Snaha o atribuci útočníka v kyberprostoru je tady již od jeho samého počátku, ovšem ne vždy se nám to daří a ne vždy je možné bez jakékoliv pochybnosti formulovat jednoznačný závěr.

K identifikaci APT útoku resp. APT skupiny, která za ním stojí lze použít MITRE ATT&CK, Lockheed Martin’s Cyber Kill Chain nebo Diamond Model. Z použitých taktik, technik a postupů, zkr. TTPs. lze usuzovat, o koho by se mohlo jednat, resp. pro koho je takové chování typické.

Vznik a rozšíření nového kryptografického algoritmu je běh na velmi dlouhou trať plný těžkých překážek.

Doba od vymyšlení algoritmu, přes jeho vývoj, pečlivé testování, standardizaci, implementaci v běžných kryptografických knihovnách, počátek praktického užívání, až po rozšíření mezi širokou veřejnost, se neměří v měsících, ale v letech, a zpravidla ve dvouciferných číslech.

NDA (Non-Disclosure Agreement) je bezpečnostní opatření mající podobu dohody o zachování mlčenlivosti mezi dvěma případně i více stranami.

Setkat se můžeme s jednostrannou (unilateralní), dvoustrannou (bilaterální) a vícestrannou (multiraterální) dohodou o mlčenlivosti.

Kvantové počítače představují naprosto zásadní hrozbu pro současnou kryptografii.

Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že žádné veřejně známé kvantové počítače zatím nedosahují a ani se zdaleka neblíží úrovni potřebné k prolomení současné kryptografie.

Zapomeňme na cibuli jako model vícevrstvé bezpečnosti, neboť je to v pravdě nejméně vhodný příklad.

Pokud se chceme skutečně inspirovat přírodou, a hledat nějaké paralely, tak bychom měli upřít naši pozornost na mnohem zajímavější a pro tento účel i vhodnější plodiny, např. takový kokosový ořech rostoucí na kokosové palmě, který vám jako víceletá rostlina, může v případě péče nést plody i po mnoho let.

Dost často je hodnocení rizik založeno na pouhém subjektivním hodnocení experta, který se může mýlit a dost často se i mýlí. Ovšem zdá se, že to nikoho netrápí.

Což je velice zvláštní, protože kvalita expertů, kteří hodnotí výši kybernetického rizika, od které se pak odvíjí některá zásadní rozhodnutí, by měla být v zájmu vrcholového managementu.

V tomto příspěvku se podíváme na to, co by u každé metriky mělo být uvedeno.

Ve svém doporučení vycházím z požadavků uvedených v ISO/IEC 27004, standardu NIST 800-55, nejlepších praktik a dále pak vlastních zkušeností. Předpokládám, že seznam všech metrik budete někde evidovat, a u každé metriky pak budete evidovat i řadu atributů jako:

V souvislosti s ochranou osobních údajů a citlivých informací se často setkáváme s požadavkem, aby vybraná data byla uložena tak, aby jich v případě úniku nebylo možné zneužít.

V tomto článku se podíváme, jaké jsou naše možnosti a co je to maskování, anonymizace a pseudonymizace.

V minulém dílu jsem psal o tom, jaké argumenty lze použít při žádosti o navýšení rozpočtu na kybernetickou bezpečnost.

Těžké, obzvlášť když proti vám sedí osoba, která vás nepotřebuje, a která s vámi vůbec vyjednávat nechce, a k vašim požadavkům tak od začátku i přistupuje. Může, je výše v hierarchii společnosti než vy a má svůj jasný cíl, který bedlivě sleduje.

Nyní si vysvětleme, proč jsou příklady metrik, které jsme si uvedli minulém dílu, naprosto nevhodné.

Množství zachycených síťových skenů, pokusů o zneužití zranitelností, e-mailů se škodlivým kódem, bezpečnostních incidentů nebo zranitelných systémů poukazuje na jediné. Že jste schopni to detekovat, ale naprosto nic to nevypovídá o úrovni vaší bezpečnosti.