Proč využít k posouzení rizik expertní tým

Expertní tým hraje v procesu posuzování rizik, a nejen v něm, hlavní roli.

V praxi se však bohužel často setkáváme se snahou ušetřit na mzdových nákladech a nahradit expertní tým jedním expertem, na kterého je přenesena veškerá odpovědnost za identifikaci, analýzu i hodnocení rizik. Což je samozřejmě špatně.

Je tomu tak proto, že jeden člověk nikdy nemůže zcela objektivně identifikovat, analyzovat a vyhodnotit všechna možná rizika, neboť vždy bude omezen svými znalostmi a zkušenostmi.

Organizace tak v konečném důsledku neušetří, protože nezavede včas adekvátní opatření proti možným rizikům, neboť buď daná rizika nebudou identifikována vůbec (nevědomá retence) anebo budou špatně analyzována a následně budou navrhnuta zcela neúčinná opatření.

Sestavením expertního týmu výrazně roste šance, že žádné podstatné riziko nebude opomenuto anebo nesprávně vyhodnoceno. V okamžiku, kdy je do procesu posuzování rizik zapojen expertní tým, tak každý expert může identifikovat jiná rizika a rovněž i jinak vnímat jejich závažnost.

Složení a velikost expertního týmu je naprosto klíčová. Důležité je, aby byl tým zformován už v okamžiku, kdy je známo, v jakém prostředí budou rizika identifikována, analyzována a hodnocena (stanovení kontextu).

Je nasnadě, že expertní tým by neměl být složen např. jen z expertů na určitou problematiku, protože ti zpravidla bývají sdružení v nějaké asociaci a jsa uzavřeni ve své sociální bublině sdílejí i podobné názory a mohou též trpět provozní slepotou.

Z výše uvedeného důvodu je nanejvýš žádoucí, aby byl expertní tým nehomogenní a jednotliví členové týmu měli zkušenosti z různých oblastí a zároveň, aby součástí týmu nebyl vedoucí pracovník experta, protože by mohlo docházet k nežádoucímu ovlivňování a v krajním případě i ke kreativnímu řízení rizik.

V ideálním případě by členem expertního týmu měl být vždy minimálně jeden člověk, který se nenachází v organizační struktuře pod primárním stakeholderem, případně by měl stát zcela mimo organizaci, opět z výše uvedeného důvodu. Je třeba však varovat i před opačným extrémem, kdy by byl expertní tým složen jen z osob mimo organizaci, protože to není rovněž žádoucí.

Expertní tým může k identifikaci rizik použít vícero metod a vlastní analýzu a hodnocení rizik pak provést za použití odsouhlasené metodiky. V případě, že metodiku hodnocení rizik neovládá, tak vždy může zvážit možnost asistované analýzy rizik.

Je rovněž otázka, zda by měli jednotliví členové expertního týmu o sobě vzájemně vědět nebo ne a případně zda v rámci použití metody Delphi, např. ve fázi analýzy rizik jejich stanoviska neanonymizovat.

Je nasnadě, že expertní tým by neměl mít rigidní strukturu, a měl by fungovat pokud možno co nejvíce autonomně na principu sebeřídících týmů, především proto, že tak jak jsou postupně identifikována, analyzována a hodnocena jednotlivá rizika, je nutné navrhovat i vhodná bezpečnostní opatření a vzniká tak potřeba zapojit do jejich návrhu i další experty.

A jak je to u vás, posuzuje rizika jen jeden expert anebo expertní tým?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...
Pokud vás tento příspěvek zaujal, sdílejte ho!
Email this to someone
email
Share on LinkedIn
Linkedin
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on Facebook
Facebook
Print this page
Print

Štítky:


K článku “Proč využít k posouzení rizik expertní tým” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: