Jak fungují sebeorganizující týmy, a co je nejčastější příčinou jejich selhání

Sebeorganizující tým si sám vybírá, kdo bude jeho členem, volí si svého lídra a rozhoduje o tom, kdo, co, kdy a jak bude dělat.

V rámci sebeorganizujících týmů tak dochází k tomu, že pracovní místo se de facto přizpůsobuje člověku, nikoliv naopak jak je to typické u tradičního způsobu řízení, kde bývají kapacity jednotlivých členů týmu využity jen z několika málo procent.

To sebeorganizujícímu týmu umožňuje maximálně využít rozličných schopností jednotlivých členů týmu a dosáhnout tak výrazných synergických efektů.

Sebeorganizující týmy dokáží rychleji uvolňovat nové verze produktů a to v poměrně krátkých cyklech. Tím, že se jim dostává upřímné zpětné vazby od zákazníků, se kterými přímo komunikují, tak se mohou ze svých chyb rychle poučit, a soustavně se i zlepšovat. Můžeme tak hovořit i o seberozvíjejících týmech.

Práce v takovém týmu, kde byla odbourána zbytečná byrokracie, nevytváří se např. zpráva o stavu projektu, protože už sám výstup z projektu je něco, co může management nebo zákazníci hodnotit, umožňuje, že se jeho členové mohou naplno věnovat tomu, co je baví a v čem jsou nejlepší. Taková práce jim navíc přináší i větší uspokojení a podněcuje k ještě k většímu úsilí a překonávání vlastních hranic.

Z běžných zaměstnanců, kterých je ve firmě zpravidla většina, se pak mohou stát skutečně angažovaní zaměstnanci, kterých je jak šafránu. Ti poté dokáží přicházet s inovacemi a vyvinout a zavést takové produkty a služby, které uspokojí stávající i dosud nevyřčené potřeby zákazníků, kteří jsou stále náročnější.

Členové těchto sebeorganizujících týmů však musí být vybaveni odpovídajícími pravomocemi a informacemi, protože pokud jsou nejblíže problému nebo příležitosti, tak musí mít možnost se sami rozhodnut, jak dál postupovat. Rovněž musí mít zajištěno financování, a mezi managementem a sebeorganizujícím týmem musí fungovat obousměrná a naprosto otevřená komunikace. Na to myslete, až budete výkonnost sebeorganizujících týmů hodnotit.

Častou chybou, obzvláště v korporacích, pak bývá odříznutí sebeorganizujícího týmu od koncového zákazníka, kdy se mu zpětné vazby dostává zprostředkovaně např. od útvaru marketingu. Organizace např. zavede agilní vývoj podle metodiky SCRUM, po vzoru startupů, ale jednotlivé verze, které jsou postupně uvolňovány, se dostanou jen k interním uživatelům, a ke skutečnému koncovému zákazníkovi se dostane finální produkt se všemi funkcemi až někdy po roce testování.

Není možné převzít myšlenku agilního vývoje produktu od startupů, ale jako startup se pak vůbec nechovat. Je třeba si uvědomit, že aby to fungovalo, tak s každou iterací musí být zákazníkovi předána nějaká hodnota a vyhodnocena jeho spokojenost. V týmu musí být také člověk, co přímo komunikuje s koncovým zákazníkem, což je u startupů obvyklé. Také komunikace musí být naprosto otevřená a interaktivní.

Pokud se nevyužívá plně interakce, iterace a pull přístupu, není možné dodávat větší hodnotu v kratším čase. V zásadě zde platí totéž jako u časové hodnoty peněz. Což by se volně dalo parafrázovat asi takto: “Hodnota produktu, byť s omezenou funkcionalitou, který zákazník obdrží dnes, má větší hodnotu než finální produkt, který zákazník dostane někdy v budoucnu.“

V opačném případě se až příliš pozdě zjistí, co zákazník vlastně chce. Pokud se ale zákazník s jednotlivými funkcemi produktu seznamuje postupně, má připomínky a vývojový tým na ně bezprostředně reaguje, tak dochází k posílení vztahu mezi týmem a zákazníkem, který získává pocit, že firma vyvíjí pro něj to, co opravdu potřebuje.

Závěr: Sebeorganizující týmy dosahují výrazně lepších výsledků než týmy, které jsou řízeny tradičním způsobem, takže jejich podpora a ustanovení v organizaci má jednoznačně přínos.

Štítky: strategický management

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.