Heatmapy – jsou vůbec k něčemu?
Platit někomu za nějaké heatmapy vytvořené pomocí eye trackingu je při dodržení základních pravidel tvorby webu naprosto zbytečná investice, protože potvrdí víceméně to, co je patrné na první pohled, nebo ne?
Výsledkem eye trackingu neboli sledování pohybu očí uživatele po obrazovce, na které se nachází nějaká webová stránka, není nic jiného, než prachobyčejná heatmapa, jež vizualizuje, kterým místům věnují návštěvníci webu největší pozornost. Problém je, že mnohdy jsou tyto heatmapy špatně interpretovány.
Heatmap již bylo pro různé typy webů a skupiny uživatelů vygenerováno mnoho, tak proč se z nich nepoučit. Pokud si je pozorně prohlédnete, zjistíte, že uživatelé upírají svůj pohled tam, kde něco je, respektive tam, kde se nachází oblasti jejich zájmu (Areas of Interest, zkr. AOI). A že pozornost návštěvníka lze upoutat nadpisem vysázeným velkým písmem, zajímavým obrázkem, nebo objektem vyplněným výraznou barvou, snad není potřeba zdůrazňovat.
Otázka je, zda vám nějaká heatmapa může pomoci i v okamžiku, kdy budete dodržovat základní pravidla pro tvorbu použitelného a přístupného webu, tj. použijete vhodnou paletu barev, dostatečně velká a snadno čitelná písmena, standardní ovládací prvky, a samotný obsah bude prezentován způsobem, na který je uživatel zvyklý. Přínos heatmapy spočívá především v tom, že si ověříte, zda vaši návštěvníci upírají svoji pozornost žádoucím směrem.
Z heatmapy snadno zjistíte, zda návštěvníci vašeho webu upoutávku na váš nový produkt nebo službu zaregistrovali nebo ji zcela ignorovali. Pokud navíc použijete i standardní nástroje určené pro webovou analytiku, např. Google Analytics, zjistíte, kolik návštěvníků zároveň na vaši upoutávku kliklo, tím budete moci účinnost dané upoutávky snadno vyhodnotit. Úplně nejlepší je vyhodnotit, kam návštěvník hledí, kam následně kliká a v jakém pořadí mezi jednotlivými AOI přechází. Můžete tak i zjistit, že uživatel kliká na něco, co klikatelné není, ale co by podle něho být mělo. A naopak to, co je klikatelné, úplně ignoruje.
Nejde ale jen o to zjistit, kam se vaši návštěvníci nejvíce dívají, a na co klikají, ale především proč. A na to už se musíte uživatele zeptat, v tom vám žádné heatmapy nepomůžou. Vězte, že způsob čtení webu závisí i na tom, zda se jedná o web, kde převládá text nebo obrázky, dále zda daný návštěvník hledá něco konkrétního nebo porovnává více produktů, nebo si jen krátí volnou chvíli apod. Návštěvník se může také dlouho dívat na jedno místo, jen proto, že tam něco očekával a nemůže to tam najít nebo textu, který se tam nachází, nerozumí.
Jinak se také bude chovat pravidelný návštěvník a jinak někdo, kdo danou stránku vidí poprvé v životě. Mezi těmito dvěma skupinami uživatelů musíte rozlišovat, protože obě skupiny web čtou naprosto jinak a vy si musíte vždy uvědomit, koho chcete v daný okamžik oslovit. Pokud výše uvedené skutečnosti nevezmete v úvahu, můžete dojít na základě heatmapy k naprosto chybným závěrům, a za heatmapu vygenerovanou pomocí eytrackingu jste jen vyhodili peníze. Pojďme si uvést konkrétní příklad.
Představte si, že na vašem webu se nachází reklama na hořkou a mléčnou čokoládu. Heatmapa vám ukáže, že lidé více klikali na mléčnou čokoládu. Vy usoudíte, že tomu tak bylo nejspíš proto, že měla hezčí obal. Necháte proto vyrobit stejný obal i pro hořkou čokoládu, ale objem jejího prodeje se vůbec nezmění. Proč? Jednoduše proto, že důvod proč mnohem větší počet lidí kliknul na mléčnou čokoládu, nespočíval v jejím obalu, ale v tom, že více lidí má mléčnou čokoládu radši. Pokud byste chtěli porovnat, který obal více prodává, musel by být stejný druh čokolády zabalen v různých obalech. Teprve tehdy by počet kliknutí nebo doba, po kterou by byl pohled návštěvníka upřen na obrázek čokolády v daném obalu, měl nějakou vypovídající hodnotu.
Poznámka: Často se uvádí, že většina heatmap tvar písmene F, ale na tom není nic divného. Obzvlášť, když většina z nás čte zleva doprava a shora dolů, a článek uvozuje zpravidla nadpis, text je členěn na odstavce, poslední řádek odstavce je o něco kratší než ty předchozí a s délkou textu pozornost čtenáře klesá. Pokud se navíc ty nejdůležitější informace nachází na samém začátku článku, tak čtenář často ani článek nedočte, protože se to podstatné již dozvěděl. Ano, článek byl napsán stylem tzv. obrácené pyramidy, kdy ty nejdůležitější informace byly uvedeny na začátku hned v první větě. Pokud by každý čtenář přečetl článek celý, tak by heat mapa měla tvar písmene E nebo hrábí, podle počtu nadpisů. Jak prosté.
ČERMÁK, Miroslav, 2012. Heatmapy – jsou vůbec k něčemu?. Online. Clever and Smart. ISSN 2694-9830. Dostupné z: https://www.cleverandsmart.cz/heatmapy-jsou-vubec-k-necemu/. [citováno 07.12.2024].
Štítky: webdesign
K článku “Heatmapy – jsou vůbec k něčemu?” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.
Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.