Offshoring
Je offshorig opravdu tak výhodný, jak se na první pohled zdá?
Pokud se např. rozhodnete přesunout své výpočetní středisko do jiné země z důvodů snížení nákladů na jeho provoz, měli byste výběru vhodné lokality věnovat nemalou pozornost a především si položit otázku, jaká je návratnost této investice a zda se vám to opravdu vyplatí.
Co je to offshoring
Offshoring obecně je přesun resp. vyčlenění nějaké aktivity nebo aktivit v rámci jedné společnosti do jiné země. Důvodů, proč byste měli o offshoringu uvažovat, je několik, v jiné zemi může být levnější pracovní síla, nižší cena za nájem, nižší cena za metr čtvereční půdy, nižší cena za energii a telekomunikace. Jednoduše řečeno, je to především nižší cena vstupů a v některých případech i nižší daně, co vede mnoho firem, zpravidla nadnárodní společnosti, které působí v různých zemích, k přesunu některých svých aktivit do zemí, kde je laciněji. Nejčastějším důvodem je tedy úspora nákladů.
Poznámka: Rozdílu mezi pojmy inshoring, nearshoring a offshoring se v tomto příspěvku věnovat nebudeme, protože to, zda došlo k přesunu aktivit do země, která se nachází na stejném nebo jiném kontinentu není podstatné.
Úskalí offshoringu
V okamžiku, kdy se rozhodnete pro offshoring, měli byste hodnotit více variant tj. zemí a lokalit, které pro umístění výpočetního střediska připadají v úvahu. Určitě byste měli provést analýzu rizik, která by posuzovala hrozby jednotlivých prostředí. Dále byste se měli pokusit odhadnout možný vývoj v následujících letech. To zdůrazňuji především proto, že většina firem se v nejrůznějších průzkumech z posledních let přiznala k tomu, že hlavním kritériem jejich výběru byla cena. Tedy veličina velice nestálá, jak se dozvíte dále. Když mluvím o prostředí, mám tím na mysli prostředí přírodní, demografické, kulturní, sociální, legislativní, politické a ekonomické, které se velice dynamicky mění.
Vzhledem k tomu, že vybíráte zemi a lokalitu pro výpočetní středisko, měli byste hledat takovou zemi, která je bezpečná tj. nehrozí zde přírodní katastrofy, války ani jiné nepokoje, a která je zároveň ekonomicky a politicky stabilní, neboť očekáváte nějakou návratnost investice. Dalším vaším požadavkem by měla být kvalitní infrastruktura, protože výpočetní středisko je energeticky poměrně náročná záležitost, především co do dodávky elektrické energie a vody, která se dost často používá k chlazení. Jednoduše řečeno, hledejte zemi, kde bude lacino, bezpečno a kvalitní infrastruktura.
V okamžiku, kdy takovou zemi a lokalitu najdete a výpočetní středisko tam vybudujete, tak nemáte vyhráno. Jde o to, že nižší náklady tam jsou nyní, ale za pár let tomu tak být nemusí a vaše investice tak může být zmařena. Proč? Protože proti vám hraje čas. Doba od rozhodnutí přestěhovat výpočetní středisko do jiné země přes jeho vybudování až po jeho zprovoznění je příliš dlouhá a za tu dobu se může příliš mnoho věcí změnit.
Jako příklad si vezměme Českou republiku, ta se dle GSLI (A.T. Kearny Global Services Location Index TM) v roce 2004 nacházela na 4. místě a patřila tak mezi nejatraktivnější země pro offshoring na světě a nejatraktivnější v Evropě vůbec. Za ní se nacházelo na 10. místě Polsko a na 11. místě Maďarsko. Pokud se podíváme na situaci v roce 2007, tak zjistíme, že Česká republika již v první desítce zemí není, neboť se umístila až na 16. místě a podobně je to i s Polskem, které skončilo na 18. místě a Maďarskem, které skončilo na 24. místě. A tento trend pokračoval i v roce 2009, kdy se Česká republika umístila na 32. místě, Maďarsko na 37. místě a Polsko na 38. místě.
A.T. Kerny svůj GLSI definuje takto: „Established in 2004, the GSLI analyzes and ranks the top 50 countries worldwide as the best destinations for providing outsourcing activities, including IT services and support, contact centers and back-office support. Each country’s score is composed of a weighted combination of relative scores on 43 measurements, which are grouped into three categories: financial attractiveness, people skills and availability, and business environment.“
Pokud se tedy někdo rozhodoval v roce 2005 o umístění svého výpočetního střediska v České republice, Polsku nebo Maďarsku, mohly se mu tyto státy jevit jako velice atraktivní. Ovšem po 5 letech je situace zcela jiná a rozhodnutí vybudovat výpočetní středisko v těchto zemích se již nejeví jako až tak dobrá investice. Hlavní příčinou propadu těchto států na žebříčku atraktivity byl především růst cen vstupů a posilující měna vůči dolaru. Když se podíváte na jednotlivé indexy, jistě vám neunikne, že největší rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou především v cenách vstupů. Další faktory, jako je dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců a podmínky pro podnikání, které GSLI též vyhodnocuje, se příliš nezměnily, což u těchto zemí ani nelze očekávat. I zde tedy platí železný zákon nabídky a poptávky. Rostoucí zájem investorů, čili rostoucí poptávka po těchto službách táhne cenu zdrojů, které jsou omezené, nahoru.
Jedno je jasné, stěhovat výpočetní středisko do země, která se umístila v GLSI jen o kousek nad vámi je nesmysl, protože lze předpokládat přibližně stejný vývoj v obou zemích a během několika málo let se mohou jejich pozice i vyměnit. Šance na návratnost investice je v takovém případě mizivá. Všimněte si, že oproti roku 2007 si pohoršilo také Bulharsko, které se propadlo z 9. místa na místo 13. a dále Slovensko, které se propadlo z 12. místa na místo 40. Naproti tomu Rumunsko se vyšvihlo z 33. místa na místo 19. Nebudeme se zabývat příčinou těchto změn. Podstatná je jiná skutečnost, že většina států lítá po indexu jak hadr na holi.
Jako rozumné se tedy na první pohled jeví umístit výpočetní středisko do země, která se nachází v první desítce již několik let, např. Indie, Čína nebo Malajsie. Zde lze počítat s vysokou pravděpodobností návratnosti investice. Je ale otázka, jak dlouho se tyto země na těchto pozicích udrží. Musíme připustit, že v důsledku rostoucích investicí v těchto zemích se pravděpodobně uplatní teorém lokomotivy a časem se hospodářská situace vyrovná. Vzhledem k tomu, že při stěhování výpočetního střediska obvykle dochází ke konsolidaci více výpočetních středisek, je třeba brát v úvahu rizika jako ochromení síťové infrastruktury dané země. V takovém případě potom je potom výpočetní středisko nedostupné pro všechny členy koncernu. Synergický efekt pak funguje obráceně, ztrátu plynoucí z nedostupnosti systémů a dat pak pocítí všichni.
A co vy, plánujete přestěhovat své výpočetní středisko do jiné země nebo jste to již dokonce udělali?
ČERMÁK, Miroslav, 2010. Offshoring. Online. Clever and Smart. ISSN 2694-9830. Dostupné z: https://www.cleverandsmart.cz/offshoring/. [citováno 09.12.2024].
Štítky: IT náklady
K článku “Offshoring” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.
Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.