Lesk a bída HR v ČR: Také vás učili, že se o výši platu nemluví?

Jako důvod se uvádí, že v okamžiku, kdy by se váš kolega nebo soused dozvěděl, že berete víc než on, tak by vám mohl začít závidět a mohly by se tím zhoršit vaše vztahy.

Jenže není zde i jiný důvod? Samozřejmě, že je. Není to především v zájmu zaměstnavatele. Zaměstnavatel nechce, aby zaměstnanci věděli, jaké je finanční ohodnocení člověka, který se nachází na určité pozici. K čemu by to vedlo? Zaměstnanec by se mohl dozvědět, že jeho kolega, který odvádí tu samou práci a ve stejné kvalitě, bere výrazně víc než on a mohl by požadovat zvýšení platu.

A teď si představte, že máte třeba desítky nebo stovky zaměstnanců, kteří zastávají stejnou pozici. V tu ránu by to znamenalo, že by všichni tito zaměstnanci jednohlasně požadovali zvýšení platu a hrozili by, že pokud ke zvýšení nedojde, tak že odejdou. Když o sobě ale nevědí, tak s jedním zaměstnancem, který zvýšení požaduje, je zaměstnavatel rychle hotový. V opačném případě by mohly nastat v zásadě jen dvě situace, buď by jim zaměstnavatel musel přidat, tedy pokud by na to měl, nebo by je pravdivě informoval o tom, jaké jsou jeho finanční možnosti. A zaměstnanci nejsou blbí, chápou, že když se firmě nedaří, tak ke zvýšení dojít nemůže a jsou rádi, že mají vůbec nějakou práci. Situace, kdy zaměstnanci o výši platu svých kolegů nevědí, je pro zaměstnavatele výhodnější, protože tímto způsobem může dosahovat vyššího zisku.

Tímto způsobem však na trhu práce dochází k jevu, který se v ekonomii označuje jako asymetrie informací, která vede ke značné neefektivitě. K tomu přispívá i další zcela nesmyslná a personálními konzultanty neustále dokola omílaná poučka, že výše platu je to poslední, na co byste se měli při pohovoru ptát. Proč byste ale měl ztrácet čas, se zaměstnavatelem, který vás není schopen zaplatit a zaměstnavatel zase s uchazečem, který má příliš vysoké požadavky? Zatímco na všech ostatních trzích prodávající i kupující naprosto přesně ví, jaká je nabídka a poptávka, neboť produkty a služby mají stanovenu svou cenu, a jsou touto cenou označeny, tak zde tomu tak není. A přitom zaměstnavatel naprosto přesně ví, jaké nejvyšší ohodnocení je ochoten uchazeči o danou pozici nabídnout a uchazeč zase ví, jaké nejnižší ohodnocení je ochoten akceptovat.

Proto ostatně výběrová řízení trvají tak dlouho. Uchazeč musí obejít a absolvovat několik pohovorů u potenciálních zaměstnavatelů, aby zjistil, jaké je přibližně platové ohodnocení na dané pozici, aby byl následně schopen vyřknout tu správnou částku, až na ni bude tázán. A celé to bude muset absolvovat znovu, pokud se rozhodne změnit svou práci, protože situace na trhu se mění velice rychle. Zaměstnance i zaměstnavatele toto stojí čas, který by se dal využít mnohem účelněji a čas jsou jak známo peníze.

Firmy, které toto již pochopili, a je jim jasné, proč se v civilizovaném světě cena produktů a služeb uvádí, nemají problém finanční ohodnocení ve svých inzerátech též uvádět. Vědí, že se jim budou na pohovor hlásit jen ti uchazeči, pro které je daná pracovní nabídka po všech stránkách zajímavá, a ty, co jejich požadavky nesplňují, na pohovor nepozvou. Mimochodem všimněte si, že i u nás v ČR jsou firmy, které finanční ohodnocení v inzerátu uvádí. Jenže u jakých pozic? U těch, kde se finanční ohodnocení pohybuje kolem nebo pod úrovní průměrného platu, tam kde je výše platu už tzv. profláklá, a občas i u manažerských pozic. Je tomu tak proto, že v okamžiku, kdy by se v inzerátu objevila konkrétní částka, dozvěděli by se o tom i stávající zaměstnanci, kteří mají zpravidla méně, a ti by začali požadovat zvýšení svých platů. Snaha informace o výši platu na jednotlivých pozicích tajit, je obzvlášť zarážející v případě státního sektoru.

Naštěstí se ale na internetu objevují aktuální přehledy mezd, takže nemusíte jen kvůli tomu, abyste zjistili ten pro vás nejdůležitější údaj, kterým je výše platu, obíhat a účastnit se pohovorů u nejrůznějších firem. Dle společnosti Robert Half International přinesl rok 2011 nárůst mezd specialistů ve všech sledovaných oborech a oblast IT se stala hlavním tahounem růstu mezd specialistů v České republice, více viz tisková zpráva. S obdobnou studií, která uvádí minimální, maximální a nejčastější mzdy vyplácené zaměstnancům na daných pozicích přišla i společnost Hays. No a v neposlední řadě se můžete podívat, jaké jsou např. mzdy IT odborníků podle Českého statistického úřadu.

Poznámka: Pro úplnost si uveďme, jaký je rozdíl mezi mzdou a platem, protože byť je mezi těmito pojmy z pohledu zákona podstatný rozdíl, tak v citovaných přehledech jsou používány nesprávně nebo jako synonyma. Což je trochu úsměvné, obzvlášť když si uvědomíme, kdo tyto přehledy sestavoval. Nicméně jsme přesvědčeni, že to nijak nesnižuje důvěryhodnost nebo vypovídající hodnotu jednotlivých průzkumů, které provádí jak Český statistický úřad, tak i mnohé soukromé společnosti mapující situaci na trhu práce.

Ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Část šestá, Hlava I, § 109 Mzda, plat a odměna z dohody, vyplývá, jednoduše řečeno, že plat je vyplácen zaměstnanci, který pracuje ve veřejném sektoru, zatímco mzda je vyplácena zaměstnanci, který pracuje v soukromém sektoru. Pro úplnost je třeba dodat, že kromě mzdy a platu, rozlišuje výše citovaný zákon ještě odměnu, která náleží zaměstnanci, se kterým je uzavřena dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti a to bez ohledu jestli pracuje ve státním nebo soukromém sektoru.

Pokud víte o nějakém dalším přehledu mapujícím výši mezd v ČR, napište.

Štítky: HR

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.