Hybridní hrozby

Jediná obecně uznávaná definice toho, co je to vlastně hybridní hrozba, neexistuje.

Jak již ale název napovídá, jedná se v zásadě o jakýsi hybrid, tedy kombinaci několika různých hrozeb, jejichž vzájemným působením se dosahuje synergického efektu a požadovaného cíle.

Takovým cílem pak zpravidla bývá ovládnutí, oslabení anebo úplné zničení protivníka a získání kontroly ať už přímé nebo nepřímé nad určitým územím, kterým může být země, voda, vzduch a kyberprostor a to za účelem získání přístupu ke zdrojům nebo možnosti jejich kontroly. Těmito zdroji pak mohou být v souladu s ekonomickou teorií: práce, půda a kapitál. Tedy obyvatelstvo, suroviny a peníze v jakékoliv podobě.

Prostředky a způsoby použité k dosažení těchto cílů mohou být různé, může se jednat o otevřené nebo skryté aktivity realizované ze strany státních i nestátních aktérů tak, aby nemohly být označeny jako otevřená agrese. Zpravidla způsobem, který není na první pohled zcela zřejmý a obtížně se pak stanovuje příčinná souvislost mezi určitou událostí a následkem, protože se může jednat o ne zcela zjevnou korelaci a dopad může být a zpravidla také bývá nepřímý.

Zvýše uvedeného důvodu pak může být rovněž velice obtížné určit původce této hrozby a obvinit jej a hnát k odpovědnosti. Je evidentní, že hybridní válka je vedena ve snaze, aby si ani nikdo neuvědomil, že se něco děje, a myslel si, že se jedná o náhodu, nikoliv o předem naplánovanou událost.

Hybridní válka není nic nového, mnohé státy ji vedou mezi sebou od nepaměti a jen tomu tak neříkají. Mění se však forma oné hybridizace, která transformuje do spíše latentní formy, ve které převládají spíše složky diplomatické, informační, finanční, ekonomické, legislativní a kybernetické než vojenské. (Rozdíly mezi probíhajícím hybridními válkami pak lze spatřovat především mezi velmocemi a zeměmi třetího světa, ale to by bylo téma na samostatný příspěvek.)

Je tomu tak proto, že se mění i skladba aktérů, kteří jsou původcem těchto hrozeb. Setkáváme se tak stále častěji se spoluprací státních i nestátních aktérů. A ti, čím jsou vyspělejší a disponují i větším majetkem, tak nemají zpravidla zájem, aby docházelo k otevřeným konfliktům a ke škodám, a už vůbec ne na měkkých cílech, protože za ně nechtějí nést následky.

Z pohledu celého spektra dimenze moci se v rámci vedení hybridní války využívá prostředků diplomatických, informačních, vojenských, ekonomických, finančních, zpravodajských, legislativních a v neposlední řadě pak tato válka probíhá i v kyberprostoru.

Jednotlivé velmoci, které vedou hybridní válku, pak definují tyto dimenze moci různě, setkat se můžeme s frameworkem DIME, což je zkratka z dimenzí diplomatické (Diplomatic) informační (Informational), vojenské (Military) a ekonomické (Economic). Ten se později rozšířil o dimenzi finanční (Financial), zpravodajskou (Intelligence) a legislativní (Law) a dal vzniku akrononymu DIMEFIL. To je i přístup ČR, jak je uvedeno zde. Setkat se však můžeme i s akronymem MIDFIELD, kde poslední písmeno znamená development.

Pokud vás tento příspěvek zaujal, sdílejte ho!
Email this to someone
email
Share on LinkedIn
Linkedin
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on Facebook
Facebook
Print this page
Print

Štítky:


K článku “Hybridní hrozby” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: