Lev, který zařval
3. díl

Dnes se opět vrátíme k příběhu Investiční a poštovní banky, zkr. IPB, bývalého lva ve světě financí, který tentokrát hledá společníka.

Předně je třeba uvést, že když byla zakládána Poštovní banka, tak byl zvolen formát akciové společnosti se zahraniční účastí. Při jejím rušení v prosinci 1993 se již její zahraniční akcionáři na vstupu do IPB nepodíleli.

V IPB byl tedy především domácí kapitál a bylo zvažováno jakým způsobem výši základního jmění navýšit. Celá kauza byla ještě zásadním způsobem ovlivněna skutečností, že na Valné hromadě Investiční banky 14. prosince management banku prakticky ovládnul na úkor Fondu národního majetku. Celá kauza je detailně popsána jak v již zveřejněných zprávách různých novinářů, tak i parlamentní vyšetřovací komise a je dostupná například na webu ČNB.  Doplním je několika dílčími postřehy.

V roce 1996 /1997 zvažovali různí zahraniční investoři vstup do IPB, která v té době nebývale rostla a získávala další podíly trhu. Myslím, že i odborníci potvrdí, že v té době se jednalo o nejrychleji rostoucí banku na Českém trhu. Rozhodující české instituce byly stále v dohledu zájmových skupin spojených s KGB a STB sledující strategické zájmy svého zřizovatele. Při odsunu sovětských vojsk z Československa se mnozí ruští důstojníci vyjadřovali „My vernemsja“ (My se vrátíme). Nikde ale nebylo řečeno kdy a jak. Prosím laskavé čtenáře, aby mi teď dovolili malou odbočku pro dokreslení jedné z tehdejších situací.

Paralelně s rozvojem bankovnictví probíhala i transformace dalších odvětví. Blíže jsem se mohl seznámit i s připravovanou reformou učňovského školství připravovaného ministrem Ivanem Pilipem.  Můj švagr Julek Novák (+2017) právě v učňovském školství působil a detailně mi vysvětlil, jak má tato transformace probíhat. Po jeho vysvětlení jsem pochopil, že do 20 let budeme pociťovat naprostý nedostatek řemeslníků, opravářů a dalších profesí nutných pro každodenní život. Kde budeme takové lidi brát? Jediná možnost je imigrace. Dost podobná situace probíhala v Německu na přelomu 60 a 70 let.

Odkud by ale mohli lidé přicházet do Česka?  Tady se nabízelo více možností. Jak jsme při opékání buřtů a popíjení usoudili, tak se jedna možnost vcelku jasně nabídla jako prioritní. Po odsunu okupačních vojsk byl ve společnosti postupně utlumován negativní názor na lidi, kteří zde přímo sloužili. Záměrem byla eliminace nepříznivého vlivu okupace ze srpna 1968. Lidé z východní Evropy by pak byli vítáni jako potřebný činitel pro chod ekonomiky.

Tato dopadová analýza ale nikoho nezajímala. Přemýšlel jsem, co se tím dá dělat a zjišťoval, kdo působí v nejbližším okolí ministra Ivana Pilipa. K mému překvapení jsem tam identifikoval osobu, která měla přímou vazbu na Moskvu. Ani závěry, ke kterým jsme nad vínem, pivem a buřty došli, by asi neobstály proti případným argumentům volajícím po věcných důkazech.

Jeden ze zajímavých investorů byl i dřívější akcionář Poštovní banky holandská skupina ING, se kterou byla zahájena jednání. Ta probíhala již od počátku 1996 a pomalu vše směřovalo k předpokládanému vstupu holandské Postbanky mezi majitele IPB. Tyto akce byly realizovány z prostředků fondů EU Phare. Osobně jsem se účastnil několika celodenních akcí, kde jsme detailněji procházeli odlišnosti technologií, postupů, obchodních aktivit, způsobů zpracování atd.

Při těchto jednáních jsem se seznámil s osobou překladatele, který ve mě zanechal hluboký dojem. Nebyl jsem zvyklý z předchozích jednání za účasti překladatele na člověka, který působí dojmem konzervativního člena britského parlamentu a chodí v dokonalém obleku na míru ze zakázkového krejčovství. Tím překladatelem byl Václav Jelínek.

Při jednáních jsem byl několikrát příjemně překvapen, jak pan Jelínek chce pro úplné a správné přeložení daný detail projít. I zástupci Postbanky byli s úrovní pochopení spokojení. Schůzky se tedy stávaly komornějšími a probírali jsme tam i velmi důvěrné technologické detaily. V některých bodech opouštěli kolegové jednání, protože danému detailu nerozuměli a nepochopili, že právě ten je v celém řešení pověstným šémem.

Bohužel jednání o majetkovém vstupu ING do IPB nedopadla uspokojivě a schůzky byly ukončeny. Byla to ale pozitivní zkušenost ze setkání s profesionály ve všech směrech. Velcí manažeři banky však dál hledali potenciálního společníka, který by je ponechal v jejich pozicích a umožnil jim přímo ovlivňovat další vývoj banky. Po několika jejich cestách po světě se na obzoru objevila lákavá možnost v podobě Nomury.

Ponechme pro tuto chvíli stranou, co vedlo Nomuru k zahájení jednání o vstupu do IPB. České pivo bylo dostatečně popsáno a ohodnoceno v několika vyšetřovacích zprávách zveřejněných jak na stránkách Ministerstva financí, tak i ČNB. U některých je ale stále režimové opatření a nelze je zpřístupnit dříve než po 30 letech. K zveřejněným částem se ale dostaneme i v jednom z dalších pokračování.

Ptejme se, co bylo motivátorem pro další zúčastněné. Možnost způsobit velkou škodu a problémy v národním hospodářství České republiky je více než zřejmá.  Ponechám laskavému čtenáři dosadit si do této rovnice odpovídající aktéry. Na něco se pokusím odpovědět v dalším pokračování opět za měsíc. Pokud máte nějaké otázky, na které neznáte odpovědi, tak je prosím uveďte.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.