičemž tato metoda se tak rozmáhá, že už na to reagují i architekti navrhující budovy a průmyslové komplexy. Otázka je, zda, když je použití dronů považováno za průmyslovou špionáž, tak zda by totéž nemělo platit i u satelitního snímku, který je zatím zařazen mezi legitimní metody konkurenčního zpravodajství;
  • nahrávání šifrované komunikace, pro případ, kdy by se někdy v budoucnu podařilo prolomit použité šifrování anebo se objevila nějaká chyba umožňující komunikaci dešifrovat, což se děje už dnes, ostatně o tom na Lupě mluvil i Tomáš Rosa.
  • odposlechy prostřednictvím nejrůznějších štěnic, videozáznamů, odposlechu mobilních telefonů, odposlechů jednání probíhajících v zasedacích místnostech organizace, ale i na veřejnosti, kde se zaměstnanci baví o pracovních záležitostech;
  • zaměstnání se u dané společnosti na plný nebo částečný úvazek anebo ve společnosti, která dané organizaci poskytuje nějakou službu;
  • přetáhnutí zaměstnance a získání jeho know-how a povědomí o tom, jak to v dané organizaci funguje, přičemž daný zaměstnanec si to ani nemusí uvědomit;
  • vypsaní falešného výběrového řízení na určitou pozici přesně šitou na míru zaměstnanci toho času pracujícího pro konkurenci za účelem získání informací od uchazeče ať už v rámci pohovoru anebo později;
  • navázání intimního kontaktu se zaměstnancem nebo manažerem dané organizace a získání informací z firemního počítače, který si nosí domů anebo běžnou konverzací poté, co si agent získá jeho důvěru;
  • vydírání, kdy jsou informace získávány od zdroje pod nějakou pohrůžkou a může tomu předcházet i navázání intimního kontaktu;
  • nabídnutí úplatku výměnou za informace, přičemž úplatek nemusí být jen finanční, ale může se jednat i o výhodnou protislužbu;
  • to se stát odběratelem, dodavatelem, někdy i fiktivním a tím získat přístup k cenové kalkulaci, technickým parametrům, objemům dodávky a dalším neveřejným informacím, které poskytují představu o objemu výroby a nákladech;
  • založení odborové organizace zvnějšku a předložení požadavku na konzultování strategie.

Těch metod získání citlivých informací je mnoho a je zřejmé, že se před nimi dá velice obtížně chránit. Nanejvýš žádoucí je účinná bezpečností osvěta a dodržování základních bezpečnostních opatření ze strany zaměstnanců a manažerů organizace.

Pokud vás tento příspěvek zaujal, sdílejte ho!
Email this to someone
email
Share on LinkedIn
Linkedin
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on Facebook
Facebook
Print this page
Print

Štítky:


K článku “Průmyslová špionáž” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: