Nová média, názorové bubliny a profesionální žurnalistika: řízené uvolňování informací

V rámci vedení hybridní války hraje svoji nezanedbatelnou roli i řízené uvolňování informací, a ne nutně zjevně nepravdivých nebo zavádějících, ale i naprosto pravdivých.

A nejde jen o to, kdy, ale i kde jsou dané informace zveřejněny, jaký je použit font, barvy, obrázky, jaké jsou v článku odkazy, jaké se zobrazují reklamy a konečně jaké dané médium nabízí další související články a obsah, tedy jaké články našemu článku předchází a jaké jej následují.

Řízeným uvolňováním informací lze velice efektivně ovlivňovat veřejné mínění a v konečném důsledku tak dosáhnout požadovaného cíle, který vždy nemusí být nezávislému pozorovateli zřejmý. Takovým cílem může být např. oslabení nebo totální likvidace protivníka.

Řízené uvolňování informací provádí jak státní subjekty, tak i nestátní subjekty v rámci tzv. psychologických operací, zkr. PSYOPS, přičemž tyto subjekty spolu mohou spolupracovat a také spolu i velice často úzce spolupracují, neboť tato spolupráce je pro obě strany výhodná.

Tato spolupráce pak může být vědomá prostřednictvím majetkově či jinak ovládnutých médií anebo nevědomá, kdy jsou prostě jen poskytnuty atraktivní informace, které jsou promptně zveřejněny, neboť zvýší čtenost daného média. To jsou např. ony známé úniky informací, které se jako neměly dostat na veřejnost a někdo je přesto vynesl.

V kyberprostoru pak lze považovat řízené uvolňování informací za jednu z mnoha možností jak reagovat na probíhající kybernetický útok. Aby však mohlo k řízenému uvolnění informací vůbec dojít, tak zpravidla někdo musí citlivé informace dlouhodobě a systematicky sbírat a shromažďovat.

Dochází ke sběru informací z veřejných zdrojů od insiderů, probíhá sledování vybraných subjektů ve skutečném světě i na síti, sleduje se pohyb telefonů, aut, platebních karet, monitoruje se pošta, provádí se odposlechy, atd.

K poškození protivníka pak stačí málo, někdy jen krátký článek v médiích, že dle informací z důvěryhodného zdroje někdo, někde něco řekl, udělal či naopak neudělal, což je v rozporu s hodnotami, které on sám nebo jeho organizace hlásá anebo dokonce existuje podezření, že došlo k porušení zákona.

Kompromitující informace mohou být uvolněny najednou anebo mohou být uvolňovány postupně. Pokud jsou uvolňovány postupně, tak je možné začít od těch nejméně závažných až po ty nejzávažnější anebo od těch nejzávažnějších až po ty nejméně závažné.

V prvním případě dáváme protistraně možnost uzavřít dohodu, ve druhém nikoliv. Při řízeném uvolňování informací lze začít se zveřejňováním informací, které přímo neukazují na konkrétní subjekt, nicméně subjekt, kterého se to týká, si tuto skutečnost uvědomí.

Je jedno, k čemu došlo, podstatné je, že tímto je nastoleno aktuální téma, ke kterému se všichni začnou vyjadřovat a to ať už z vlastní vůle anebo proto, že je někdo o jejich stanovisko požádá přímo (pošle žádost o vyjádření) či nepřímo (někde napíše, že by se k tomu měla daná organizace vyjádřit).

Přímé i nepřímé požadavky o vyjádření mohou být zcela spontánní a vznesené jak ze strany nezaujatých pozorovatelů (ze strany iniciátora kauzy velice žádoucí, protože stopy vedou jinam) tak mohou být též řízeny a vznášeny placenými subjekty (což není ze stejného důvodu úplně ideální).

Nejlepší na tom je, že bez ohledu na to, zda se oslovený subjekt vyjádří či nikoliv, tak dojde k tomu, že se zvýší zájem o dané téma. A protože tazatel rovněž zveřejní informaci, že daná organizace byla požádána, aby se vyjádřila, tak ji tím v podstatě k nějakému vyjádření donutí.

A ať už se daný subjekt vyjádří nebo nevyjádří anebo jen uvede, že se nebude vyjadřovat, tak ve všech případech je daný subjekt zatažen do hry, a další subjekt pak už může psát jen o tom, že daná organizace byla oslovena.

V okamžiku kdy je řízeně uvolněna pravdivá informace, tak nezůstane bez povšimnutí a i naprosto seriózní média se začnou dané kauze věnovat, hledat další důkazy a my můžeme sledovat popravu daného subjektu v přímém přenosu. Nepodstatnou roli pak sehrají kromě masivních sdělovacích prostředků i sociální sítě, neboť nemaje o čem psát se chytají každého alespoň trochu atraktivního tématu.

Můžete se vsadit, že se vždy najde někdo, kdo prohlásí, že zveřejněné informace mohou být pravdivé, nepravdivé, či neúplné a že by se to mělo prošetřit. Spuštění vyšetřování a případně i soudního řízení pak povede k tomu, že daná osoba, skupina osob nebo organizace, dále jen subjekt, bude po určitou dobu nebo dokonce i natrvalo vyřazen ze hry.

Byť existuje presumpce nevinny, tak přesto bude zpochybňována zvenčí, a po dobu trvání daného procesu nebude moci daný subjekt fungovat tak jako dosud, protože se pro ostatní stane apriori nedůvěryhodným, a ostatní, nevěda, jak celý proces nakonec dopadne, raději budou spolupracovat s jiným subjektem. To ve výsledku povede k tomu, že i ostatní se začnou od daného subjektu odvracet, a tím jej dále oslabovat.

Je to logické, nikdo nechce být spojován s vyšetřovaným nebo dokonce obviněným subjektem, protože se obává, že by pak mohl stín podezření padnout i na něj a mohl by tím utrpět jeho vlastní business. A je celkem jedno o jaký business se jedná, protože celý business je stejně postaven na křehkém vztahu důvěry.

I když nakonec dojde k ukončení vyšetřování anebo k rozhodnutí soudu, že k žádnému porušení zákona nedošlo, tak stín pochybnosti přesto zůstane, a daný subjekt bude velice obtížně požadovat náhradu škody a pokud něco dostane, bude se jednat o směšnou částku, která mu vzniklou újmu rozhodně nenahradí.

Je tomu tak proto, že tak intenzivně jak byla daná kauza medializována v prvopočátku, tak po jejím ukončení se jí již média budou věnovat minimálně anebo dokonce vůbec. Možná, že zveřejní v jednom svém čísle omluvu, možná že napíší, že původně důvěryhodný zdroj informace až tak důvěryhodný nebyl, že byl podplacen, zemřel, či se odstěhoval anebo že se jednalo o dezinformační kampaň.

Výše uvedený útok spočívající v řízeném uvolňování informací nemusí být vždy veden přímo na subjekt, který chce útočník poškodit, ale může být veden i na jiný subjekt, se kterým oběť útoku spolupracuje, např. obchodní partner, významný dodavatel, odběratel apod.

Pokud vás tento článek zaujal, můžete odkaz na něj sdílet.

Štítky:


K článku “Nová média, názorové bubliny a profesionální žurnalistika: řízené uvolňování informací” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: