Cílem tohoto příspěvku je poskytnout návod, jak rychle zprovoznit síťové úložiště D-Link DNS-320L, tj. zpřístupnit jej po síti a nakopírovat na něj data.

Většinu z toho, co zde budu popisovat, lze dohledat ve 400 stránkovém manuálu, nicméně zmíním zde pár skutečností, které nemusí být úplně zřejmé.

Oproti staršímu bratříčkovi, který má tělo z plastu, má tento displej uložen v hliníkovém plášti, takže působí podstatně bytelněji, a navíc je i o něco tenčí.

Další viditelný rozdíl pak spočívá v přítomnosti zadní 5MP kamery a přesunu klasického USB portu z levého na pravý bok. K posunutí rovněž došlo i audio konektoru pro jack 3,5, micro HDMI a micro USB konektoru, přes který se tablet nabíjí, směrem dále od kloubu.

Už je to hezkých pár let, co jsem měl na svém desktopu vytáčené připojení, jenže jak šel čas a objem dat nutných pro kompletní stažení stránky se stále zvětšoval, tak se rychlost přenosu stávala pomalu nepoužitelnou. I rozhodl jsem se využít nabídky vysokorychlostního internetu od společnosti O2. A tím tahle neuvěřitelná story, která trvala bezmála několik let, vlastně začala.

Aneb jak jsem si chtěl tuhle koupit tříměsíční doplňkový kupón na první pásmo a neprošel jsem Turingovým testem.

Na stránkách e-shopu Dopravního podniku hlavního města Prahy jsem klikl na „Nejsem robot“ a následně na mne vyskočilo okno, ve kterém jsem měl určit všechny obrázky, na nichž jsou řeky. Problém je, že řeky byly i na obrázcích, kde nebyly vůbec vidět, takže můžete akorát tak hádat, že když je na obrázku kopec, tak někdo dole v údolí nejspíš teče řeka.

Dne 26. května 2016 byl schválen Zákon o hazardních hrách č. 186/2016 Sb., který se vztahuje na provozování hazardních her na území České republiky.

Zákon definuje pojem hazardní hra, druhy hazardních her a podmínky jejich provozování. Zákone dále definuje, kdo může být provozovatelem těchto her, a jaké jsou povinnosti provozovatelů hazardních her a jaké musí přijmout opatření. Značnou kontroverzi pak vyvolává část čtvrtá tohoto zákona, která se věnuje hazardním hrám provozovaných přes internet.

Výše uvedené konvertibilní zařízení s Windows 8 jsem pořídil za pouhé 3000 Kč a nahradil s ním svůj letitý miditower s Windows XP.

Toto konvertibilní zařízení používám nyní jako své hlavní a to jak na běžnou kancelářskou práci, kódování a správu webu, tak i na surfování po internetu a přehrávání multimédií nejrůznějšího typu.

Že bude klasický desktop v mnoha případech nahrazen nějakým přenositelným zařízením, je dnes už více než jisté.

Přispěla k tomu především cenová dostupnost těchto zařízení a dostatečně výkonný hardware zvládající i výpočetně poměrně náročné operace. Otázkou však nadále zůstává, jaký operační systém na těchto zařízeních do budoucna najdeme.

Zařízení s Androidem může nahradit klasický desktop, ovšem není to náhrada pro každého a můžete se potýkat i s určitými omezeními.

Byť se tento OS vyvíjí, tak pod ním není možné stále dosáhnout takové efektivity práce jako ve Windows. Efektivitu snižuje především nemožnost pohodlné práce ve více oknech, pomalejší přepínání mezi aplikacemi a horší práce s textem.

V zásadě se nám nabízí dvě řešení jak k libovolnému mobilnímu zařízení připojit externí zobrazovací jednotku, kterou může být velký LCD displej nebo televize.

Přenos video signálu můžeme realizovat přes kabel nebo bezdrátově pomocí technologie Miracast nebo Chromecast, případně AirPlay. Jednotlivá řešení mají samozřejmě svá pro i proti.

Většina prohlížečů už několik let umožňuje vyhledávání přímo z adresního řádku. Stačí jen do něj zadat hledaný výraz a prohlížeč ho pak předá jako parametr vyhledávači, který je nastaven jako výchozí a následně zobrazí výsledky vyhledávání, které zadanému výrazu odpovídají.