Jak kognitivní zkreslení ovlivňuje naše odhady a co s tím?
Jedním z nejčastějších mýtů, proč se nepustit do kvantitativní analýzy kybernetických rizik (CRQ) je údajný nedostatek informací (dat, údajů, evidence).
Vychází ze „školních“ představ, že se daná věc na milimetr přesně opakovaně „změří“ a na výsledky aplikujeme tradiční statistiku ze století páry, kterou nám nevybíravě a nezáživně vtloukali do hlavy a kazili nám tak naše studentská léta. Valuace rizik tedy bude vypadat tak, že je jedno po druhé zvážíme na velmi přesné „váze“ a (průměrný) výsledek zapíšeme do registru rizik a v nejlepším případě si k průměru ještě poznamenáme standardní odchylku (SD). Zkrátka všichni z branže si sugerují, že kvant jsou šíleně přesná čísla, jen SK legislativci donedávna považovali za kvant jakékoliv číslo v registru rizik. A abychom mohli ta rizika u té naší „váhy“ vůbec shromáždit, tak o nich musíme sehnat „neuvěřitelnou spoustou dat“, o kterých ani nevíme, proč jsou potřeba, jak mají vypadat a kde je ve firmě najít.
Nic není vzdálenějšího současné CRQ realitě. Rizika hodnotíme nejprve na základě expertních odhadů (protože skutečně nemáme lepší vodítka a informace). A až v dalším kroku se snažíme subjektivní odhady zkombinovat s dostupnou objektivní evidencí (podpořit či vyvrátit expertní odhad dostupnými daty). A tohle kouzlo lze snadno a rychle provést s využitím Bayesovské statistiky (která ale není součástí tradičního školního parního statistického stroje a přístroje).
A ti nejlepší a nejzkušenější hned na úvod radí, že máme více dat, než si myslíme, a že potřebujeme úplně jiná data, než si myslíme. Takže stručně a prakticky: nejdříve úvodní expertní nástřel a pak jeho zpřesnění na základě dat. Ale už ten úvodní nástřel (vzdáleně připomínající maticovou střelbu) musí probíhat úplně jinak, než jsme doposud zvyklí.
Každý člověk (experty nevyjímaje, právě naopak) podléhá celé řadě psychologických klamů a zkreslení a tzv. kognitivní zkreslení jsou nedílnou součástí našeho rozhodování a ovlivňují naše úsudky v mnoha situacích.
Porozumění těmto zkreslením nám umožňuje lépe pochopit, proč často děláme chyby v úsudku, zejména při práci s neurčitostí, nejistotou a pravděpodobností při úvodním expertním „nástřelu“ složek rizika, chyby si uvědomit a následně je potlačit v tzv. „kalibraci expertů“.
Níže jsou uvedeny nejčastější typy kognitivních zkreslení, se kterými se můžeme setkat:
- Dostupnostní zkreslení (availability bias): Tendence přeceňovat pravděpodobnost událostí, které se staly nedávno, měly výrazný dopad, nebo byly emocionálně nabité. Lidé často ignorují statistické informace a spoléhají na svou paměť živých nebo neobvyklých zážitků. Například při odhadování četnosti nebezpečných událostí lidé častěji vycházejí z vlastních vzpomínek než z reálných dat.
- Optimistické zkreslení (optimism bias): Tendence přeceňovat pravděpodobnost pozitivních událostí a podceňovat možnost negativních scénářů. Lidé například věří, že „to se nám nestane“ nebo že „to zvládneme“, i když reálná pravděpodobnost říká opak.
- Konfirmační zkreslení (confirmation bias): Sklon vyhledávat a interpretovat informace v souladu se svými dosavadními názory, zatímco protichůdné důkazy jsou ignorovány. To vede k upevňování chybných přesvědčení a zvyšuje odolnost vůči změně názoru.
- Efekt rámování (framing effect): Vnímání informací je ovlivněno způsobem jejich prezentace. Například sdělení „90 % pacientů přežije“ působí pozitivněji než „10 % pacientů zemře“, i když se jedná o identické informace.
- Přehnané sebevědomí (overconfidence): Tendence přeceňovat míru jistoty ve svých předpovědích. Manažeři například často odhadují pravděpodobnost, že určitá událost nenastane, jako velmi vysokou (např. 90 %), ale při reálném sledování je tato úspěšnost mnohem nižší. Přehnané sebevědomí také vede k podcenění závažných, méně častých negativních událostí.
- Sebestředné zkreslení (self-serving bias): Lidé si připisují větší zásluhy za úspěchy a méně odpovědnosti za neúspěchy. Tento jev může vést k neobjektivnímu hodnocení vlastních schopností a výsledků.
