V tomto krátkém příspěvku se dozvíte, co je to testovací skript a co by měl dokument popisující testovací skript obsahovat.

V okamžiku, kdy se všechny nebo některé požadavky testují automatizovaně, obvykle se k tomu používá nějaký speciální SW nebo skript. Každému takovému skriptu by měl být přidělen jednoznačný identifikátor a mělo by být popsáno, k testování jakých požadavků slouží.

V tomto příspěvku se dozvíte, co je to testovací scénář a jak se testovací scénáře vytváří.

Testovacímu scénáři by měl být přidělen jednoznačný identifikátor a měl by obsahovat odkaz na Plán testování (ten by zase měl jednoznačně identifikovat testovací scénáře). Testovací scénář je tvořen sadou testovacích případů. Může se jednat o testovací případy, které na sebe navazují a musí být vykonány v přesně uvedeném pořadí. Nebo na pořadí, v jakém jsou jednotlivé testovací případy prováděny, nezáleží.

V tomto příspěvku se dozvíte, co je to testovací případ, jaké typy testovacích případů máme a jaké informace by měl testovací případ obsahovat.

Testovací případ (test case) definuje postup, jak otestovat daný požadavek. Pokud hovoříme o požadavcích, máme na mysli funkční a nefunkční požadavky uváděné většinou v SRS (Software Requirements Specification) dokumentu. Testovací případ popisuje, jak otestovat požadovanou funkčnost, to znamená, co má být zadáno na vstupu a co lze očekávat na výstupu. Testovací případy si můžeme rozdělit na logické a fyzické.

V tomto příspěvku se dozvíte, co je to testovací plán, plán testování nebo chcete-li plán testů, jaká je jeho struktura a jaké informace by měl obsahovat.

Hned v úvodu bych chtěl zdůraznit, že plán testování není nic jiného, než dokument, který slouží k popsání toho, co se bude testovat a to kdy, kde, jak, kým a čím. Vzhledem k tomu, že testovacích plánů může vzniknout několik a dokonce v různých verzích, obzvlášť ve společnostech, které se vývojem a testováním SW zabývají, je nutné zajistit, aby se vždy pracovalo se správným testovacím plánem.

V tomto příspěvku se dozvíte, proč testovat SW, co je cílem testování SW, jaká je závislost mezi kvalitou SW, testováním SW a počtem chyb a kdy začít s testováním SW.

Proč testovat? Vývoj SW se stále zrychluje, požadavky na kvalitu jsou minimálně stejné, ne-li vyšší než tomu bylo před lety. Testování SW tak nabývá stále na větším významu, protože čím dříve se chyby odhalí, tím nižší jsou náklady na jejich odstranění. Testování SW se stává nedílnou součástí životního cyklu vývoje software (SDLC – Software Development Life Cycle).

Cílem tohoto článku je vysvětlit, co je to informační bezpečnost. Nejprve si ale řekneme, co je to bezpečnost.

Bezpečnost obecně je chápána jako ochrana něčeho před poškozením, zničením, ztrátou nebo zcizením. Informační bezpečnost si potom můžeme dle výše uvedené definice vyložit jako ochranu informace před poškozením, zničením, ztrátou nebo zcizením.

Tento příspěvek navazuje na již publikované články na téma Rizika práce z domova. Doporučuji si nejprve přečíst 1. díl a 2. díl.

V tomto závěrečném díle bychom se měli zamyslet nad tím, jaká je pravděpodobnost, že zaměstnanec bude útočníkem donucen k činnosti, která povede k narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti dat.

Tento příspěvek navazuje na již publikovaný článek Rizika práce z domova.

V tomto pokračování bychom se měli zamyslet nad tím, jaká je pravděpodobnost, že zaměstnanec svojí nedbalostí způsobí narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti dat. Rozhodnutí o tom, zda bude umožněno danému zaměstnanci pracovat z domova a bude mu tedy povolen i vzdálený přístup do IS společnosti, by mělo být založeno na výsledcích hodnocení daného pracovníka a dalších okolnostech (např. zda nemá finanční problémy, časté absence, neuspořádaný rodinný život atd.)

Na rizika práce z domova (homeworking, teleworking) je třeba se dívat jak z pohledu zaměstnavatele, tak i z pohledu zaměstnance.

Obě strany by měly znát rizika, která podstupují. Zaměstnavatel může, pokud jeho zaměstnanci pracují z domova, výrazně ušetřit na provozních nákladech, protože nemusí hradit náklady na pracovní místo, osvětlení a klimatizaci pracoviště, el. energii potřebnou k napájení počítače a v neposlední řadě i spotřebu vody.

Jak snížit IT náklady – to je otázka, na kterou se teď snaží najít odpověď nejeden CIO.

A přitom možností, jak snížit náklady na IT, je spousta. Tento článek přináší naprosto konkrétní tipy, jak snížit náklady na IT. Následující seznam se nesnaží být vyčerpávající.