Tímto článkem zahajujeme sérii příspěvků na téma BYOD.

Když jsem se zde před více jak dvěma lety poprvé zmínil o zaměstnaneckém programu BYOD, tak tahle zkratka ještě neexistovala a jen málokterý CIO si připouštěl, že brzy přijde doba, kdy se bude muset této výzvě postavit čelem a bude zcela na něm, jaký k tomuto požadavku businessu zaujme postoj, zda bude, jak říkají Američané, „naysayer“ nebo „enabler“.

Má cloud computing budoucnost nebo se jedná jen o další bublinu, která brzy splaskne?

Skutečnost je taková, že s každým prodaným zařízením připojeným do internetu (a je zcela jedno, zda se jedná o klasický počítač, notebook, ultrabook, netbook, tablet, smartphone nebo e-book), které přistupuje k datům, jež jsou uloženy někde v cloudu, roste požadavek na zdroje, které cloud poskytuje, především již zmiňovaný diskový prostor a s tím související schopnost obsloužit odpovídající množství uživatelů.

Tímto článkem zahajujeme sérii příspěvků na téma „Proč CIO selhávají“.

A začneme jak jinak, než klasickým případem, kdy business útvar po IT poptává určitou službu, ale IT není schopno či nechce tuto službu poskytnout, a tak hledá důvody, proč to nejde. Z pohledu CIO (Chief Information Officer) se jedná ze strany businessu o nežádoucí poptávku a tak se jí snaží utlumit. Ano, klasická marketingová technika, ale nesmí se používat moc často.

Přikláním se k názoru, že je lepší zavést najednou incident management, problem management, change management, release management a configuration management, než se pokoušet o jejich postupné zavádění. Důvody, které mě k tomuto závěru vedou, jsem již nastínil ve svém starším příspěvku, kde jsem se zabýval vztahem mezi procesy incident management a problem management.

Pokud budete hodnotit dvě řešení a jedno bude mít výrazně vyšší TCO, pro které se nakonec rozhodnete?

Pro to s výrazně nižším TCO? Na první pohled celkem logická úvaha, ale nemusí to být správné rozhodnutí. Proč? Protože řešení, u kterého vyšlo výrazně horší TCO, může mít mnohem lepší ROI, a proto bychom měli počítat i ROI. Náklady mohou být sice vyšší, ale zase mohou být vyšší i výnosy. A pokud je zisk definován jako rozdíl výnosů a nákladů, je zřejmé, že v takovém případě budeme mít i větší zisk. Spočítat TCO a ROI však nemusí být vůbec jednoduché.

Cílem reengineeringu procesů je obvykle jejich zefektivnění a to není možné provést, aniž bychom se s danými procesy důkladně neseznámili.

Na každý proces bychom se měli podívat nejen z venku (tj. jaký je počet osob účastnících se procesu, jak dlouho proces trvá a jaké jsou celkové náklady na proces), ale i zevnitř (tj. jaká je délka trvání jednotlivých aktivit). Jedině tak můžeme zjistit, která aktivita trvá nejdéle, která je nejdražší a na tu se pak zaměřit.

V tomto příspěvku se pokusím upozornit na rizika, která vyplývají z používání soukromých telefonů k pracovním účelům a naopak.

Na tento problém jsme ostatně narazili již v příspěvku, Lesk a bída HR v ČR, ve kterém jsme se věnovali benefitům. Dal by se i v případě chytrých telefonů použít model BYOC (Buy Your Own Computer) nebo chcete-li BYOS (Buy Your Own Smartphone)? Myšlenka BYOX (za X si můžete dosadit cokoliv) je velice prostá. Zaměstnanec si vybere zařízení, jaké chce, a zaměstnavatel mu na něj přispěje určitou částkou.

Níže uvedený obrázek nebyl zvolen náhodou. Myslím, že celkem jasně vyjadřuje, jak to se zavedením těch procesů ve většině společností vlastně je.

Proces buď není zaveden vůbec (0) nebo probíhající činnost vykazující známky určitého procesu (1) nebo je proces jen v hlavách lidí (2) případně je dokumentován (3) a pokud je dokumentován, je i vyhodnocován (4) a v některých opravdu výjimečných případech je dokonce i vylepšován a automatizován (5).

Je zajímavé, že i firma, která má vypracovaný a otestovaný DRP, začne v okamžiku, kdy dojde k havárii, zmatkovat.

A přitom by stačilo postupovat přesně podle DRP (Disaster Recovery Plan), neboť v něm by mělo být uvedeno, jak má být obnovena funkčnost daného systému. Na DRP, který vytváří IT se pak odkazuje business, který ve svém BCP (Business Continuity Plan) řeší obnovu všech zdrojů. Běda, když nastane situace, se kterou plán nepočítal.

Je offshorig opravdu tak výhodný, jak se na první pohled zdá?

Pokud se např. rozhodnete přesunout své výpočetní středisko do jiné země z důvodů snížení nákladů na jeho provoz, měli byste výběru vhodné lokality věnovat nemalou pozornost a především si položit otázku, jaká je návratnost této investice a zda se vám to opravdu vyplatí.