Dnes si opět uvedeme jednoduchý příklad stanovení ceny produktu na základě znalostí z prvního dílu.

Máte tři víceméně stejné produkty A, B a C, které se od sebe liší jen nepatrně anebo jen v jedné stěžejní vlastnosti a doposud jste je prodávali i za přibližně stejnou cenu. Produkt B se však moc neprodává, a vy se jej potřebujete zbavit.

Občas mě někdo osloví, jestli bych pro něj neudělal nějakou reklamu. Ale když se jej zeptám, zdali má zpracovanou marketingovou strategii a vůbec jaký je jeho integrovaný marketingový mix, tak je překvapen.

Netuší, že reklama je jen pouhá část integrovaného marketingového mixu a zároveň i to poslední, co by měl v dané chvíli řešit, a že musí být přizpůsobena na míru segmentu nebo personě, kterou chce oslovit.

Na školení pořádaných samozvanými guru na sociální síť LinkedIn se o něm nedozvíte, a nikdo v ČR ho evidentně neumí a nedělá, tedy až na pár výjimek.

Což je škoda, protože je zde obrovská možnost s minimálními náklady dosáhnout neskutečných výsledků.

Dnes si opět uvedeme jednoduchý příklad stanovení ceny produktu na základě znalostí z prvního dílu.

Představte si, že máte produkt A, který je úplně nový, ale moc se neprodává, takže co s ním?

Dnes si opět uvedeme jednoduchý příklad stanovení ceny produktu na základě znalostí z prvního dílu.

Pokud má kupující porovnat dva produkty a každý z nich má jiné vlastnosti, dostává se do ošemetné situace a hrozí, že zvolí ten lacinější. A to jen proto, že ony vlastnosti nedokáže porovnat. Nedokáže prostě porovnat, co mu přinese větší užitek, zda Vlastnost 1 nebo Vlastnost 2.

Dnes si uvedeme jednoduchý příklad stanovení ceny produktu na základě znalostí z minulého dílu.

Představte si, že máte produkt A a produkt B. Produkt A chcete prodávat za 59 Kč a produkt B za 129 Kč.

V tomto článku se dozvíte, jak stanovit cenu produktů v rámci integrovaného marketingového mixu s využitím poznatků behaviorální ekonomie a neuromarketingu a podstatným způsobem tak zvýšit objem prodeje.

Nemusím snad ani dodávat, že v základních kurzech ekonomie a marketingu na vysokých školách se toto běžně neučí a uvedené informace nenajdete ani ve skriptech nebo doporučované literatuře.

Kniha The Business of the 21st Century v češtině Byznys pro 21. století od Robert T. Kiyosaki mi přijde jako recyklace Bohatého a chudého táty.

Žádnou novou myšlenku jsem v ní neobjevil. Autor vykrádá sám sebe, opět je zde uveden rozdíl mezi aktivy a pasivy, cashflow, kvadrant ZSMI (zaměstnanec, soukromník, majitel firmy a investor).

Segmentation, targeting a positioning, zkr. STP je v marketingu proces, při kterém dochází k identifikaci jednotlivých tržních segmentů, volbě segmentů, na které bude cíleno a způsobu jak to bude provedeno.

V tomto příspěvku jsou stručně popsány jednotlivé fáze STP a na co si dát pozor.

V tomto příspěvku se podíváme na STDC framework a řekneme si, co má společného s modelem AIDA.

V příspěvku o AIDA jsem psal o tom, že je třeba si uvědomit, že lidé v daném tržním segmentu, na který jste se rozhodli cílit, se nacházejí v různých rozhodovacích fázích. Obecně pak lze identifikovat čtyři fáze nebo chcete-li skupiny, a to lidé, co: