EU chce být velmocí, ale přitom je totálně závislá

Evropská unie se snaží budovat strategickou autonomii, tedy schopnost činit klíčová rozhodnutí nezávisle na vnějších mocnostech.

Ať ale sáhnete kamkoli, téměř vše běží na základech, které nemáme zcela pod kontrolou, což představuje nezanedbatelné bezpečnostní riziko.

Když se podíváme pod pokličku, zjistíme, že celé evropské high-tech soufflé běžně obsahuje ingredience Made in USA, Made in China, nebo aspoň Made in Taiwan. Operační systémy, databáze, čipy, displeje, bezpečnostní nástroje, školení, certifikace…

1. Operační systémy a software

Většina běžně používaných OS (Windows, Android, iOS, macOS) pochází z USA. EU nemá vlastní masově rozšířenou alternativu.

Open-source Linux měl šanci být evropskou odpovědí, jeho jádro sice vzniklo ve Finsku díky Linusu Torvaldsovi, ale mainstreamové distribuce a komerční podpora (Red Hat, SUSE, Canonical) jsou dnes opět v rukou amerických nebo britských firem. Evropské státy nedokázaly Linux masově nasadit ani ve veřejné správě, ani ve školství. Německo, Francie i ČR už to zkusily a většinou to skončilo návratem k Windows kvůli „nekompatibilitě, podpoře a odporu uživatelů“. Takže místo otevřené cesty jsme zůstali v korporátní uličce s měsíčním paušálem.

Rovněž Klíčový trh z podnikovým softwarem jako je Office 365, Adobe, Salesforce, (výjimku představuje SAP, který je z Německa) ovládá USA. A ne jinak je tomu i u cloudových služeb (Azure, AWS, Google Cloud), kde je opět patrna kritická závislost na infrastruktuře pod kontrolou cizích subjektů, často podléhajících americké legislativě.

2. Databázové systémy

Největší hráči jako je Oracle, Microsoft SQL Server, Amazon Aurora pochází z USA a ovládají naprostou většinu trhu, především v korporátní a cloudové sféře.

Open-source databáze jako PostgreSQL a MySQL mají kořeny částečně i v Evropě. PostgreSQL vznikla z akademického projektu v Kalifornii, ale byla rozvíjena i evropskými vývojáři. MySQL byla původně vyvíjena švédsko-finskou společností MySQL AB, kterou však v roce 2008 pohltila americká firma Sun Microsystems, kterou následně v roce 2010 koupil Oracle.

Výsledkem je, že i když některé technologie vznikly v Evropě nebo za evropské účasti, vlastnictví i další vývoj skončily opět v amerických rukou.

3. Hardware – čipy, komponenty, displeje

Čipy: V oblasti procesorů a grafických čipů dominují firmy jako Intel a AMD (USA), Nvidia (USA, GPU) a Qualcomm (USA, mobilní čipsety). Design probíhá převážně v USA, ale výroba je outsourcovaná do TSMC (Tchaj-wan), Samsung Foundry (Jižní Korea) a částečně GlobalFoundries (USA/Singapur). Evropská Infineon sice existuje, ale zaměřuje se hlavně na automotive a výkonové čipy, nikoliv na špičkové procesory nebo GPU.

Technologie RISC-V (open-source architektura) vznikla v akademickém prostředí v USA, ale dnes má mezinárodní podporu, včetně Číny, která ji vnímá jako cestu k osamostatnění od x86/ARM.

V EU probíhá jen dílčí fáze, zejména díky nizozemské ASML, která vyrábí klíčová litografická zařízení (EUV) a bez níž by špičkovou výrobu čipů nedokázal provozovat nikdo ani TSMC, ani Intel. Jinými slovy: máme jeden dílek skládačky, ale puzzle skládá někdo jiný.

Displeje, základní desky, paměti, baterie to vše téměř výhradně produkuje Asie (Jižní Korea, Japonsko, Čína).

EU se snaží nastartovat „Chips Act“ a budovat vlastní polovodičový ekosystém, ale výsledky se očekávají až za několik let, tedy pokud se vůbec podaří prorazit.

4. Bezpečnostní technologie

Přístup ke globálním hrozbám (threat intelligence) často proudí z USA a tam si v podstatě jezdíme i pro medaile.

