Nová média, názorové bubliny a profesionální žurnalistika: zaštiťovaní se autoritou
V rámci vedení hybridní války, PSYOPS a ovlivňování veřejného mínění můžeme stále častěji narazit na zprávy, kde autor uvádí i důvěryhodný zdroj a zaštiťuje se nejrůznějšími autoritami.
Autoritami, kterými jsou profesoři, docenti a doktoři z odpovídajícího oboru, kteří existují a jejichž práce byly publikovány v recenzovaných médiích a lze je dohledat. Nejde tedy o smyšlené autority, kterými se zaštiťuji nejrůznější MLM šmejdi a individua nabízející již po mnoho let na internetu jedinečné produkty na všechno možné.
Postup je ve všech případech stejný, identifikuje se jakýkoliv problém, který by mohl zaujmout větší počet lidí, a zformuje se k němu odlišný názor, než který předkládají mainstreamová média. A tomu se pak dostane i nebývalé mediální pozornosti. V demokratickém zřízení (v jiném to dost dobře nefunguje) bude jeho hlasateli v rámci svobody projevu a podpoře plurality názorů věnován dostatečný mediální prostor a najde se i dostatečné množství přívrženců, kteří jej budou podporovat s pocitem, že patří k těm několika málo vyvoleným, kteří vědí.
Je to jednoduché, zastánců většinového názorů je spousta a média si mohou vybírat, koho pozvou do studia anebo koho budou citovat. A jelikož i odlišný názor je třeba podpořit argumenty, odkazuje se pak jeho zastánce na nějaký vědecký článek. A pokud žádná vědecká studie podporující daný názor nebyla dosud publikovaná, tak se nechá provést příslušný výzkum, který jej podpoří anebo alespoň vyvolá určité pochybnosti.
Určitě se někdo, kdo se toho chopí, najde. Je to jednoduché, akademičtí pracovníci musí publikovat, a někde dokonce musí vzdělávací instituce plánovat, kolik článků vydají za rok, neb jsou podle toho hodnocení. A každý nemůže přijít s něčím převratným, takže občas dojde k určité kreativitě při stanovení vstupních podmínek anebo interpretaci výsledků. A samozřejmě pak jsou tu studie, které si někdo zaplatil, aby vyšly tak, jak on potřebuje.
Redakce každého i recenzovaného magazínu si pak vybírá, jaký článek bude publikovat a je nasnadě, že v okamžiku, kdy dostane ke zhodnocení článek, který přináší zcela jiný pohled než ty ostatní, tak jej preferuje před spoustami dalších, které jen potvrzují většinový názor. A byť je každý článek posuzován několika nezávislými experty z oboru, tak ti nemohou zopakovat znovu celý výzkum a ověřit, zda někde nedošlo k nějakému pochybení nebo záměrné manipulaci.
To je důvod, proč je možné narazit i na recenzované články, které podporují alternativní názory, a proč se i může zdát, že tyto názory jsou v rovnováze. Nejsou, na jeden publikovaný článek s alternativním názorem připadá spousta článků podporujících většinový názor, které redakce prostě musela odmítnout, a které publikovány nebyly a nikdy ani nebudou.
To, že to tak funguje, krásně vidíte i na současné společnosti a aktuálních tématech, které jí hýbou. Ano, můžete publikovat deset v zásadě stejných názorů nebo výsledků vědeckých výzkumů, ale koho bude zajímat, že deset různých vědeckých týmů, dospělo v zásadě obdobnými postupy za použití vědeckých metod ke stejným závěrům? Většinu asi ne.
Už pouhá skutečnost, že někdo tvrdí něco jiného a odkazuje na důvěryhodný zdroj, kterému většina lidí stejně nerozumí, a ani nemůže, protože nejsou experty na danou problematiku, tak to stačí k tomu, aby byl tento názor dále šířen.
Štítky: PSYOPS
K článku “Nová média, názorové bubliny a profesionální žurnalistika: zaštiťovaní se autoritou” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.
Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.
