V minulém příspěvku jsem se zabýval otázkou, jaký význam má strategický management v podnikání a vyslovil jsem závěr, že pokud má organizace v dlouhodobém horizontu uspět, tak její management musí přijít s jasnou vizí, provést situační analýzu a nakonec sestavit strategický plán za účelem dosažení této vize.

V praxi tomu tak vždy není a jednou z nejčastějších příčin selhání je špatně provedená situační analýza.

Nebudeme si nic nalhávat, jsou odvětví, kde se bez strategického řízení klidně obejdete.

Minimálně v prvopočátku podnikání a pak jsou samozřejmě odvětví, do kterých bez uplatnění principů strategického řízení nelze prakticky ani vstoupit.

V tomto díle se podíváme na manažerské selhání jednoho z nejvyšších CIO v historii Československa, kterým nebyl nikdo jiný než Karel Hoffmann.

Přiznávám, že hovořit zde o největším CIO a manažerovi je možná trochu nadnesené, ale každopádně Karel Hoffmann (1924–2013) byl od května do září 1968 ředitelem Ústřední správy spojů.

Konkurenční zpravodajství (Competetive Intelligence, zkr. CI) je součástí Business Intelligence, zkr. BI.

CI se zabývá systematickým a etickým vyhledáváním a získáváním relevantních informací o konkurenci, a jejich následnou analýzou, syntézou a distribucí těchto informací příjemcům z řad managementu.

V tomto příspěvku najdete sadu několika naprosto elementárních otázek, které vám umožní odhalit úroveň strategického řízení ve vaší organizaci a následně navrhnout kroky vedoucí k jeho zlepšení.

Management organizace by si měl v první řadě uvědomit, co je jeho posláním a čeho chce opravdu dosáhnout.

Poté by měl jasně popsat, jaká je jeho mise a především pak vize, protože bez ní nemá šanci v delším časovém horizontu uspět.

V minulém příspěvku věnovaném stinné stránce robotizace jsem tuto problematiku již nakousl.

Nyní se pojďme zamyslet nad tím, kdy je výhodnější jít cestou robotizace a kdy cestou integrace. Ptáte se proč, když je nasazení robota tak levné, rychlé a efektivní. Odpověď je celkem jednoduchá, v dlouhodobém horizontu nemusí být toto řešení nutně levnější.

Tento článek obsahuje jednoduchou metodiku hodnocení výkonu vrcholového managementu navrženou na základě Holmströmovy teorie kontraktu, který za ní získal Nobelovu cenu.

Problém je, že způsob hodnocení vrcholového managementu v mnoha firmách není nastaven správně.

Hlavním cílem normy ČSN EN ISO 14001:2016 je podporovat ochranu životního prostředí, o což by měla usilovat každá organizace bez ohledu na její velikost a předmět podnikání.

V podstatě jde o to splnit minimálně všechny legislativní požadavky, které se na organizaci v oblasti environmentu vztahují.

V tomto příspěvku se podíváme, jak pracovat s výsledky průzkumu, který nedopadl podle očekávání.

Je to nepříjemné, nemělo by se to stát, obzvlášť pokud jste pozorně četli předchozí díly, ale někdy se prostě nedaří. V takovém případě je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu a začít přemýšlet o tom, jak výsledky průzkumu otočit ve prospěch toho, kdo si ho objednal anebo je alespoň zpochybnit.