• Antiviry: tradičně silná Evropa (Avast, Bitdefender, ESET), ale tržní dominanci získaly americké firmy.
• SIEM, EDR, DLP, SASE: trh ovládají hráči jako IBM, Microsoft, Crowdstrike, Palo Alto Networks, Zscaler. Tedy opět USA.
• SOAR (Security Orchestration, Automation and Response): Dominují američtí hráči jako Palo Alto Networks (Cortex XSOAR), IBM (Resilient), Splunk (Phantom). Evropské nástroje téměř neexistují, a pokud ano, nejsou globálně nasazovány.
• Asset Management a Configuration Management: Základ tvoří nástroje jako ServiceNow (USA), Ivanti (USA), ManageEngine (Indie), Microsoft (Intune, SCCM), BMC Software (USA). Evropský trh zde prakticky neexistuje nebo hraje druhořadé role. Spravujeme evropské infrastruktury pomocí nástrojů psaných za oceánem, které často standardně komunikují s cloudem mimo EU.
• Nástroje pro řízení rizik: V oblasti GRC (Governance, Risk, Compliance) a ERM (Enterprise Risk Management) dominují platformy jako RSA Archer (USA), ServiceNow GRC (USA), MetricStream (USA), LogicManager (USA) nebo NAVEX (USA). Některé evropské nástroje existují (např. Alyne – Německo, dnes součást OneTrust, USA), ale jsou zcela minoritní. I strategie řízení rizik a souladu s předpisy v EU tak často vznikají ve formulářích navržených podle amerických regulatorních představ.
• Nástroje pro modelování architektury: Také v této oblasti dominuje americký a asijský trh. Mezi nejznámější komerční nástroje patří Sparx Systems Enterprise Architect (Austrálie), MEGA HOPEX (Francie – jeden z mála silných evropských zástupců), ArchiMate/Archi (open-source, původně Nizozemsko), Avolution ABACUS (UK/Austrálie), nebo BiZZdesign (Nizozemsko, ale s globálním dosahem). V praxi ale často vítězí nástroje napojené na širší ekosystém (např. Microsoft Visio nebo ServiceNow), čímž se architektonické modelování opět přesouvá mimo evropský dohled.

5. Umělá inteligence

Evropa chce mít vlastní AI strategii, ale většina prakticky využívaných nástrojů vzniká mimo ni:

• ChatGPT – vlastněn americkou firmou OpenAI (s investicí Microsoftu)
• Claude – vlastněn americkým Anthropic (také podporovaný Amazonem a Googlem)
• Perplexity AI – americká firma se sídlem v San Franciscu
• DeepSeek AI – čínská společnost, napojená na výzkumný sektor v Šanghaji
• Google Gemini (dříve Bard) – Google, USA
• Meta LLaMA – americká Meta (Facebook)

Evropská konkurence? Existuje, ale ne v plném rozsahu:

• Mistral AI (Francie) – open-weight modely, slibný směr, ale zatím ne masové využití
• Aleph Alpha (Německo) – zaměřen na transparentnost a auditovatelnost modelů

Vývoj infrastruktury (AI čipy, trénovací clustery) se však opět odehrává mimo EU. A že je zde snaha i do budoucna ovlivňovat další vývoj v této oblasti, je nepochybné. Ostatně psali jsme o tom v tomto příspěvku.

6. Mobilní technologie

Kdysi jsme měli Nokii a Ericsson, a zdálo se, že Evropa bude udávat tón v oblasti mobilních zařízení i sítí. Dnes je realita jinde:

• Výrobci mobilů: Dominují značky jako Apple (USA), Samsung (Jižní Korea), Xiaomi, Huawei a Oppo (Čína). Z Evropy nezbyl ani kryt na Nokii, která po sérii prodejů skončila jako značka licencovaná čínské firmě HMD Global. Ericsson dnes vyrábí síťové technologie, nikoliv koncová zařízení.
• Operační systémy: Android (Google) a iOS (Apple) ovládají 99 % trhu. Všechna data, aplikace, obchody i aktualizace jdou přes americké servery.
• Mobilní čipy: Qualcomm (USA), MediaTek (Tchaj-wan), Apple (USA) a Samsung. EU opět chybí.
• Sítě 5G: Ericsson a Nokia sice stále hrají roli v dodávkách infrastruktury, ale tlak ze strany čínského Huawei a amerických firem je obrovský. A mezitím EU řeší, jestli na stožárech visí správná vlajka podle pravidel jednotného trhu.

Evropa v podstatě vlastní jen část antény, zbytek telefonu i s OS, čipy, aplikacemi a ekosystémem patří jiným.

