Hybridní hrozby
Jediná obecně uznávaná definice toho, co je to vlastně hybridní hrozba, neexistuje.
Jak již ale název napovídá, jedná se v zásadě o jakýsi hybrid, tedy kombinaci několika různých hrozeb, jejichž vzájemným působením se dosahuje synergického efektu a požadovaného cíle.
Takovým cílem pak zpravidla bývá ovládnutí, oslabení anebo úplné zničení protivníka a získání kontroly ať už přímé nebo nepřímé nad určitým územím, kterým může být země, voda, vzduch a kyberprostor a to za účelem získání přístupu ke zdrojům nebo možnosti jejich kontroly. Těmito zdroji pak mohou být v souladu s ekonomickou teorií: práce, půda a kapitál. Tedy obyvatelstvo, suroviny a peníze v jakékoliv podobě.
Prostředky a způsoby použité k dosažení těchto cílů mohou být různé, může se jednat o otevřené nebo skryté aktivity realizované ze strany státních i nestátních aktérů tak, aby nemohly být označeny jako otevřená agrese. Zpravidla způsobem, který není na první pohled zcela zřejmý a obtížně se pak stanovuje příčinná souvislost mezi určitou událostí a následkem, protože se může jednat o ne zcela zjevnou korelaci a dopad může být a zpravidla také bývá nepřímý.
Zvýše uvedeného důvodu pak může být rovněž velice obtížné určit původce této hrozby a obvinit jej a hnát k odpovědnosti. Je evidentní, že hybridní válka je vedena ve snaze, aby si ani nikdo neuvědomil, že se něco děje, a myslel si, že se jedná o náhodu, nikoliv o předem naplánovanou událost.
Hybridní válka není nic nového, mnohé státy ji vedou mezi sebou od nepaměti a jen tomu tak neříkají. Mění se však forma oné hybridizace, která transformuje do spíše latentní formy, ve které převládají spíše složky diplomatické, informační, finanční, ekonomické, legislativní a kybernetické než vojenské. (Rozdíly mezi probíhajícím hybridními válkami pak lze spatřovat především mezi velmocemi a zeměmi třetího světa, ale to by bylo téma na samostatný příspěvek.)
Je tomu tak proto, že se mění i skladba aktérů, kteří jsou původcem těchto hrozeb. Setkáváme se tak stále častěji se spoluprací státních i nestátních aktérů. A ti, čím jsou vyspělejší a disponují i větším majetkem, tak nemají zpravidla zájem, aby docházelo k otevřeným konfliktům a ke škodám, a už vůbec ne na měkkých cílech, protože za ně nechtějí nést následky.
Z pohledu celého spektra dimenze moci se v rámci vedení hybridní války využívá prostředků diplomatických, informačních, vojenských, ekonomických, finančních, zpravodajských, legislativních a v neposlední řadě pak tato válka probíhá i v kyberprostoru.
Jednotlivé velmoci, které vedou hybridní válku, pak definují tyto dimenze moci různě, setkat se můžeme s frameworkem DIME, což je zkratka z dimenzí diplomatické (Diplomatic) informační (Informational), vojenské (Military) a ekonomické (Economic). Ten se později rozšířil o dimenzi finanční (Financial), zpravodajskou (Intelligence) a legislativní (Law) a dal vzniku akrononymu DIMEFIL. To je i přístup ČR, jak je uvedeno zde. Setkat se však můžeme i s akronymem MIDFIELD, kde poslední písmeno znamená development.
Štítky: hybridní hrozby
K článku “Hybridní hrozby” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.
Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.
