Proč využít k posouzení rizik expertní tým

Expertní tým hraje v procesu posuzování rizik, a nejen v něm, hlavní roli.

V praxi se však bohužel často setkáváme se snahou ušetřit na mzdových nákladech a nahradit expertní tým jedním expertem, na kterého je přenesena veškerá odpovědnost za identifikaci, analýzu i hodnocení rizik. Což je samozřejmě špatně.

Je tomu tak proto, že jeden člověk nikdy nemůže zcela objektivně identifikovat, analyzovat a vyhodnotit všechna možná rizika, neboť vždy bude omezen svými znalostmi a zkušenostmi.

Organizace tak v konečném důsledku neušetří, protože nezavede včas adekvátní opatření proti možným rizikům, neboť buď daná rizika nebudou identifikována vůbec (nevědomá retence) anebo budou špatně analyzována a následně budou navrhnuta zcela neúčinná opatření.

Sestavením expertního týmu výrazně roste šance, že žádné podstatné riziko nebude opomenuto anebo nesprávně vyhodnoceno. V okamžiku, kdy je do procesu posuzování rizik zapojen expertní tým, tak každý expert může identifikovat jiná rizika a rovněž i jinak vnímat jejich závažnost.

Složení a velikost expertního týmu je naprosto klíčová. Důležité je, aby byl tým zformován už v okamžiku, kdy je známo, v jakém prostředí budou rizika identifikována, analyzována a hodnocena (stanovení kontextu).

Je nasnadě, že expertní tým by neměl být složen např. jen z expertů na určitou problematiku, protože ti zpravidla bývají sdružení v nějaké asociaci a jsa uzavřeni ve své sociální bublině sdílejí i podobné názory a mohou též trpět provozní slepotou.

Z výše uvedeného důvodu je nanejvýš žádoucí, aby byl expertní tým nehomogenní a jednotliví členové týmu měli zkušenosti z různých oblastí a zároveň, aby součástí týmu nebyl vedoucí pracovník experta, protože by mohlo docházet k nežádoucímu ovlivňování a v krajním případě i ke kreativnímu řízení rizik.

V ideálním případě by členem expertního týmu měl být vždy minimálně jeden člověk, který se nenachází v organizační struktuře pod primárním stakeholderem, případně by měl stát zcela mimo organizaci, opět z výše uvedeného důvodu. Je třeba však varovat i před opačným extrémem, kdy by byl expertní tým složen jen z osob mimo organizaci, protože to není rovněž žádoucí.

Expertní tým může k identifikaci rizik použít vícero metod a vlastní analýzu a hodnocení rizik pak provést za použití odsouhlasené metodiky. V případě, že metodiku hodnocení rizik neovládá, tak vždy může zvážit možnost asistované analýzy rizik.

Je rovněž otázka, zda by měli jednotliví členové expertního týmu o sobě vzájemně vědět nebo ne a případně zda v rámci použití metody Delphi, např. ve fázi analýzy rizik jejich stanoviska neanonymizovat.

Je nasnadě, že expertní tým by neměl mít rigidní strukturu, a měl by fungovat pokud možno co nejvíce autonomně na principu sebeřídících týmů, především proto, že tak jak jsou postupně identifikována, analyzována a hodnocena jednotlivá rizika, je nutné navrhovat i vhodná bezpečnostní opatření a vzniká tak potřeba zapojit do jejich návrhu i další experty.

 Nahrávání ...

Štítky: posouzení rizik

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.