- Omyl hazardního hráče (gambler’s fallacy): Předpoklad, že jednotlivé náhodné události jsou ovlivněny předchozími. Například lidé věří, že po sérii výher musí zákonitě přijít prohra, i když je každá událost statisticky nezávislá.
- Ukotvení (anchoring): Subjektivní odhady jsou silně ovlivněny původně navrženou hodnotou, a to i v případech, kdy tato hodnota nemá žádný vztah k novému odhadu.
Dále musíme zmínit efekt asymetrie vnímání zisků a ztrát, který hraje klíčovou roli v hodnocení rizik, protože odhaluje psychologické faktory, které ovlivňují lidské rozhodování v nejistých situacích. Tento jev detailně popsali Daniel Kahneman a Amos Tversky ve své „Teorii prospektu“ v roce 1979, za kterou Kahneman získal Nobelovu cenu v roce 2002. Efekt vysvětluje, proč lidé často jednají neoptimálně, a nabízí strategie, jak tato zkreslení zmírnit.
Lidé obecně vnímají ztráty jako psychologicky intenzivnější než ekvivalentní zisky. Například ztráta 1000 Kč způsobuje větší emocionální bolest než radost z jejího zisku. Pro vyrovnání takové ztráty jedinci často požadují šanci na zisk alespoň 2000 Kč. Tato asymetrie vysvětluje, proč většina lidí preferuje jistý příjem, například zaměstnání, před nejistým podnikáním, i když by podnikání mohlo přinést mnohem vyšší výnosy.
Pokud však jde o možné ztráty, tendence je opačná. Lidé raději riskují větší, nejistou ztrátu než přijmou jistou, menší ztrátu. Typickým příkladem je odmítání preventivních investic, například do kybernetické bezpečnosti. Náklady na tato opatření bývají vnímány jako zbytečné, dokud organizace nečelí důsledkům ransomwarového útoku nebo jiného incidentu. Tento postoj často pramení z přesvědčení: „To se nám nestane.“
Z efektu asymetrie vnímání zisků a ztrát vyplývají důležité závěry pro řízení rizik. Tendence upřednostňovat minimalizaci ztrát před maximalizací zisků může vést k přehlížení příležitostí s vysokým potenciálem. Současně podcenění prevence zvyšuje zranitelnost a riziko výrazně vyšších nákladů v budoucnu. Pochopení těchto tendencí umožňuje zavádět efektivnější strategie. Například pokud jsou preventivní opatření prezentována jako „malá investice pro ochranu před velkou ztrátou“, může to výrazně změnit jejich vnímání.
Důležitý vliv má také způsob prezentace informací, známý jako efekt rámování. Například sdělení, že „80 % organizací předešlo ztrátám díky implementaci této technologie“, je obvykle pozitivněji vnímáno než varování, že „20 % organizací utrpělo velké finanční ztráty“, i když jde o stejné údaje. Správná komunikace rizik a příležitostí je proto klíčová pro lepší rozhodování.
Závěrem lze říci, že efekt asymetrie vnímání zisků a ztrát zdůrazňuje vliv kognitivních zkreslení na rozhodovací procesy. Tyto chyby mohou být obzvlášť problematické při hodnocení nejistých situací, kdy lidé podceňují závažnost méně častých negativních událostí. Systematické metody, jako jsou statistické analýzy nebo jednoduché lineární modely, dokážou vliv těchto zkreslení eliminovat a zvýšit přesnost rozhodování. Proto je nezbytné rozvíjet kritické myšlení a aplikovat racionální přístupy, které umožňují lépe vyvažovat příležitosti a rizika, a hlavně před vlastním hodnocením rizik provést dostatečnou kalibraci naši risk-teploměrů, tj. vás kyber-expertů a hodnotitelů, ale o tom až příště.
LITERATURA
KAHNEMAN, Daniel a TVERSKY, Amos. Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk. Online. Econometrica, 1979, roč. 47, č. 2, s. 263. ISSN 00129682. Dostupné z: https://doi.org/10.2307/1914185 [cit. 2025-01-14].
KAHNEMAN, Daniel; SLOVIC, Paul a TVERSKY, Amos. Judgment under uncertainty: heuristics and biases. New York: Cambridge University Press, 1999. ISBN 0-521-28414-7.
HANUS, Michal a ČERMÁK, Miroslav. Jak kognitivní zkreslení ovlivňuje naše odhady a co s tím?. Online. Clever and Smart. 2025. ISSN 2694-9830. Dostupné z: https://www.cleverandsmart.cz/jak-kognitivni-zkresleni-ovlivnuje-nase-odhady-a-co-s-tim/. [cit. 2025-02-16].
Štítky: quant
K článku “Jak kognitivní zkreslení ovlivňuje naše odhady a co s tím?” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.
Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.