7. Síťové technologie

Doby, kdy jste mohli sáhnout po switchi od 3Comu, routeru od Bay Networks nebo páteřním prvku od Nortelu, jsou dávno pryč. Mnoho ikonických jmen už dnes neexistuje, zaniklo fúzemi nebo bylo pohlceno americkými giganty. Kdysi pestrá krajina plná národních značek se postupně proměnila ve svět ovládaný několika málo globálními hráči s vlastnictvím převážně v USA a částečně v Číně.

• Cisco Systems (USA) – de facto standard pro podnikové sítě a telco sektor.
• Juniper (USA) – síťové páteře, datová centra.
• Huawei (Čína) – levnější alternativa, ale zároveň bezpečnostní strašák.
• HPE/Aruba (USA) – především ve Wi-Fi a síťovém přístupu.

Evropa? Něco málo zbylo v podobě Nokia Networks a Ericssonu, ale v oblasti klasických LAN/WAN technologií, firewallů a routerů dominují americké a čínské firmy. Naše infrastruktura tak běží na technologiích, nad kterými máme jen omezenou kontrolu. A v lepším případě si můžeme zvolit, jestli chceme backdoory z Kalifornie, nebo z Šen-čenu.

8. Komunikační platformy a sociální sítě

Tady už je dominance naprosto zřejmá. Ať chceme nebo ne, Evropa v podstatě neprovozuje žádnou masově využívanou komunikační nebo sociální platformu:

• Facebook (Meta, USA) – největší sociální síť na světě, dlouhodobě sbírá data Evropanů a posílá je přes oceán. Stejně tak Instagram a Threads.
• WhatsApp (Meta, USA) – i když šifruje, provozuje ho ta samá firma jako Facebook. Metadata o komunikaci a napojení na další služby zůstávají pod kontrolou jedné korporace.
• Messenger (Meta, USA) – populární hlavně mezi mladšími ročníky, často bez jakéhokoli zájmu o ochranu dat.
• Telegram (původně Rusko, dnes sídlí v Dubaji) – globální platforma, kterou EU nijak neřídí ani neovlivňuje. Oblíbená mezi odpůrci státního dozoru i extremistickými skupinami.
• Threema (Švýcarsko) – možná jediný evropský nástroj, který si drží bezpečnostní standardy i nezávislost, ale tržní podíl je mizivý.
• Signal (nezisková nadace, USA) – bezpečná volba, ale stále pod americkou jurisdikcí.

Evropa tak nemá žádnou vlastní dominantní platformu, přes kterou by probíhala každodenní digitální komunikace občanů, firem ani institucí. A to je problém.

9. Certifikace a školení

Mnoho prestižních certifikací v IT a bezpečnosti (CISSP, CEH, AWS, Microsoft) pochází z USA. I školící programy (např. Coursera, Udemy, edX) často vznikají pod taktovkou amerických univerzit a korporací.

Zajímavým příkladem je DataCamp. Platforma původně založená v Belgii, která se zaměřuje na výuku datové vědy, programování a AI. Ačkoli má evropský původ, většinu svého tržního vlivu a uživatelské základny má v USA a globálním anglicky mluvícím prostoru. Z evropského start-upu se tak stal globální hráč, ale nikoliv „evropská alternativa“ k americkým gigantům, spíše jen další exportovaný talent, který se zabydlel jinde.

Standardy a rámce: ISO je mezinárodní, ale mnoho metodik (např. NIST) je amerických a výrazně ovlivňují evropskou praxi. Takže v Bruselu rádi razítkují, co se předtím rozhodlo ve Washingtonu.

Co z toho vyplývá?

• Digitální suverenita je ohrožena. EU nemůže garantovat, že v krizových momentech bude mít plnou kontrolu nad technologiemi, které sama používá.
• Bezpečnostní rizika. Backdoory, právní přístup (FISA, CLOUD Act), ztráta kontroly nad daty.
• Ekonomické znevýhodnění. Peníze za licence a technologie odcházejí mimo EU, místo aby podporovaly evropský výzkum a vývoj.
• Zpomalení inovací v EU. Závislost na externích dodavatelích může vést k ustrnutí.

Co s tím může EU dělat?

Podporovat open-source alternativy (LibreOffice, Linux, Nextcloud) a evropské platformy. Investovat do vývoje čipů, cloudů, AI. A to masivně (ne v řádu desítek milionů, ale miliard eur). Zavést evropské certifikace a školení, které nebudou závislé na amerických institucích. Utvářet technologické aliance (např. s Japonskem, Jižní Koreou, Kanadou) namísto jednostranné závislosti na USA/Číně.

Pokud se vám líbí naše články, tak zvažte podporu naši práce – Naskenujte QR kód a přispějte libovolnou částkou.

Děkujeme!

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.