Nová média, názorové bubliny a profesionální žurnalistika: formy dezinformace

V tomto příspěvku se dozvíte, jaké formy dezinformací se běžně používají.

Jedná se především o filtrování informací, šíření negativních dezinformací, sdělení informací jen v náznacích, šíření svaté pravdy a pak něco, jako Protokoly sionských mudrců. V zásadě ale platí, že lež se musí podobat pravdě, aby byla úspěšná.

Filtrování informací

Předávají se jen některé vybrané informace, byť pravdivé, které vedou ve výsledku k vytvoření určité představy, které však bude zcela odlišná od té, která by byla vytvořena, pokud by byly předány veškeré informace v ucelené a kompletní podobě.

Je tomu tak proto, že když se uvedou jen některé informace, které např. v minulosti předcházely určité události, tak příjemce bude předpokládat, že tomu tak bude i tentokrát.

Stejně tak pokud ho budete zásobovat jen určitými informacemi, tak může nabýt dojmu, že ani neexistují jiné informace, které mohou být zcela v rozporu s těmi, se kterými pracuje a konečně může nabýt dojmu, že dané téma je důležitější než ostatní.

Dochází k tomu, že příjemci těchto informací se uzavírají ve své sociální bublině a utvrzují se v tom, že jejich názor je správný a že i ostatní tento jejich názor sdílí a považují jej rovněž za správný. Jedná se o tzv. konfirmační zkreslení (confirmation bias). Tímto způsobem se např. ovlivňují politické špičky a management v organizacích.

Negativní dezinformace

Jsou záměrně šířeny informace, které lze snadno odhalit jako klamné a zavádějící a to díky zvolenému obsahu, formě nebo použitého komunikačního prostředku, ovšem na vyvolání okamžité reakce ze strany veřejnosti to stačí.

Prostá forma může být volena i proto, aby šíření nebylo přisuzováno konkrétní vysoce organizované skupině a bylo považováno za dílo amatérů. Skutečnost, že je tato dezinformace záhy odhalena, není podstatné, protože stanoveného cíle již bylo dosaženo.

Je třeba si uvědomit, že cílem může být i odvedení pozornosti od jiného problému anebo jen vzbuzení nedůvěry v oficiálně sdělované informace. Nehledě na to, že část veřejnosti dané informaci uvěří a bude ji nadále šířit a věřit ji i poté, co dojde k odhalení, že se jednalo o fake news, neboť bude přesvědčena, že to byla skutečně pravda, kterou se teď někdo snaží jen ututlat a vyvrátit, protože to není v jeho zájmu.

Často dochází k jevu, který se označuje jako efekt zpětného rázu (backfire effect). Tímto způsobem se nejčastěji ovlivňuj masy.

Sionští mudrci

Stejně jako v případě negativních dezinformací se i zde počítá s tím, že dojde k odhalení skutečnosti, že se jedná o fake news.

Nicméně zde se šíří dané informace takovým způsobem, aby to vypadalo, že je šíří někdo jiný, tj. jejich příjemce, zpravidla konkurenční firma, jednoduše řečeno, jde o to, aby byl za autora dezinformace označen někdo jiný.

Název této formy dezinformace je odvozen od Protokolů sionských mudrců, které jsou uváděny jako typický příklad šíření dezinformací, kdy je autorství dané informace přiznáno někomu jinému.

Symptomy

Sdělí se pouze náznaky možné informace a je na příjemci, aby si sám domyslel zbytek. Netřeba snad dodávat, že i zde se na pokusné skupině testuje, jak náznaky interpretuje a jaký z nich vyvodí závěr, a podle toho se informace upravují.

Jde o to, aby byl na základě uvolněných informací, resp. jejich náznaků, vytvořen názor, o kterém bude jeho autor skutečně přesvědčen, že je ten správný a tuto informaci bude dále spolu s vlastním komentářem šířit, neboť se bude domnívat, že je nutné v zájmu objektivity informovat i ostatní.

Případně na základě této informace zformuluje své vlastní sdělení, a šířit bude jen to, čímž se on sám stane tím, kdo začne šířit fake news. Tímto způsobem se ovlivňují např. investigativní novináři, kterým se jako pustí nějaká citlivá informace, oni mají pocit, že na něco přišli, a tak ji hned zapracují do svého článku, aby s daným šokujícím odhalením přišli jako první.

Svatá pravda

Uvede se úplná a pravdivá informace, ale pro její sdělení se záměrně zvolí taková forma a komunikační prostředek, která v příjemci vzbudí dojem, že se o pravdu nejedná.

Zde se využívá skutečností, že ten, kdo zprávu šíří, předpokládá, že příjemce zprávy ji vyhodnotí jako nepravdivou právě z výše uvedeného důvodu. Jedná se o tzv. reflexivní uvažování.

Výše uvedené formy se mohou různě kombinovat

Tyto výše uvedené postupy se mohou i různě kombinovat, do pravdivých informací se zabalí i dezinformace, a aby byla vzbuzena důvěryhodnost, tak se uvedou i důvěrné informace.

Ty, když si příjemce ověří, tak zjistí, že jsou pravdivé, a snáze pak bude věřit i ostatním uvedeným informacím. Netřeba dodávat, že i když tímto způsobem řízeně uniknou důvěrné informace, což způsobí škodu, tak ve výsledku by měl autor dezinformace dosáhnut vyššího zisku.[1]

Jednoduše řečeno, vždy je nutné něco nebo někoho obětovat, a čím větší oběť je učiněna, tím větší důvěře se dané informaci dostane. Protože příjemce zprávy bude celkem logicky předpokládat, že by si nikdo dobrovolně nezpůsobil škodu, netuší však, že zisk je větší než ona domnělá škoda.

Odhalení fake news

Kritické pro určení fake news je autorství. Pokud jsou dané zprávy šířeny anonymně, pak se zpravidla jedná o fake news. Problém je, že původní zdroj nemusí být dohledatelný, anebo je utajen samotným novinářem.

Doporučení posuzovat informace dle autora a ověřovat je z 3 nezávislých zdrojů tak nemusí být dost dobře možné a nabízí se tak položit si otázku, komu by šíření dané informace mohlo pomoci a co by tím mohl získat. Je třeba, jak říká svatý otec, odmaskovat tzv. logiku hada.

[1] VYMĚTAL, Jan, Anna DIAČIKOVÁ a Miriam VÁCHOVÁ. Informační a znalostní management v praxi. Praha: LexisNexis CZ, 2005. ISBN 978-80-86920-01-6. (s. 116)

Pro citování tohoto článku ve své vlastní práci můžete použít následující odkaz:
ČERMÁK, Miroslav. Nová média, názorové bubliny a profesionální žurnalistika: formy dezinformace. Online. Clever and Smart. 2019. ISSN 2694-9830. Dostupné z: https://www.cleverandsmart.cz/nova-media-nazorove-bubliny-a-profesionalni-zurnalistika-formy-dezinformace/. [cit. 2025-02-10].

Pokud vás tento článek zaujal, můžete odkaz na něj sdílet.

Štítky:


K článku “Nová média, názorové bubliny a profesionální žurnalistika: formy dezinformace” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: