FFIEC (Federal Financial Institutions Examination Council) vydal dodatek ke své příručce Authentication in an Internet Banking Environment.

V dodatku je uvedeno několik opatření, jako je hodnocení rizik (risk assessments), budování vícevrstvé bezpečnosti (layered security), nasazení systému na detekci podvodů (Fraud Detection System), identifikace zařízení klienta (client device identification), autorizace transakcí (authorization), používání kontrolních otázek (challenge questions) a poučení klientů o možných rizicích (awareness).

Tento příspěvek se snaží přinést jiný pohled na kvantifikaci datových aktiv.

V okamžiku, kdy v rámci analýzy rizik provádíme kvantifikaci aktiv, klademe si obvykle otázku, jaký by byl finanční a nefinanční dopad v případě, že by došlo k narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti těchto aktiv.

Je bezpečné přistupovat k bankovnímu účtu ze smartphonu? Sejde na tom, jakým způsobem svůj smartphone používáte.

Klienti bank mohli doposud přistupovat ke svým účtům přes internet ze svého počítače. S rozmachem mobilních telefonů mnozí z nich začali používat GSM banking, kde komunikace mezi klientem a bankou probíhá prostřednictvím textových zpráv. S nástupem smartphonů a poklesem ceny datových tarifů začali mnozí z nich přistupovat do internetového bankovnictví přímo ze svého smartphonu.

Pracovníci Max Planck Institute for the Physics of Complex Systems in Dresden tvrdí, že vymysleli zcela nový způsob autentizace a nazývají ho heslem-chráněná CAPTCHA (password-protected Captcha, zkr. p-CAPTCHA).

Poznámka: CAPTCHA (Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart) je Turingův test, který slouží k odlišení člověka a stroje.

Máme tady další studii o tom, jak slabá hesla uživatelé používají, tentokrát od autora aplikace Big Brother Camera Security.

Tato aplikace patřila po určitou dobu mezi neoblíbenější aplikace na App Storu a pro mnohé uživatele se stala zajímavou alternativou jak odemykat svůj telefon a mít kontrolu nad tím, co se s ním děje v době, kdy ho nemají u sebe.

V tomto příspěvku se dozvíte, jak provozovat malou domácí nebo firemní síť přes elektrické rozvody.

Stačí jen vhodně kombinovat několik SOHO (Small Office a Home Office) technologií. Páteřní síť bude využívat stávající elektrické rozvody v budově, přes které bude signál přenášen za použití HomePlug/Powerline adaptérů, do kterých budou na jednotlivých podlažích připojeny routery, pomocí kterých bude šířen Wi-Fi signál v jednotlivých patrech.

Pokud budete hodnotit dvě řešení a jedno bude mít výrazně vyšší TCO, pro které se nakonec rozhodnete?

Pro to s výrazně nižším TCO? Na první pohled celkem logická úvaha, ale nemusí to být správné rozhodnutí. Proč? Protože řešení, u kterého vyšlo výrazně horší TCO, může mít mnohem lepší ROI, a proto bychom měli počítat i ROI. Náklady mohou být sice vyšší, ale zase mohou být vyšší i výnosy. A pokud je zisk definován jako rozdíl výnosů a nákladů, je zřejmé, že v takovém případě budeme mít i větší zisk. Spočítat TCO a ROI však nemusí být vůbec jednoduché.

V dnešním příspěvku se podíváme, jak snadné je prolomit heslo do iPhonu.

Uživatel se může do svého smartphonu hlásit různými způsoby. O autentizaci pomocí gesta po nainstalování aplikace AndroidLock však nebudeme uvažovat, protože zjistit jaké gesto uživatel používá pro odemykání svého zařízení, by bylo stejně jednoduché jako v případě Android password pattern, kterým se odemyká zařízení s operačním systémem Google Android. Vzhledem k tomu, že aplikace pro iPhone pracuje na úplně stejném principu, bylo by i zde možné realizovat tzv. šmouhový útok.

V tomto příspěvku jsou uvedeny bezpečnostní zásady, které by měl dodržovat každý zaměstnanec bez ohledu na to, v jaké organizaci pracuje.

Běžně se uvádí, že více než 80% bezpečnostních incidentů mají na svědomí vlastní zaměstnanci. Nikde se však ji nedočtete, že většina těchto incidentů nebyla spáchána úmyslně, nýbrž z nedbalosti či neznalosti. Na vině je především nízké bezpečnostní povědomí zaměstnanců těchto organizací. Nemyslíme si, že hlavní příčinou tohoto stavu je skutečnost, že by se organizace snažily na školení zaměstnanců ušetřit.

Přístup zaměstnanců na sociální sítě vede k poklesu produktivity, úniku citlivých informací a šíření škodlivého kódu.

Ano, může tomu tak opravdu být, ale také nemusí. Měli byste si uvědomit, že mnozí zaměstnanci používají sociální sítě ve svém soukromém životě již teď a budou je používat i nadále, bez ohledu na to, jestli jim přístup na ně povolíte nebo ne. Mohou se do nich totiž pohodlně přihlašovat ze svého smartphonu a to v podstatě kdykoliv a kdekoliv.