Jak zajistit, aby jakýkoliv průzkum dopadl přesně tak, jak potřebujete – 2. díl
V minulém dílu jsem psal o tom, jak zvolit ty správné respondenty, aby průzkum vyšel tak jak potřebujete. Nyní se podíváme na to, jak se volí ty správné otázky.
Za tímto účelem si mnohé organizace najímají externí subjekt, zpravidla nějakou agenturu, která pro ni otázky připraví a průzkum pak realizuje. Tím má být zajištěna objektivita a anonymita.
Otázky je pak třeba volit tak, aby se na ně dalo v podstatě odpovědět jen tak, jak potřebujete. Netřeba snad dodávat, že správná formulace otázek je pro požadovaný výsledek průzkumu naprosto klíčová.
Možná to z ní složitě, a proto si raději uvedeme konkrétní příklad, kdy se HR jednoho nejmenovaného výrobního podniku ve Slezsku rozhodlo, že bude pravidelně hodnotit své zaměstnance, a aby neměli pocit nějaké šikany, tak i zaměstnancům dali možnost hodnotit své nadřízené. Otázky v hodnocení manažerů a vedoucích pracovníků však byly záměrně voleny tak, aby hodnocení ze strany zaměstnanců vyšlo pozitivně. Vesměs se jednalo o otázky typu:
- Chodí váš přímý nadřízený včas na porady, které svolal?
- Je váš přímý nadřízený na poradu, kterou svolává, řádně připraven?
- Zajímá se váš přímý nadřízený aktivně o váš názor?
- Informuje vás váš přímý nadřízený o změnách ve firmě?
- Dodrží váš přímý nadřízený to, co slíbí?
- Jste pracovně plně vytížen?
Všimněte si, že otázky jsou záměrně postaveny tak, že když na ně budete odpovídat pravdivě, tak musí každý manažer, který chodí do práce a komunikuje se svými podřízenými, být vesměs hodnocen pozitivně. A o to jde.
Tyto otázky nepřináší odpověď na to podstatné, tj. zda daný manažer vytváří dobré podmínky pro práci, je dostatečně kompetentní a především zda jeho působení v dané společnosti a na dané pozici je pro společnost skutečným přínosem.
Možná vám připadá, že ta poslední otázka se ptá na něco zcela jiného a s ostatními otázkami moc nesouvisí. No, ono je to tak, že tahle otázka je tam přidána úmyslně a má svůj význam. Schválně jestli přijdete na to, jaký.
Pokud na takové otázky narazíte, tak vězte, že slouží jen k tomu, aby mohl stávající management utvrdit vlastníka firmy v přesvědčení, že jeho firmu řídí ti správní lidé. Pokud by však vlastník firmy chtěl znát pravdivou odpovědět na tuto otázku, musel by realizovat úplně jiný průzkum, rozuměj, musel by v průzkumu zaměstnancům položit trochu jiné otázky. Jenže průzkum přeci provedla renomovaná agentura, tak proč ji nevěřit, že?
Je otázka, zda takovýto průzkum byl ze strany společnosti, která ho zadala, požadován, anebo zda byla daná společnost indoktrinována ze strany renomované personální agentury, která jí poskytuje i jiné služby v oblasti řízení lidských zdrojů a výsledky tohoto průzkumu měly pomoci spíše dané agentuře k upevnění si své pozice a prodloužení kontraktu. I to je možné.
Jako další příklad si pro změnu uveďme průzkum, který se rozhodlo realizovat jedno nejmenované stravovací zařízení v Praze. Zde se účastníci průzkumu mohli setkat s následujícími otázkami:
- Je jídelna otevřena včas?
- Vyhovuje vám otvírací doba jídelny?
- Je prostředí, ve kterém se stravujete čisté?
- Je v jídelně dost míst k sezení?
- Musíte dlouho čekat, než na vás přijde řada?
- Je k dispozici dostatečné množství příborů?
- Jsou příbory a talíře čisté?
- Je na výběr z více druhů jídel?
- Jsou nabízena jídla i pro lidi mající nějakou dietu?
- Jsou porce dostatečně velké?
- Je obsluha příjemná?
Všimněte si, že je zde použita v podstatě stejná taktika, jako v přechozím příkladu. Opět spousta otázek, na které většina respondentů nemůže odpovědět jinak než ano. V průzkumu však jedna podstatná otázka schází. Přijdete na to jaká? Napovím vám, v jídelně většině strávníků nechutná.
Vyšší dívčí pak je, když do průzkumu přidáte i otázky, které výsledky hodnocení zhorší, ale jen trochu, to aby to vypadalo důvěryhodně. V praxi tak respondent vyjádří negativní stanovisko třeba u 15 otázek ze sta, ale již předem je rozhodnuto, že výsledek průzkumu bude považován za výborný, když respondent odpoví kladně nejméně na 80 otázek.
Štítky: průzkum, spin doctoring
K článku “Jak zajistit, aby jakýkoliv průzkum dopadl přesně tak, jak potřebujete – 2. díl” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.
Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.
