Z mnoha bezpečnostních reportů vyplývá, že až za 80 % bezpečnostních incidentů mohou samotní zaměstnanci organizace.

Není až tak podstatné, jestli to je přesně 80 % či více, ale že je to poměrně velké číslo.

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, protože to vyplývá z konkrétních hrozeb, kterým by tato centra mohla být vystavena.

A nejde jen o datová centra, ale i záložní lokality, prostory, ve kterých jsou uložena záložní média a prvky kritické infrastruktury, dále jen lokality.

V rámci integrovaného řízení podnikových rizik potřebujeme vrcholovému managementu zobrazit nějaký ten dashboard, aby viděl, jak na tom je.

A zobrazovat bychom měli jak aktuální stav, tedy jaká je celková expozice rizika, tak i trend, tedy jak se riziko vyvíjí.

Blíží se konec roku, a tak opět nastává čas se zamyslet nad tím, co nás čeká v roce 2023 a jakým kybernetickým hrozbám budeme čelit.

V kontextu současného geopolitického vývoje, probíhající hybridní válce i eskalace válečného konfliktu, je však tato predikce více než kdy jindy značně nejistá, a proto je nutné ji brát s rezervou.

Není to ani tak o malware, jako spíše o sociálním inženýrství, kdy oběť vědomě zpřístupní útočníkovi své přihlašovací údaje, pustí jej na svůj počítač a ve výsledku „dobrovolně“ převede peníze na účet podvodníka.

Nadále byly hackovány weby, které pohání WordPress a na ně pak byly umísťovány stránky napodobující weby el. bankovnictví, platebních bran, které mohou vypadat všelijak.

Asi jste již zaznamenali, že vláda připravuje zákon na omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online.

Tedy jakéhokoliv obsahu, který má potenciál ohrozit svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy nebo značnou měrou ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost České republiky.

Mnohé organizace tvrdí, že kybernetická bezpečnost je pro ně prioritou.

Mnohdy však zůstává jen u tohoto prohlášení. Zkuste se sami zamyslet nad tím, zda níže uvedené body naplňujete, protože nenaplnění jakéhokoliv bodu může představovat problém.

Analýza rizik bývá tradičně rozdělena na přístupy kvalitativní a kvantitativní. Vedle nich se v praxi uplatňuje i varianta semikvalitativní, respektive semikvantitativní, která kombinuje slovní hodnocení s možností číselného zpracování.

Typickým nástrojem je matice rizik, v níž se pravděpodobnost hrozeb a velikost dopadů převádějí na číselné hodnoty a jejich kombinací vzniká výsledné hodnocení rizika.

Open Source Intelligence, zkr. OSINT dle většiny definic spočívá ve sběru a analýze informací z otevřených zdrojů, tedy zdrojů, které jsou veřejně dostupné.

To ovšem nutně neznamená, že musí být vždy poskytovány zdarma. Ba naopak mohou být poskytovány i za úplatu. Je třeba si uvědomit, že v mnoha případech musel, ten, kdo informace poskytuje, na jejich pořízení a analýzu vynaložit nemalé úsilí a náklady.

Honeypot a honeynet je server nebo dokonce celá síť fungující jako návnada, která by hackera měla zaujmout a na nějakou dobu i zaměstnat.

Jedná se tedy o specifickou formu bezpečnostního opatření, které v sobě ale skrývá i určitá rizika.